V lednu není ve sbírce moc na co koukat. Je záhodno
však kontrolovat správné uložení návnady v pastičce na myši. Ony
totiž nejdříve snědí semínka v zapomenutých plodech astrofyt – v
tomto případě Astrophytum coahuilense. Pak se ale pustí do
jiné stravy, kterou zoufale hledají. Lofofóry, které nemají moc čím
se bránit, jemně okousají, ale odporná chuť je odradí. Pak to ale
chvíli trvá, než jizvičky odrostou. Některé kytičky kvetou…
Naše první jarní cesta za sukulenty má
v posledních letech pokaždé stejný cíl. Na počátku dubna se ocitneme
v sukulentářském království Luboše Hojného na samém okraji Dvora
Králové nad Labem, sestávajícím se z malého domku, který je všude
vůkol obehnaný makrolonem. Panuje zde nenapodobitelná domácká
atmosféra, takže aklimatizace mi nikdy netrvá déle než dvacet
vteřin. Zatímco se vaří voda na kafe, vydávám na dobrodružnou
pátrací misi do sukulentní džungle…
Baja California 2008
všemi směry (21) 22. den – 12. 3. 2008 - Oheň vydržel doutnat až do studeného
rána. Útulný zalesněný kemp, spousta místa, čisté umývárny s teplou
vodou, to vše stojí 21 USD za jedenáct lidí a dvě auta. Je zkrátka
znát, že jsme v Kalifornii, u nás v Českém ráji by to bylo podstatně
dražší. Jedeme na sever kolem jezera Cuyamaca přes Julian,
Victorsville a prašnou cestou k Helendale, což je zapadlé hnízdo v
pláních. Nejdříve nás vítají trsy Echinocactus polycephalus.
Nás však sem přilákal docela jiný rod. Rozptylujeme se po planině a
už se objevují první krasavci, ovšem velmi sporadicky. Robustní
rostliny Sclerocactus polyancistrus v typickém červenobílém
otrnění jsou zde všehovšudy sotva tři. Ale hezké. Vracíme se proto
zpět na silnici a v prodejně doplňujeme proviant. Pokračujeme přes
Barstow, tankujeme a odbočujeme na další slibnou lokalitu…
Sukulentní
bonsaje Jana Gratiase (63) Crassula rogersii Schönland (1907). Pod nadpisem tohoto
příspěvku by měla být vsuvka: Opravník sukulentářských omylů. Ano,
možná tři desetiletí takto odolná rostlina kolovala v našich
sbírkách pod doslova falešným jménem „Cotyledon orbiculata,
var. higginsiae“. Nebyl jsem výjimkou a také jsem od 70. let
min. století používal tuto jmenovku, až mne kamarád Jaromír Végner
vyvedl na naší (roudnické) výstavě v červnu 2010 z omylu. Ostudou
pro mne zůstává, že mám monografii darovanou i s věnováním od p. G.
D. Rowleye, kde tato krasulka je vyobrazená, byť nefiguruje
v abecedním pořádku druhů s podrobným popisem. Omyl lze částečně
omlouvat tím, že kvete až v pokročilejším věku a tehdy, když jí pár
let nezkracujeme její stonky. Pak by byl omyl vysvětlený hned, neboť
porovnávat květy krasul a kotyledonů je totéž, jako porovnávat
morfologii mravence s jezevcem…
Zadáno pro kaudexofily
(24) Streptocarpus pallidiflorus
C. B. Clarke (1906) je zajímavá bylina z čeledi
Gesneriaceae (podpětovité), která nepatří
mezi novinky, ale její výskyt ve sbírkách je
velmi výjimečný. Rod Streptocarpus je
bohatý a zahrnuje více jak 270 druhů, které se
dělí na dva podrody - Streptocarpus a
Streptocarpella. Z praktického hlediska je
možné rostliny rozdělit na druhy bezlodyžné
(s jediným listem nebo s přízemní listovou
růžicí) a druhy se vzpřímeným stonkem. Do druhé
skupiny, a zároveň do podrodu Streptocarpella
patří vyobrazený druh, který už od mládí má
zřetelně pachykaulní (tlustý, dužnatý a
sukulentní) stonek, později i nejstarší části
větví. Celá rostlina je pokrytá jemnými řidšími
chlupy, stonky jsou tmavozelené, na světlém
stanovišti až hnědo purpurovým nádechem…
