|
Tak jsem vycházel z toho, že psát budu o
rodech, se kterými mám jakési pěstitelské zkušenosti. Proto
jsem se snažil následující kapitolky přehrát na pana
Pavlíčka, leč nezdařilo se a tak se nám ta abeceda trochu
šmodrchá. Ale vy už se v tom nějak zorientujete, že jo?
 |
Ancistrocactus uncinatus (matsonii) SB
1449 |
Ancistrocactus
BR. et R.
Tehnle rod není nijak početný a i tak jest
solí v očích mnoha systematiků, kteří ho stále někam zkouší
nacpat, ale on jim šťastně zase uteče a ve sbírkách toto
jméno šmahem vítězí. Jediný mně stravitelný zásah je stažení
podivného monotypického rodu Glandulicactus
sem, a teď máme tuhle partičku kytiček z jižního Texasu a
severního Mexika pěkně pohromadě.
 |
Ancistrocactus brevihamatus var. pallidus z Potrero
Menchaca
foto © Luděk Šubrt |
Pěstitelsky poněkud náročnější společnost,
není pro úplné začátečníky a své lahůdky nabízí hned v
několika bodech. Jednak zahajuje vegetaci nepříjemně brzy,
což je smutná zpráva pro ty, co zimují ve sklepě, dále má
vysoké nároky na světlo a teplo v průběhu vegetace a jako
opravdoví obyvatelé velmi suchých skalnatých oblastí nejsou
nijak zadobře s přemírou vláhy. Výsev
taky není tak jednoduchý, neb jejich velká semena potřebují
k vyklíčení více času, a tak se jim pomáhá všelijak, ti
šikovní odpreparují část testy, tedy semenné slupky a pokud
neodpreparují i část embrya, pak už to jde. Prcíčci jsou
však choulostiví na vlhko a plísně až běda a v případě
napadení nijak dlouho v misce nepřekáží.
 |
|
Ancistrocactus brevihamatus var.
pallidus, Aqua Chile |
Osvědčilo se tedy a hojně se v jejich
kultuře využívá roubování klíčenců na nějakou šikovnou
podnož, třeba Pereskiopsis nebo Selenicereus,
semenáčky rychle narostou a pak už se s nimi dá něco dělat.
A nebo zvolit dál kulturu roubované rostliny s trvalou
podložkou, která nijak rostliny nežene, ale hezky s
rozmyslem je nechá vytrnit, i absolvovat skutečně studené a
suché zimování, které těmhle dětem pouští dělá opravdu
dobře. Asi ideální by byl malý semenáček Trichocereus
pasacana, na kterém všechny kytky s podobnými nároky
rostou, kvetou a trní jedna báseň dlouhá léta.
 |
Ancistrocactus megarhizus |
Nemýlím-li se, jeho zástupci se vejdou na
prsty jedné ruky, snad nejběžnější a také nejsnáze
pěstovatelný je Ancistrocactus uncinatus s
varietou wrightii, relativně dobře roste
brevihamatus a scheerii, no a s
megarrhizus a opravdovou raritkou tobuschii
holt ty problémy budou porád.
Ale taky se něco musí nedařit, aby si člověk
vážil toho, že se daří, že? Ve spoustě sbírek tyhle kytky
uvidíte v perfektní formě kvést a plodit, takže s chutí do
toho, ať nemáme v sortimentu mezery. A udělejte si jich pár
za mě, mně tyhle kytky v mých
podmínkách nějak nejdou a nechce se mi je porád vraždit,
takže se bez nich s lítostí zatím musím obejít.
A pan Pavlíček vám sem přidává nějaký
fotečky pěkný,
abyste viděli, že ty kytky za to stojí.
 |
Ancistrocactus uncinatus PP 715, Hot Springs,
Big Bend, Texas |
Povídání pro začátečníky, podle abecedy 1 |
2 |
3 |
