Trochu jsem si zalaškoval s pozadím, kytičku
jsem umístil před „tapetu“ – vytisknul jsem si fotku s
mexickou krajinou. Ta kytička je docela novinka, myslím, že
se v Německu chystá popis – Ancistrocactus paulus
PP 519. Semínka jsem před lety našel někde mezi Cuatro
Cienegas a Monclova, jsou to mrňousové, ale u nás po
naroubování pěkně narostou i do deseti-centimetrové velikosti. Před stejné pozadí jsem umístil
Turbinicarpus valdezianus a také Tbc. pseudopectinatus.
No, popravdě řečeno, to pozadí není nic moc, ale kytičky jsou na to,
že je únor, docela vděčné…
Když je únor bílý, pole prý sílí, ale
sukulenty už v té světelné bídě české zimy melou
z posledního. Sukulentář se ale nesmí nechat obměkčit jejich
mnohdy bídným vzhledem a neustále škrtit přísun vody jak se
jen dá. Vzdát to právě teď by byla obyčejná slabost.
Lepší kytky odspodu trochu proschlé a se svraštělými listy,
než beztvaré obludy, plazící
se přes okraje květináčů, z nichž pak zjara lze s trochou
štěstí vzít vrchol na množení a zbytek nezbývá než vyhodit na
kompost!…
Baja California 2008
všemi směry (11) 12. den – 2. 3. 2008. Po snídani se
vracíme na MXC1. Během krátké zastávky obdivujeme výstavní
exempláře Ferocactus rectispinus, také
Echinocereus brandegei, velké trsy Mammillaria
poselgeri i Mammillaria dioica, ale kupodivu
nejvíce vyprahlé krajině dominuje provokativně šťavnatě
zelený Stenocereus thurberi.Přijíždíme do Ligui a dojednáváme opět
čluny, nějak se nám na tom moři po včerejšku zalíbilo. S
jídlem roste chuť, a tu jsme dostali opět na endemitický
Ferocactus diguetii, ovšem tentokrát ve varietě
carmenensis, protože přebývá, světe div se, především na
Isla del Carmen. Náš člun má asi baterii na odchodu, protože
náš kapitán motor svého korábu uvádí do chodu pomocí
startovacích kabelů a baterie bratrského plavidla. Nicméně
komplikace je zvládnuta a po půl hodince kotvíme u jižního
cípu poměrně velkého ostrova Carmen…
Tak vážení, doposud jsem psal o rodech, které buď jsou, nebo
alespoň druhdy byly mezi PT kaktusářstvím ve velké oblibě a
jsou obecně známé. Co se týče kleistokaktusů, nepamatuji si,
že by tento rod nějak moc soutěžil o čelní místa v žebříčku
obliby po celou dobu, co se kaktusy v zemích Koruny české
pěstují. Samozřejmě, že Cleistocactus straussii zná
skoro každý, ale ne proto, že je to kleistokaktus, ale
proto, že je to krásný bílý chlupatý sloupek, který nota
bene kvete a nedělá při pěstování drahoty. A já se za ně
velice přimlouvám, maje jich cca 20 a ze zkušeností v
botanické zahradě dalších asi 5 druhů – jsou to nádherné
rostliny, které vám poskytnou všeho, čeho si u kaktusů
považujeme.