Až někdo z pravidelných návštěvníků
našeho webu otevře tento odkaz, dost možná bude překvapen, že nevidí
informaci o novém českém periodiku. Rusko se snaží nezaostávat za
zbytkem světa a pochopitelně i tam je mnoho přátel naší společné
záliby. Od roku 2003 odebírám (výměnou za český časopis Kaktusy)
jejich časopis Kaktus-klub, který má v tiráži poznámku, že se jedná
o první oficiální ruský časopis pro pěstitele kaktusů a jiných
sukulentů. Číslo 1/2003 bylo v celkovém pořadí 32., takže časopis
vychází mnohem delší dobu. Ale historii vydávání ruských časopisů
bohužel neznám a jiné zájmové priority mi nedovolují dále po ní
pátrat. Každopádně v roce 2003 byl P. Pavelka zprostředkovatelem
nabídky, že ruští kaktusáři mají zájem o výměnu a jejím garantem
byla (a dosud je) Natalie Ščelkunová, sekretářka redakce časopisu a
členka výboru KK Moskva…
V posledních letech se do
našich sbírek šíří sukulentní rostliny i z méně
obvyklých koutů světa. Tomu odpovídá i aktivita
autorů publikací - před lety vyšla kniha o
sukulentech Indie, nedávno o australských
sukulentních rostlinách. Jednou z nejvíce
navštěvovaných oblastí jsou například Kanárské
ostrovy. Informace byly roztroušené v mnoha
publikacích, ale zatím chyběla kompletní kniha.
To je nyní napraveno, neboť v loňském roce vyšla
čtyřjazyčná příručka "Sukulentní rostliny
Kanárských ostrovů". Na 368 stranách s 650
barevnými fotografiemi najdete všechny kanárské
sukulenty, publikován je vždy popis, postup
snadné identifikace, fotografie v přírodě i v
kultuře a mapy rozšíření. K dispozici je
abecední seznam podle druhů, rodů, čeledí a
ostrovů…
Toulky
Bolívií (22) Culpina a okolí. Vyjíždíme z Palca Grande do Camargo,
kde tankujeme a doplňujeme zásoby na dnešní den. Vracíme se po
staré vozovce podél Rio Chico a přijíždíme po prastarém mostu
nad San Pedro. Na cestu, která končí za horami v městečku
Culpina. Kolem nás samé barevné vrstvy hornin a na nich přemnoho
kaktusů. Dole je nejvíce Lobivia lateritia
s dokvétajícími červenými květy, ale už kousek nad nimi začíná
Weingartia cintiensis a Parodia roseoalba, jejíž
trsy kvetou četnými červenooranžovými květy. Některé trsy
parodií jsou o poznání světlejší a s delšími hákovitými trny -
to jsou Parodia maasii var. albescens. Tu a tam
vidím statné trsy Opuntia sulphurea. Cesta se klikatí
z jedné skalní plotny na druhou, na jednom místě vidíme stát
terénní auto…
Krainzia
longiflora
Tí z vás, čo idú viac s duchom doby, by si asi želali radšej
vidieť meno Mammillaria longiflora (Britton & Rose)
Berger – je to podľa všetkého korektnejšie meno, má prednosť
pred tým Backebergovým aj Buxbaumovým (Phellosperma
longiflora (Britton & Rose) Buxbaum). Ale predsa len,
rastlinu som spoznal pod rodovým menom Krainzia a akosi
som sa naň zafixoval. To isté platí aj pre ďalší druh rodu
Krainzia – K. guelwowiana, môžete hádať, pod akým
menom ju mám! Dlhé roky, skôr desaťročia, som poznal len
kultúrne rastliny, a stačilo mi to. Rástli síce nie tak ochotne,
ako mnohé iné mamilarie, ale napriek tomu spoľahlivo kvitli, a
čo je dôležité, zostávali malé a nezaberali veľa, čoraz
vzácnejšieho miesta. Aj moje K. longiflora zostávali na
vlastných koreňoch malé, asi tak okolo 3 cm v priemere, vysoké
asi 1,5 cm, na jeseň mali snahu zaťahovať sa do substrátu a na
jar po prvej zálievke z neho spoľahlivo vybiehali a neraz som
ich z pivnice nosil už s násadou prvých kvetov.…
Pro některé druhy je důležité přistínění. V
přírodě často rostou v trávě - např. E. subinermis ssp.
