Rod
Brasilicactus
Backeb.
 |
|
Brasilicactus haselbergii
(foto © Martin Chalupski) |
Brasilikaktusy - velice populární (kdysi) rostliny, které
opravdu strašily a dělaly spoustu radosti v každé sbírce od
rozměrů normálních, tj cca 8–10 cm v průměru, až po
gigantické rostliny o průměru kolem 20 cm a více. Podle
popisů však těchto rozměrů dosahovati nemají, ale v kultuře
je možné všechno. Dnes jsou staženy do rodu Notocactus,
což ale odmítám akceptovat vzhledem k poněkud zygomorfnímu
tvaru květu, naprosto odlišné stavbě semeníku a vůbec –
prostě to vedu jako brasilikaktusy a fertig. Mně nejbližší
je v tomto směru členění pana Rittera v knize „Kakteen in
Südamerika“, kde celou větev kolem notokaktusů podle semen a
příbuznosti habitu dělí na následující rody:
Brasiliparodia, Brasilicactus, Eriocactus,
Notocactus a Wigginsia. Ač třeba jeho výklad
kolem rostlin čilských mně nechutná a je to u mě psáno
jinak, tady mu fandím a doufám, že v této zemi mu bude
fanděno i nadále. Ona totiž představa, že to jsou všechno
parodie (fakt, dnes už běžně hlásané zvěrstvo) mě trochu
děsí.
Ač druhově neobsažný, je to rod velmi krásných rostlin
s jednou superlahůdkou – u málokterých kaktusů najdete
smaragdově zelené květy. Rostliny se vyskytují v jižní
Brazílii ve státě Rio Grande do Sul a snad zasahují přes
hranici do severní Uruguaye.
Brasilicactus graessnerii má žluté otrnění a
kvete zeleně a B. haselbergii je sněhově bílý
a kvete ohnivě červeně až červenooranžově. Pan Backeberg
uvádí ještě B. elachisanthus, ale bůhví, co to je a
jestli tu kytku vůbec někdo viděl. Pochopitelně je tu
několik variet a forem, v botanické zahradě jsem pěstoval
jednak formu B . haselbergii s tmavě karmínovým
květem bez stopy oranžové a také tam byla rostlina s květem
s velmi úzkými, jednoduchými zprohýbanými květními plátky –
zpotvořenina jakási, ale taky jsem ji už někde viděl
vyfocenou oficiálně. Mají též vlastnost společnou
s eriokaktusy – standartně tvoří temeno nakloněné od slunce
– velmi nápadné a pokud kytku pootočíte, začne růst tak, že
za rok je na tom stejně – zas kouká na druhou stranu a né na
sluníčko.
 |
|
Brasilicactus graessneri
(foto © Slavomír Dupal) |
Ale ať už je budete jmenovat jakkoliv, rostlinky jsou to
nádherné, docela se dají snadno pěstovat a velmi záhy
kvetou, takže jsou ku radosti. Nemohu doporučovat nějaké
finty se zemí – mně jdou v mém standardním substrátu v
pohodě a kvetou jak hloupý. Semen je taky dost a pak začne
maličkej problémek – dle mých zkušeností jsou v klíčení a
dalším růstu mrňousků značně náladoví a neseriozní – jeden
rok vám vyjde z každého semínka „8“ semenáčků a za chvíli
maj centimetr v průměru, a další rok – taky klíčí, ale silně
blbě a co vyklíčí, to zdechne. Proč tomu tak je, mně není
známo, pracuji-li pokaždé stejnou metodou a se stejným
materiálem.
Zkoušel jsem nechat semena i stát až do příštího roku, ale
že by se klíčivost nějak razantně měnila, jsem se asi
zapomněl podívat. Takže nad tím nemudruju, snažím se udržet,
co vyklíčí, a pokud se nezadaří letos, zkusím napřesrok,
semen mám každoročně spoustu. Jo – semena, ony
brasilikaktusy patří k těm kaktusům, které mají silně hnusné
plody na čištění. Pokud to urvete z rostliny ještě na
podzim, tak se to táhne, maže, lepí a musíte prát a prát a
tak vůbec, nemluvě o silně pichlavých jemňounkých trnečcích
na plodech. Tak to řeším jednoduše – sklízím až na jaře –
takže mám na stejné kytce zralé plody i čerstvé květy, a
plod je krásně suchý, tvrdý, trníky se ho snadno pustí, no a
pak stačí rozemnout mezi prsty a je vyčištěno.
Ač pocházejí z oblasti, odkud by kytky v kultuře neměly
dělat problém, braziláčci jsou poněkud choulostiví na vodu –
no a pokud se vám podaří je zalít před příchodem jakýchsi
chladných a vlhkých dní, tu je zaděláno na problém. Ale při
troše opatrnosti s vodou rostou celkem v pohodě. Jest to
tudíž rod, který pro jeho krásu jak v těle, tak v květech
mohu doporučit každému, a určitě vám nadělají spoustu
radosti. Jenže v nabídkách a ni na burzách moc nejsou, oni
totiž, jako spousta dalších kytek, prostě nejsou IN. Ale na
kráse jim to nic neubere.
No a příště si povíme něco o rodu Cleistocactus.
Povídání pro začátečníky, podle abecedy 1 |
2 | 3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