Tedy za prvé – většinou velmi slušně rostou na vlastních
kořenech a není třeba nad nimi dumati. Za druhé – na rozdíl
od spousty kolegů cereusů kleisťáčky velmi…
Zájezd
chrudimských kaktusářů za jihočeskými sbírkami 2009 (6) Další naše zastavení bylo u dlouholetého
kaktusáře ale i sukulentáře, Josefa Soukupa v Táboře. Dostalo se mi té cti, že mě pan Soukup
nabídl tykání a tak tedy, Pepíka zaujaly kaktusy už ve
školních škamnech. Pořídil si Aporocactus flageliformis,
několik Echinopsis, Chamaeocereus silvestri,
nějaké opuncie a několik aloí. A tak není divu, do učení šel
do Litoměřic na umění zahradnické. Z Litoměřic také pár
kytiček přibylo. A při cestách domů zacházel v Praze do
pasáže Laterny Magiky, kde byla prodejna kaktusů a vedoucí
pan Fidermuc. Odtud jich přibylo ještě víc. Svou zálibu
nepřerušil ani na vojně. Sloužil totiž v Milovicích, a u pana Rektoříka
trávil většinu volného času…
Foto měsíce -
březen 2010
…Echinocereus rigidissimus jsem přivezl od p. Heřtuse jako 3letý
semenáček. Poprvé mi vykvetl v roce 2005 a od té doby mi pravidelně
vykvétá každý rok nádhernými velkými květy. Letní stanoviště ve
stolovém skleníku, po celou vegetační dobu vyžaduje maximální
větrání a v létě volnou kulturu, potom jsem se dočkal těchto
krásných květů. Zimuji ho ve skleníku pod parapetem, při teplotě 6
až 8°. Mammilaria herrerae je u mně ve zbírce od roku 2002, tuto
krásnou kytku jsem získal jako roubovaný semenáček od p. Pavlíčka z
Chrudimi. Po roce mi krásně vykvetla a kvete pravidelně každý rok. Pěstovaná je na slunném a větraném stanovišti. Zimování ve skleníku,
při teplotě 8 až 10 °C. Karel Krbec. Dobrý den,
do rubriky Foto měsíce posílám dvě fotografie, které
dokládají, že ideálním místem pro pěstování kaktusů nemusí být vždy
jen skleník, ale např. parapet jižního okna.…
Oznamy o
výstavách vo Zvolene Klub kaktusárov pri arboréte Borová hora Technickej univerzity vo Zvolene:
28. – 30. 5. 2010 usporiada výstavu
kaktusov, sukulentov, ruží, tilandsií, ostatných okrasných rastlín a
minerálov pod záštitou primátora mesta Sliač. Miesto konania:
Mestská športová hala Sliač, Pionierska ulica (pri ZŠ Sliač).
Výstava bude otvorená v piatok a sobotu od 10.00 hod. do 18.00 hod.,
v nedeľu od 10.00 hod. do 16.00 hod.
11. – 12. 9. 2010 – usporiada 2. ročník
výstavy kaktusov, sukulentov, ostatných okrasných rastlín a
minerálov „Pichľavý rytieri na Zvolenskom zámku“…
Echinocereusy v našich sbírkách v roce 2009 (1)
Aneb Echinocereusy - nejpestřejší
rod z říše kaktusů. Český velikán Jára Cimrman
pronesl v jenom filmu památná slova:
„Můžete s
tím nesouhlasit, můžete proti tomu protestovat,
ale to je asi tak všechno co proti tomu můžete
dělat.“ Stejná slova se dají, ne doslova, ale s
trochou nadsázky použít na podporu tvrzení o echinocereusech jako
o nejpestřejším rodu…
Pozvánka
na výstavu do Bíliny
Pěstitel Miroslav Homolka a kulturní centrum Kaskáda pořádají
VÝSTAVU KAKTUSŮ, SUKULENTŮ, MASOŽRAVEK a LITHOPSŮ. Kde: V BÍLINĚ.
Místo konání: KINO HVĚZDA. Čas konání: Dne: 14. až 23. května. 14.
až 22. května: Od 9:00 do 18:00 hod. 23. května: Od 9:00 do 12:00
hod. VSTUPNÉ: Dobrovolné. POZOR: Prodej přebytků rostlin a
včelařských výrobků…
Toulky
Bolívií (12)
Měli jsme před sebou dobré dvě hodiny jízdy z
kopců jižně od Tarvita do nejjižněji
položeného bodu provincie Chuquisaca, městečka Azurduy.