ochoterenai. Jiné mají raději půdu s větším obsahem
humusu v kombinaci s trochou stínu - okruh E. pulchellus
a E. knippelianus (na stanovištích přežívají část roku
zatažené do půdy - s větším podílem humusu než je pro kaktusy
obvyklé). Dalším vadí nevhodná zálivka – E. palmeri
(nesnese dlouhodobě zvýšené pH vody). Proč patří mezi
choulostivé E. fobeanus nevím. Možná je klíč k úspěchu
stinné stanoviště. Fobeanus dobře prospívá jako semenáček
a kvete již asi ve 3 cm výšky. Dost často ale vykvete pouze
jednou. Pak najednou zajde. Viděl jsem zatím jen jednu rostlinu,
která dospěla až do velikosti trsu. Její stanoviště bylo v
nejtmavším místě skleníku. E. chisoensis - je pěstován
velmi zřídka. Ve sbírkách obvykle ze záhadných důvodů znenadání
bez zjevné příčiny odejde…
Vybral jsem
tyto fotografie Parodia suprema protože počasí je
skličující a jejich barva zahřívá mé srdce Alain GEFFROY-LEMOINE…
Obrázek téhle nádherné miniatury nám poslal Boris Vrškový.
Poslal jsem mu prosbu, aby tu kytičku taky pojmenoval,
neodpověděl, možná je někde ve světě, a nebo sám neví… Vážení
priatelia, takto mi dnes vykvitol „vianočný kaktus“
Turbinicarpus pseudo-pectinatus, Štefan Danko… Fantastické
úspěchy během krátké doby několika let při pěstování hybridů
Astrophytum dosáhl brněnský kaktusář Roman Pavlica. Poslal
nám obrázek podivuhodného výpěstku, za který by se nemusela
stydět ani japonská pěstírna se stoletou tradicí. Kytička
připomíná kobru, a to ze všech stran… Takhle vyšperkované
Mammillaria egregii jsme fotografovali u El Dorado v
Chihuahua, Zdeněk Vaško…
Správní kaktusáři nehodnotí svoji sezónu od
ledna do prosince, ale od okamžiku probouzení svých miláčků až
do chvíle, kdy se rozhodnou je uložit k přezimování. To jen ve
škole, kde je nutné respektovat především výuku, jsme si
dovolili shrnout veškerou práci podle nejvýznamnějších dat,
která se dotkla nejen členů kaktusářského kroužku, ale i
ostatních spolužáků, pedagogů, rodičů a další veřejnosti v
okolí. Veškeré úspěchy v pěstování kaktusů a sukulentů byly
ovlivněny sponzorstvím mnoha dobrých lidí a především úzkou
spoluprací s Klubem kaktusářů Kladno. Jeho členové přijížděli po
celý rok pravidelně za dětmi. Pomáhali materiálně a odbornými
radami ve všech oblastech, především pak v oblasti ochrany
rostlin před škůdci. Díky jejich zájmu byla zahájena první
výstava roku a to 27. 5. 2010 v Památníku Lidice…
10. kaktusový kvíz o
ceny - vyhodnocení
12. ledna 2011 bylo ukončeno pořádání posledního kaktusového kvízu,
celkem 10 kol se soutěžilo o semena a rostliny kaktusů a sukulentů a
hodnotné publikace. Soutěžní otázky s vyhodnocením jednotlivých kol
můžete vidět po kliknití na odkaz s datem uzávěrky příslušného kola
na adrese…
Rádi vám oznamujeme vydání naší nové poblikace „Die
fantastischen Blüten von Echinocereus dasyacanthus“
(Fantastické květy Echinocereus dasyacanthus). 160
barevných stran, rozměry 30x20 cm, 422 obrázků kvetoucích
rostlin na nalezištích, popisy 15 nalezišť v Mexiku a USA,
německy s anglickým výtahem popisu rostlin. Nabízíme také slevy,
které začínají při objednání 5 ks a více. Pro více informací
o publikaci se podívejte na náš e-shop. Martina & Andreas Ohr,
Ackerstr. 30, 90574 Rosstal, Germany…
Prodám knížku
Walter Haage, Schone Kakteen richtig pflegen rok vydání 1965,
zachovalá, tvrdé desky, 84 stran, cena 80 Kč + náklady na poštu…
Prodám časopis KAKTUSY 1975 – 1978
vázané, cena 240 Kč…Prodám knížku
Die Gattung Astrophytum,
K. Kleszevski, v němčině,
Vydáno v roce 2010, jako speciál pro členy DKG, cena 330 Kč.
