Povídání pro začátečníky, podle abecedy (8)

Rod Aylostera Speg.

Aylostera theresae KK 1724

Tak jestliže jsme si do teďka jen trochu hráli a počet taxonů, řazených do rodů, o nichž jsem se zmiňoval doteď, stěží překročí padesátku, teď jde do tuhého – jak počtem rostlin do tohoto rodu řazených, tak relativním zmatkem a pestrou taxonomickou historií. Nehodlám tady zmiňovat složité přesuny četných autorů, zájemce odkazuji na publikaci pana Otakara Šídy Rod Rebutia, kde autor velmi fundovaně podává tuto složitou historii. Zbývá dodat, že toto je jeden z mála případů, kdy se kloním k názoru autorů, kteří slučují podobné rostliny do větších rodů. U mě tedy najdete tyhle jihoamerické miniaturky pod jmenovkou Rebutia. Původně jsem je taky držel jako aylostery, jen mi jednou Ota řekl: „Počkej, až ti pokvetou A. margarethae a A. padcayensis a pak mi zavolej.“ No dočkal jsem se a volal jsem.

Aylostera kieslingii

Rod Aylostera byl vytvořen pro rebucie s dlouhou květní trubkou, která je po celé délce, nebo aspoň ve značné části srostlá s čnělkou a tvoří jeden masivní kus. Semeník je porostlý trny a štětinami, trochou vaty, štětiny najdeme řídce i na trubce. Joj, cigán. Kolik ayloster, tolik různých délek srůstu – od téměř nulové u těch dvou jmenovaných až po dlouhatánské trubky okruhu A. heliosa. Že štětiny a vata a trny? No prosím, já se s vámi nehádám, ale přijeďte na jaře a u VŠECH mi to ukažte.

A tak bychom mohli pokračovat. Nicméně to těmto rostlinkám nijak neubírá na půvabu. Většinou malé, mírně odnožující hezky vytrněné kuličky až sloupečky (u teple zimovaných mizerně vytrněné vytáhlé nítě), máte–li je sazeny v květníku 6 x 6, tak jsou to už veliké rostliny. Ale když vykvetou…

U mě se tak děje ve druhé polovině května, kdy po několika inzerujících netrpělivých rostlinkách propukne opravdová exploze květů. No a protože já nějak ty prcky nechávám narůst, tak ty, co mám v květináčích 8 x 8, kvetou třeba 4 – 6 týdnů nepřetržitě a za tu dobu mi nabídnou až 80 květů (např letos A. albipilosa jich měla přes stovku). No a protože jsou ve foliáku hezky vedle sebe, tak je to tak jeden a půl čtverečného metru květů – jeden na druhém.

Aylostera pseudodeminuta carminifilamentosa

Co se týče kultury, aylostery pocházejí z vysokých poloh argentinských a bolivijských Kordiller, čímž by mělo býti řečeno vše. Spousta čerstvého vzduchu je absolutní základ, k tomu propustná a docela výživná zem a zálivka respektující jejich absolutní nechuť přijímat vodu v létě během letní stagnace. Tyto se jí drží více než jiné rostliny a snad jen nevhodná zálivka jest příčinou uhynutí rostlin – jinak jsou to miláčkové nad jiné tolerantní. Chladné, suché a světlé zimování mohu jen doporučit, ale pokud chcete vidět kytky ze sklepa, zajeďte do dnes snad už po celém světě proslulé sbírky Slávka Fischera v Hořicích – to je mazec.

Málokterý rod je u nás tak kvalitně teoreticky zpracován, jako právě Rebutia. Vyčerpávající práce Oty Šídy uveřejněná na Wikipedii (http://cs.wikipedia.org/wiki/Rebutia) v podstatě obsahuje všechny původní popisy a komentáře důležitých autorů k těmto rostlinám. A pokud chcete vidět dílo opravdu gigantické, najděte si stránky pana S. Šuby z Košic (http://hornad.fei.tuke.sk/~suba/Reb/). Nevím, zda je možno o rebuciích zjistit ještě něco, co zde není napsáno. Hluboce se před panem Šubou skláním a kořím se do prachu před tím obrovským dílem. Pokud by takto byly zpracovány všechny kaktusové rody, měli bychom po problémech.

Aylostera archibuiningia L 404

Nicméně pojďme ještě chvilku k aylosterám. Pan Šída je rozdělil ve své publikaci do několika řad a jelikož se jedná o teoretika par excellence, není důvodu mu nevěřiti. I dovolím si aspoň ty řady zde vyjmenovat a poprosím pana Pavlíčka, či ještě lépe pana doktora Šedu z Vysokého Mýta (ten má taky krásný kytičky z těchto rodů a už je taky nějakej čas jezdí do té Ameriky studovat), zda by jednotlivé série nedoprovodili nějakým tím obrázkem ze svých zásob. Neboť já jsem hlava chytrá a cca 450 fotkám, který jsem letos s novým digi foťákem spáchal, mám jenom asi 3 – 4 dobře popsaný – inu, stárnu a už si nic nepamatuju.

Tak se podívejte na ty krasavice a neohrnujte nad rebuciemi nos,
ony si pozornost opravdu zaslouží a i do té nejluxusnější sbírky se vám jich pár vejde.

 

Povídání pro začátečníky, podle abecedy 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7

Pavel Urbánek
Jeřmanice
 

zpět