Ještě před pár lety nikoho z kaktusářů ani nenapadlo
cestovat 2 dny jízdy od Sucre a hledat daleko na jihu nové a neznámé rostliny. Existují nejméně 2 základní trasy, po
kterých se expedice pohybovaly
a kde našly kaktusy dosud nepopsané. První cesta,
pohodlnější, vede přes Tarabuco,
Zudanez, Tomina, Sopachuy, Tarvita do Azurduy. Druhá, podle
mne podstatně
náročnější, odbočuje v Tarabuco do pohoří Sierra Mandinga,
obce Icla, dál na Cantar
Gallo a do cílového místa Cunka Cancha. Odtud návrat, nebo
přes vysoké, vlhké a studené hory do Tarvita a dál do Azurduy.
První desítky kilometrů cesty se motají ve svazích zelených
úbočí podél řek, kde je vegetace spíš tropického charakteru…
4. 3. Ráno ještě chvíli pobíháme po
kopci, odjezd se drobet opožďuje, Láďa hledá brýle. Vzdává
to (později si koupí nové). Na Baja je spousta míst, kde je kempování ve
volné přírodě naprosto bez problémů. Kaktusáři místo vždy
opouštějí ve stejném stavu, v jakém je nalezli a odpadky
odvážejí do kontejnerů ve městech. Do La Paz je po pobřeží
prašná až kamenitá cesta, nájezd na asfalt až před La Paz.
Ve městě hledáme banku na zaplacení turistického poplatku.
Až po zpátečním přejezdu hranice mezi oběma státy
zjišťujeme, že budka je prázdná a nikdo nic nekontroluje.
Nakupujem něco potravin a pivka, a jedem dál na San Bartolo.
Na krátké zastávce prověřujeme stav separace odpadu po
mexicku, kupa použitých injekčních stříkaček hned u cesty. Na KM 129 za San Bartolo zastavujeme u
svahu, rostou tu Cochemiea poselgeri. Ferocactus townsendianus,
Mammillaria phitauiana má nezralé plody. Dlouho se nám
nedaří najít tábořiště. Asi na pátý pokus, tak dlouho jsme nikdy
nehledali…
Na mexickém
vandru zažili jsme srandu (3)
Den perel.
Probudili jsme se do velice chladného rána, uprostřed
borového hájku, pár kilometrů před městečkem Galeana. Než se
ale dostaneme do tohoto městečka, čeká na nás podívaná
z které budou oči přecházet. Aztekium hintoni a
Geohintonia mexicana. Tato lokalita je mnohými zatracována pro
vysokou pravděpodobnost nepříjemností, plynoucích od
místních Mexičanů. Když jsem byl na této lokalitě poprvé,
chtěli od nás domorodci jakýsi poplatek na podporu místní
školy. Poplatek tehdy nebyl nijak vysoký a tak jsme ho bez
reptání zaplatili. Táta jen podotknul že peníze dáváme na
školu…, a tak ne že je propijete! Kde peníze skončily, ví
asi jen bůh a těch pár domorodců. Cesta na lokalitu proběhla
naprosto v klidu. Nepotkali jsme ani živáčka. Od auta ještě
pár kroků do kopce a jsme tu. Nádherné místo samo o sobě. Má
takovou svou speciální vůni. A když tu ještě rostou takoví
krasavci…
Už leden mi přišel urputně dlouhý a krutý a to nejen
proto, že má jedenatřicet dní.
V zajetí této filozofie by musel být únor nejmilejším
zimním měsícem, protože má jen neskutečných 28 dní. Opak
je pravdou – únor stojí ještě víc za vyliž kapsu než ten
předlouhý leden. Do toho všeho přicházejí vědci z NASA s teorií
zkrácení dne o 1,26 mikrosekundy v důsledku vychýlení
zemské osy chilským zemětřesením až o 8 cm, když se úhel
vychýlení změnil o 1,7 tisícin úhlové vteřiny. Sám jsem
udiven, jak mě tato závažná informace nechává klidným!
Propočítám-li o kolik wattů elektrické energie prosvítím
za dalších cca 30 let navíc důsledkem prodloužené tmy,
dojdu jistě k nějakému zásadnímu číslu (zhruba 20 až 30
Wattů) a stejně jsem v klidu – nemohu se totiž tma netma
dočkat jara…
Carnegiea gigantea Br. & R.