pavlicek(zav)chrudim(t)cz…
Kolekce obsahuje tři balíčky semen zajímavých
druhů rostlin a stojí 30 Kč + poštovné.
Seznam druhů: 1x porce Yucca aloifolia (30 semen), jedná
se o jednu z nejkrásnějších juk, v literatuře uváděná
mrazuvzdormost až -18°C. Vyzkoušená klíčivost je 85%.
1x porce Opuntia robusta (8 semen), druh s velkými
namodralými články.
1x porce Paliurus spina-christi (3 semena), prastará
mediteránní léčivá rostlina (keř) s diuretickými účinky…
30. 11. 2008 - Ráno mne budí Lumír pobíháním okolo stanů. Začíná svítat a tak
oba fotíme nádherné červené skály Sierra de Paganzo.Dnes nás čeká jižní La Rioja,
což je oblast výskytu komplexu Gymnocalycium castellanosii. Pokud je mi
známo, tak první sběry od severu byly dělány v okolí Punta de los Lannos. Jedná
se o hrubě otrněnou formu nebo variantu „rigidum“. Pohoří, které se
rozprostírá za touto osadou, je velice těžko přístupné. Zkoušíme jet asi 5 km na
Patquia, ale všude je plot…
Dalším rodem význačných prťavců nevšedně
krásných, pěstitelsky oblíbených a mimo jiné velmi náročných je
rod Epithelantha. Suď Bůh, co se děje v abecedě v těchto
místech, kdy jest mi psáti o spoustě kytiček, se kterými mám jen
nemnoho, nebo vůbec žádné zkušenosti, ale jakáž pomoc, dal jsem
se na vojnu a slíbil jsem, tedy píši a povím všechno, co o nich
vím. Nebude toho mnoho, daleko povolanějšími, či dokonce
nejpovolanějšími v tomto směru jsou všelijací Šnicrové, Myšáci a
jiní Pavlíčci, kteří tyhle kytičky často hledali a hojně
nacházeli v severních hraničních oblastech Mexika a západním
Texasu, kde tyhle miniaturky rostou…
Parodia
gibbulosoides
Toto je opravdu nádherná a vzácná miniaturka z Bolívie. Pochází
z údolí řeky Pilcomayo v provincii Azurduy a v přírodě ji snad viděli pouze její
objevitel F. Ritter (1958) a později E. Haugg (1984). Ani v kultuře není příliš
často k vidění. Dá se říci, že je to vzhledově dosti atypická parodie. Patří do
podrodu Protoparodia, to jest velkosemenných parodií, přesto je to ale
miniatura dorůstající maximálně 7 cm, ale většinou je menší. Má krátké přímé a
pichlavé trny, maličké (asi 1 cm velké), sírově žluté květy a také drobná
semena. Rostlinka na snímku pochází od pěstitele Rudy Krajči, který získal klon
od Uebelmanna. Ten je však v přírodě sám neviděl a je možné, že tento klon
pochází ještě z původního Ritterova sběru. Tato roubovaná rostlinka mě potěšila
dvěma květy v době, kdy už mi nic jiného nekvetlo (2. polovina října 2010) a
doufám, že foto potěší i vás…
Je 28. 12. 2005, dávno odhoukali půlnoc a já se
snažím využít noční klid prohlížením internetových stránek
týkajících se staré literatury o botanice. V 02.10 se mi zdá, že
špatně vidím. V jedné knihovně jsem objevil to co hledám více než
třetinu svého života. Přesně 25 let. Otevírám Ježíškovu Tulamorku a
začínám slavit. Píšu SMS na všechny strany světa, dětem, kamarádům.
