Duben je pro kaktusáře měsíc radosti. Ti, kteří
mohli kytičky vynést na stanoviště už v březnu, na začátku měsíce
sledují zvětšující se puky poupátek, a na konci měsíce už mnoho
kaktusů kvete. Samozřejmě echinocereusy, ale i fosuláči nebo sulky. Tuto rostlinu jsem fotil i pro letošní Atlas kaktusů,
letos vyjde už 25 ročník. Čtvrt století už vychází tento monument,
fantastická monografie čítající už hodně přes tisíc křídových stran…
Hned první dubnový den dostál své
pověsti a přinesl vpravdě aprílové počasí. Zatažené ráno s mlhami
vystřídalo nádherně prosluněné odpoledne a den jsme u nás na
Vysočině zakončili pořádnou sněhovou vánicí! Kytky se už ale
definitivně probudily, k čemuž přispělo především náhlé množství
slunečních paprsků. Květy většiny druhů se ale letos díky ponuré
zimě objevují s více než měsíčním zpožděním. Co zpravidla kvete na
konci února, letos vykvetlo…
Baja California 2008
všemi směry (13) 14. den – 4. 3. 2008 - Po ránu opět prolézáme stráň nad zátokou. Svah je ještě ve stínu, ale naše trnité drahokamy se pozvolna začínají třpytit. Echinocereus brandegeei je v plném růstu a pyšní se úžasně dlouhými barevnými trny. Pořádnými
trny se však zde pyšní i zástupci říše živočišné, o čemž svědčí takřka
neporušená mumie ježíka, kterou jsem nalezl vysoko nad tábořištěm. Další ježci jsou už ale výhradně původu rostlinného převážně mamilárie. Bílá Mammillaria albicans je ve stadiu pozvolného probouzení, některé exempláře už jsou hodně napité, většina ale vypadá ještě dost kompaktně. Zátoka našeho tábořiště je shora jako vymalovaná, v pozadí pobřeží lemuje neskutečný koberec pachycereusů…
Tak
tenhle rod se dostal asi tak před pěti až šesti lety na jedno z čelních
míst mezi mými oblíbenci, pokud tedy tací vůbec jsou mezi kaktusy.
Vlastně, ono je to spíš tak, že do té doby jsem skoro žádné koryfanty
neměl a silně mně to míchalo, i začal jsem je nějak silněji vysévat a
vůbec shánět. Kterážto činnost vyústila v dvě základní
poznání: zaprvé, že shánět kytky, o kterých téměř ničeho krom
běžně známých informací nevím, jest obtížné a člověka u toho potkají
různé veselé příběhy ze shánění (například koupě stejných rostlin pod
různými jmény apod.) a zadruhé, v poměrně brzké poznání, že na tyhle
kytky je třeba spousta trpělivosti. Mají jednu velmi nepříjemnou vlastnost, kterou sdílejí s rodem
Stenocactus…
Zájezd
chrudimských kaktusářů za jihočeskými sbírkami 2009 (8) „Kaktusy
jsou kouzelné. Když se poprvé na jaře napijí, když vykvetou, to je
kouzlo.
A když se o ně člověk pár dní opomene starat, jen jim to
prospěje. To rybičky se musejí krmit. A proto já mám koníčka
kaktusy.“ To jsou slova kaktusáře pana Karla Lexy. Na vojně byl s panem Josefem Soukupem a tam někde byl začátek jeho
záliby. Od šedesátého roku zastával po mnoho let funkci předsedy. Asi největší přízeň chová pan Lexa k rodu Gymnocalycium. Ta, na rozdíl od jiných, rostou stále do krásy.
Pan Lexa vás ve svých sklenících rád přijme a rád vám i odprodá něco
ze svých přebytků…
Po více než
dvou letech opět pár záběrů, z různých důvodů jsem
nestíhal, takže i trochu ohlédnutí za minulým rokem. Tento turbiňák vykvétá každoročně v půli
března. Vděčná, krásná a spolehlivě kvetoucí kytička. Foto je z října 2009, tento ferák vykvetl
poprvé předloni, stáří neznám, dostal jsem jej jako dárek
před 6 lety k narozeninám již jako vekou pěknou rostlinu. Před pár lety jsem si pořídil z nějaké
nabídky pár stapélek a i když je docela trápím a suším, tak
se začínají odvděčovat i kvetením, foto rovněž z října 2009.