(obor Juhozápadu USA a severu Mexika)
Celé roky som vídaval
Carnegiea gigantea len ako fotografie v časopisoch, v kaktusárskych
či cestovateľských, alebo niekde v televízii. Prvý živý
exemplár (ak nerátam tri semenáčiky, ktoré som si kúpil
okolo r. 1968 a po dvadsiatich rokoch pestovania mali asi 20
cm) som uvidel až v r. 2002, počas návratu z Baja California
do centrálneho Mexika. Stretnutie to bolo viac-menej
nečakané a chvíľu mi vtedy trvalo, kým som si uvedomil, že
stojím pred kaktusom, ktorý ma fascinoval od prvých chvíľ
môjho kaktusárčenia. To mexické saguaro (ako sa familiárne
nazýva na oboch stranách mexicko-americkej hranice) bolo len
asi 2m vysoké, bez odnoží, ale už kvitlo. Vtedy som sa
definitívne rozhodol, že musím ho vidieť…
Inzerce
Navigace MIO - Koupili jste si
navigaci MIO C710 nebo MIO C510? Jsou vám k
ničemu, neboť výrobce se rozhodl, že pro tyto
přístroje nebude poskytovat mapové aktualizace.
Jaká je potom záruka, že mapová aktualizace bude
k dispozici pro přístroje MIO…
Prodám Prodám časopis
Svět exotických rostlin 2001-2007. Kompletní
nepoškozené.
Knihu Karl Schumann Gesamtbeschreibung der
Kakteen (Monographia Cactacearum). Reprint z
roku 1985, tvrdá vazba, nová nepoškozená. Cena
dohodou…
Zima v Jeřmanicích Každý měsíc čteme v IN seriály na téma …jaro
tam a tam, léto tam a tam, čas květů někde úplně jinde a
podobně. Já to prolomím a zahájím seriál článků ( doufám, že
se ke mně někdo přidá) Zima někde ( nemyslím tím, tam, kde
vy). Už jsem to kdesi psal, že zima jest pro mě obdobím
nejhorečnější činnosti. Zejména v poslední době, kdy jsem se
zásobil palivem a ještě posílil topný systém na množárně
natolik, že mohu klidně vysévat, pře-pichovat a řízkovat
sukulenty, jen se ze mě kouří. Ale o tom později. Zavedl
jsem totiž několik technických inovací: První je speciální
zateplovaní systém, který posledních několik let
testuji…
Chrudimské
prvomájové odemykání skleníků
Opět a už tradičně se 1. května 2010 v 10 hodin
ráno potkáme na středověkém chrudimském náměstí
u kašny, společně pozdravíme jarní sluníčko a
pětiminutovou procházkou se projdeme k městskému
muzeu, kde je připravena přednáška s diapozitivy
KVETOUCÍ BAJA CALIFORNIA. Toto povídání si
připravil osvědčený přednášející, cestovatel,
sukulentář a kaktusář pan profesor Libor Kunte.
Poobědvat lze v restauraci v místě přednášky. Po
obědě proběhne výměnná i prodejní kaktusová
miniburza, která bude uzavírat prvomájovou akci
„Otevírání skleníků“. Při té příležitosti budeme
moci obdivovat i kvetoucí echinocereusy ve
sbírce u Pavlíčků. Na hojnou účast se těší představenstvo Spolku
pěstitelů kaktusů Chrudim…
12.11.2008 - Přes pozemek teče z hor čistý potůček. K ranní
hygieně je to docela vhodné místo. Ještě než jsme měly usušené stany, tak přišel
mladý Luis a že nám ukáže pozemky, které rodina vlastní v národním parku. Jeho
děda tady byl snad dokonce jako jeden z prvních. Napřed nám chtěl ukázat jak se
dojí mléko, ale po ujištění, že u nás jsou také krávy, toho nechal a přesunuli
jsme se na vedlejší pozemek k jeho strýci, který je veterinář. U pstruhového
potoka na 20 hektarovém pozemku si staví na důchod se svojí paní pěkný domeček,
kam se hodlají z města přestěhovat…
Chcípnout Máňu, technická poznámka k poslední expedici Stalo se na Plzeňsku mnoho let „tomu na
zad“. V jedné rodině. Jednomu mladému muži
s lehkou retardací. Při rodinné sešlosti u příležitosti
pohřbu. Kávu miloval, neměl jí ale
často. Pamatoval si však, že nejvíce jí je právě při pohřbu.
