|
Rod Epithelantha (WEB.) BR. et R.
 |
|
Epithelantha aff. micromeris subsp. unguispina, Grutas de Garcia |
Dalším rodem význačných prťavců nevšedně krásných, pěstitelsky oblíbených a mimo jiné velmi náročných je rod Epithelantha.
Suď Bůh, co se děje v abecedě v těchto místech, kdy jest mi psáti o
spoustě kytiček, se kterými mám jen nemnoho, nebo vůbec žádné
zkušenosti, ale jakáž pomoc, dal jsem se na vojnu a slíbil jsem, tedy
píši a povím všechno, co o nich vím. Nebude toho mnoho, daleko
povolanějšími, či dokonce nejpovolanějšími v tomto směru jsou
všelijací Šnicrové, Myšáci a jiní Pavlíčci, kteří tyhle kytičky často
hledali a hojně nacházeli v severních hraničních oblastech Mexika a
západním Texasu, kde tyhle miniaturky rostou.
 |
|
Epithelantha sp., Cerro Bola |
Není
s podivem, že ve stejné oblasti leží i lokality jedné z
nejoblíbenějších a pěstitelsky a systematicky snad i nejsložitějších
společností velkorodu Mammillaria – okruh M. lasiacantha.
U obou skupin nalézáme stejnou spleť a změť popisů, různých
taxonomických přesypů a převratů, tu shrnutí a tu roztříštění. Rovněž v
oblasti kultury se jedná stále ještě o perličky ( co do rozměrů, jistě
ne do krásy), jejichž ucelenější pravokořenné kolekce vidíme jen velice
zřídka. Čert ví čím to je, když v kultuře jsou už dlouhá léta a tedy
zkušeností by mělo býti požehnaně, leč jsem přesvědčen o tom, že ještě
dlouho a dlouho to bude trvat, než se tyto rostliny stanou ,,jetelem“
zamořujícím sbírky a na trhu téměř neprodejném.
 |
|
Epithelantha aff. micromeris subsp. unguispina, Grutas de Garcia |
Nejlépe snad jsou na tom rostlinky E. micromeris,
které svou bělostí a relativní pěstitelskou menší obtížností, ještě
trochu ve sbírkách straší i na vlastních kořenech, ale vidět jich
pohromadě víc forem a slušně narostlých, nedej pámbu plodících a semeno
produkujících jest opravdu jen výsadou těch nejlepších.
 |
|
Epithelantha sp., La Paloma |
Epišky
obecně milují silně minerální zem, propustnou a přímo trvají na obsahu
vápence v substrátu. Jejich droboučká tělíčka zakrytá neprostupným
kožíškem sněhově bílých trnečků jsou skutečně úžasná. Kvítek nic moc
bělorůžová mrňavost a tak jsou nejkrásnější s násadou korálově
červených plůdků v temeni rostlinky, které tu a tam obsahují i nemnoho
či několik semínek. Tu barvu trnů neberte tak doslova, dnes je u nás
porůznu k vidění množství stanovištních forem, které se liší
uspořádáním trnů, jejich barvou ( nádherné jsou formy s čerstvými trny
barvy asbestových vláken). Některým, formám se dostalo taxonomického
zhodnocení, jiné přežívají pod nom. prov. nebo n. n. a další pod
sběrovým číslem či jménem lokality.
 |
|
Epithelantha sp., La Murralla |
Nastolit
v tomto jakýs takýs všeobecně akceptovaný řád asi nebude snadné, a snad
ani o to moc nejde – nejsou to odlitky, leč tvorové živí a
pohříchu až běda smrtelní. Snad jediné, co bych si tipnul doporučit v
kultuře – tedy silně minerální substrát se zásaditou reakcí, nadmíra
slunce, v sezoně tepla a čerstvého vzduchu. Spolu s tím velmi uvážlivě
dávkovaná zálivka a snad tedy by vše mělo dopadnout ku spokojenosti.
 |
|
Epithelantha sp., Ocampo |
Méně
odvážným lze doporučit roubování – asi bych nevolil myrtilokaktusy nebo
jusberty – nejsem kamarádem brambor řídce otrněných a o to více
narostlých. Asi bych neváhal roubovat na nějaký chloranthus, nebo poslední dobou stále modernější a oblíbenější F. glaucescens.
Ale co je to všechno proti podívání na osmičku květináček, ve kterém je
vyřádkováno 9 hlaviček stěží centimetr v průměru s korunkami plůdků,
kytička jak kytička, a vedle další, jiného původu a taky trochu jinak
vyhlížející. Viděl jsem a obdivoval jsem… Na podsypu antuky je tohle
pohled z nejkrásnějších. Nechcete to zkusit?.
 |
|
Epithelantha micromeris HK
168, Caballo Mts., New Mexico, USA
foto Martin Chalupski |
Povídání pro začátečníky, podle abecedy 1 |
2 | 3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8
9 |
10 |
11 |
12 |
13|
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