Pavel Pavlíček a Honza Říha taky asi něco hledali, protože ještě
nespí. Všem oznamuju šťastnou zprávu, že jsem objevil Hernandéze. Je
sice pravda, že jenom pár bláznů ví o co se jedná, ale to mi vůbec
nevadí. Hernandéz jako první popsal rostlinu, kterou domorodí
Mexičané v jazyce Nahuatl nazývají Peyotlem. My hoši co spolu
mluvíme víme, že se jedná o Lophophora. Latinský text včetně českého
překladu je mi znám od roku 1980, kdy mi jej dal doktor Habermann,
ale originál je originál…
Na výstavu kaktusů Vás zve spolek kaktusářů v
Uherském Hradišti. Akce se uskuteční ve dnech 3. - 5. června
2011 v prostorách Reduty na Masarykově náměstí v Uherském
Hradišti. Vzdálenějším návštěvníkům mohu doporučit i další
možnosti kaktusářského vyžití v okolí. Na ilustračních
fotografiích jsou záběry z minulých výstav…
V roce 1997 jsem vysel semena rostliny z okruhu Gymnocalycium izozogsii.
Z vyklíčených semenáčků zhruba 20% vykazovalo určitou část těla bez chlorophylu.
Po několika létech, když už byly rostliny květuschopé, ukázaly další zajímavost
- nejen rostliny, ale i pupeny a následně i květy byly ve dvou barvách. Více
o barevných mutacích lze najít na
www.kaktus-mila.cz…
Jen tak vážení, snažím se tak trošku pozvednout
morálku kaktusářů, všichni si sice říkaj „příteli, ale je tomu
tak? To slovo jsem ze slovníku vypustil/opustil poté, co mi tu
přítelové odloubali odnože na čem jen mohli, odtrhali
roubovance…, svrhli bedničky s ca 2 tisíci vysetých kuliček
ariáčků, ukradli na co dosahli, a ne jednou. Proto je nemám za
přítele, ale jen za kaktusáře. Což snad není urážlivé, jsou to
sběratelé kaktusáři, dychtiví, chtiví, chamtiví. Za svůj
kaktusářský život jsem navštívil hodně kaktusářů, většinou se
stali mými skutečnými přáteli, doma i po celém světě, a vždy
jsem měl dveře otevřené, oni u mne také, nebudu nikoho jmenovat,
bylo jich moc. Nikdy mi nikdo z nich neřekl, tohle ti neukážu,
to je mým tajemstvím. Tohle mám jen pro sebe. Pro svůj sobecký
kšeft. Vím že jsou chvíle kdy není lehko, ale to přeci není
důvodem k tomu krást…
Terramol - přírodní substrát z Dánska
Našim cílem bylo a nadále je zaměření na bonsaje. Pravděpodobně
pro kaktusáře nebudou mít naše další produkty využití, ale
myslíme si, že náš substrát Terramol je určitě kvalitní a
zajímavý produkt nejen pro bonsajisty. Terramol již minulý rok
nakoupilo pár kaktusářů se Slovenska i z Olomouckého spolku.
Terramol je přírodní substrát na bázi diatomitu a jílu,
granulovaný a přepálený. Terramol je určen přímo pro účely
pěstování rostlin, čímž se liší od většiny ostatních „ostrých“
složek bonsajových substrátů, jež nejsou prioritně určeny pro
pěstování bonsají, ale jsou vyráběny pro využití např. ve
stavebnictví, jako stelivo pro kočky apod., a mohou tak
obsahovat i některé nežádoucí přídavné látky. Terramol je již
v současnosti hojně používán pro pěstování bonsají ve velmi
bonsajově „vyspělých“ zemích jako např. Itálie, Španělsko,
Anglie a dalších. Terramol je svými vlastnostmi velmi blízký
čistě bonsajovému substrátu Akadama…