Kouknul na svojí sestru a prohlásil: „Kdyby tak naše Máňa
chcípla, to by bylo kafeteho“. Jistě uznáte, že po odvyprávění takovéhoto
příběhu jsme na expedici pití kávy neřekli jinak něž:
„chcípnout Máňu“. Kafe a Mexiko, to ale nejde zrovna moc
dohromady…
MEXIKO 2008 (11)
3. 11. 2008.
Krásné ráno na krásné lokalitě. Rovinatý terén, kde rostou
Mammillaria grusonii,Echinocereus stramineus,
Echinocereus enneacanthus, Coryphantha poselgeriana,
Echinocactus horizonthalonius, Ferocactus
hamatacanthus, Thelocactus bicolor (var.
bolansis?). V nízkém ranním sluníčku vypadají kytky taky
nádherně, zase trochu jinak. A tak i fotky jsou taky trochu
jiné (Musím si víc hrát s polohou kvůli stínu.). Kromě
kaktusů si konečně fotím i trnitý keř Fouquieria sp.,
se kterým jsme se setkávali vlastně celou cestu a mi na něj
nějak nikdy nevyšel čas. Dnes opět jedeme směrem na Saltillo (podle
mapy ale po silnici nižšího řádu; ani si neuvědomuji, že
bychom někde sjeli ze čtyřproudovky), pak odbočujeme ke
zřetelné stolové hoře El Pilar u vsi Estación Marte. První
zastávku děláme před horou. Hledáme Ariocarpus
kotschoubeyanus var. macdowelii. Asi po hodinovém
marném hledání, kdy jsme potkali snad všechny
kaktusy, které obvykle…
Mezidruhové hybridy kaktusů (2)
Někdy v roce 1995 jsem objednal importní
semena Ariocarpus fissuratus v. hintonii
10 semen za 180 Kč. V této době bylo jasné, že semena
pocházejí z přírodních sběrů. Ariocarpus fissuratus
v. hintonii byl tehdy novinka a tak v podstatě semena
z kulturních rostlin nepřicházela v úvahu. Tak moje nadšení
bylo velké, když z tohoto množství semen vyklíčily 4
semenáčky. Po čase se ukázalo, že jen dvě rostliny jsou ty
pravé a zbylé dvě jakési divné. Z počátku mě to mrzelo,
semena byla drahá a výsledek nevalný. Stále jsem se nemohl
smířit s myšlenkou, že by někomu stálo za to namíchat do
importních semen semena z kulturních rostlin, a ještě nějaká zmršená. Později jsem tohoto pána navštívil a zjistil, že
doma žádné ariokarpusy v podstatě nemá a navíc je orientován
spíše na jižní Ameriku. Tak jsem tuto možnost
vyloučil.
V dobách, kdy ariokarpusy byly vzácností…
Tulačka 5
Když Jolanka uviděla z okna vlaku první
chmelnici, otočila velké oči na vychovatelku, hned zas na
chmelnici a zpátky na účes a tak se rozchechtala, že si
Kateřina nevěřícně osahávala svůj jedinečný model. „To se
vám fakt povedlo paní vychovatelko.“ I já jsem se musel smát
pohledem na oba objekty. Ano, chmelnice není vinice. Vinice
je malebná a něžná, jako baletka v nadýchaných šatičkách.
Krajinu neruší, naopak, je její rtěnkou. Ale chmelnice? To prodrátované
monstrum, ty věčně padající sloupy a chmelové liány pohupující
se větrem, jako dlouhé chaluhy z mořského dna, ty dávají rovné
krajině prazvláštnost. A když je chudinka bez chmele, když už jí
nikdo nechce, protože ten z dovozu je levnější, není smutnější
pohled. Kousek země zadrátovaný jak totalitní hranice, jako
věznice. Smutné tělo stárnoucí ženy plné síly se milovat, ale s
kým…
Pozvánka na
Tradiční pražské sympozium 2010 Po zimě začneme i letos sezonu tradičním sympoziem v Praze. Termín: 27. 3.
2010 (jako každý rok, poslední sobota v březnu). Místo: Velký sál Obvodního
úřadu Praha 8 Libeň (kapacita 240 osob) - na stejném místě jako loni. Zenklova
43/8 – výstup z metra trasy B stanice Palmovka. Zenklova ulice vede přímo od
metra. Pěšky to je asi 5-7 minut, nebo jedna stanice tramvají. Před budovou a
v okolí ke možnost parkovat.
Od 9,00 do 17,00 (otevřeno od 8.00). Vstupné: 100 Kč (placeno na místě). V
prodeji budou i přebytky starších časopisů a také kaktusy a sukulenty. Program:
Úvod – Ivan Běťák; Přednášky: cca 80 minut – předpokládaný sled přednášek: 1.
Giuseppe Orlando (Tenerife): Výlet do Somálska: Somaliland; 2. Pavel Heřtus:
Novinky z Bolivie; Odpoledne: 3. Miroslav Halfar – Brazilie 2009; 4. Petr Česal
– Mexiko – Rod Astrophytum. Pořadí přednášek 2-4 může být změněno. Těšíme se na
Vaši účast…
Jakzmeto
Natřeli Anglánům… 8. října pořádala londýnská kaktusářská „branch“
High Wycombe výroční zasedání svého spolku. Již několik
týdnů před zahájením akce byly téměř všechny lístky
vyprodány. Pro přednášející z Česka a pořadatele Douga
Donaldsona to byla výborná zpráva. Ten se s Chrisem Davisem
pro tento rok rozhodl nasadit opět skvělého Petra Pavelku.
Protože nudní Angláni bez stop fantazie nevěděli coby (?),
objednali jako druhého přednášejícího též ČechoMoraváka,
Rudovíta Krajču z Brna. Na jedný straně pošetilost ze strany
pořadatelů, na druhó stranu klobók dolů, odvahu tidle
Angláni teda majó. Neznámý Zakrslík z Brna dostal příležet
prezentovat své Blmánky dvakrát a to už je mazec…
Mimořádná
nabídka stovkových porcí semen jaro 2010
Mimořádná a jedinečná (zejména Discocactus) nabídka
stovkových porcí semen jaro 2010 (100 seeds). U každé položky je
v zásobě většinou pouze 3 až 6 porcí,
objednávky přijímáme do 20. března, pak bude zbytek
semen předán k výsevu.
Chrudimský kaktusář, Gorkého 886, 537 01 Chrudim, Czech republic…
Kaktusový kvíz o ceny
15. 3. 2010 bude spuštěn v pořadí třetí kaktusový kvíz o ceny.
Po ukončení kvízu
20. 4. 2010 budou vylosováni dva výherci, z nichž každý obdrží
15 různých porcí semen
kaktusů. Kvízové otázky:
1. Na fotografii je: Astrophytum myriostigma;
Astrophytummalyana; Parodia myriostigma.
2. Na fotografii je: Parodia malyana; Parodia
myriostigma; Astrophytum malyana. 3. Nápadné bílé
vločky na pokožce jsou typické pro rod: Cereus;
Astrophytum; Ferocactus.
4. Rodem nejmenších kaktusů je: Blossfeldia; Parodia;
Thelocactus.
5. Nejmenší semena má rod kaktusů: Gymnocalycium;
Echinocactus; Strombocactus…