Květy tohoto druhu patří v rozvinutém stavu k těm největším
u stapélií. Po mnoha letech jsem se dostal konečně k
semenům kytky, kterou jsem nenacházel v nabídce ani jako
rostlinu, tak jsem si ji vysel a zde je výsledek. Jestli je
čistokrevná, nejsem schopen posoudit, nicméně jsem s
výsledkem spokojen…
Echinocereusy v našich sbírkách v roce 2009 (3)
3) Sekce Echinocereus - vzrůstem menší rostliny, většinou ale velmi efektní. Echinocereus viridiflorus, E. chloranthus, E. chloranthus subsp. rhyolitensis, E. davisii, E. carmenensis, E. milleri, E. russanthus, E. neocapillus. Většina z nich patří mezi mrazuvzdorné nebo zimovzdorné. 4)
Sekce Subinermis
- Echinocereussubinermis a jeho otrněný poddruh E. ochoterenai
určitě pozná každý kaktusář…
Antigravitačné pestovanie kaktusov
Poviedky na tému Jára Cimrman - kaktusár od
Janči Barana zo Zvolena
Jára Cimrman ako najskúsenejší kaktusár na
pestovanie kaktusov a sukulentov a iných rastlín
používal vlastné metódy. Často boli na prvý
pohľad nezmyselné. Mnohí pestovatelia ich
zavrhovali a odmietali. Určite sa pýtate prečo?
Jára Cimrman vždy hodlal za každú cenu dospieť
až k prapra-podstate problémov, skratka:
„prasata“. To Cimrmanológov zvádzalo dlhé roky k
domnienke, že Cimrman bol permanentne naštvaný
cholerik. Nie je tomu tak. Poznámka „prasata“,
objavujúca sa v jeho poznámkach znamená, že je
potrebné sa vrátiť k počiatku a skúmať prapra-podstatu.
Preto si aj ja v texte dovoľujem túto Cimrmanovu
poznámku použiť. Cimrman neochvejne vždy šiel za
svojim cieľom…
Kaktusy a děti
Dobrý den pane Pavlíčku, zdravím všechny
kaktusáře. Posílám minipříběh na téma „Kaktusy a
děti“. Mám krásného a jak uvidíte i šikovného
vnoučka Dominika. Začal chodit, dostal náklaďák
a takhle to dopadlo: vybral si nejpěknější
Ferocactus gracilis v mém skleníčku, přestěhoval
do svého království, provedl terénní úpravy no a
pak v pohodičce pozoroval jestli náhodou v jeho
péči nevykvete. Asi bude nadějí pro pokračování
dědovy sbírky…
Toulky
Bolívií (14)
Nocleh v Čaku. Všichni
jsme uvítali podvečerní zastavení a odpočinek, zejména však
doplnění tekutin po vysilující cestě z Monteagudo až sem, k osvěžovně u
cesty desítku kilometrů pod Camiri. K překvapení paní domácí
jsme rychle vypili zásoby chlazeného. Domácí
právě zpracovávali zabíjačku, na ohništi ve velké kotlině se škvařily
odřezky masa a sádlo na škvarečky. Libor všechno pečlivě zjistil,
popovídal si se ženskými a za odměnu byly nabídnuty škvarky přímo
ze síta. Abychom neurazili, každý jsme si jeden dva škvarky okusili,
byly výborné, ale v tom vedru poněkud nevhodná krmě. Najednou se začalo stmívat,
noci tady přicházejí opravdu rychle. Rozloučili jsme se a zajeli
na druhou stranu silnice, kde jsme našli nepříliš hezké místo
pro nocleh…
8. 3. Ráno,
po krátké poradě nad mapou, vyrážíme směr sever, Rosarito–Punta
Prieta–Cataviña. Zastavíme na krátké průzkumy jen když bude příslib
něčeho zajímavého. Spěcháme, Pavel Pavlíček na hledání Echinocereus lindsayi vyčlenil 3 dny, je to hlavní cíl expedice! Míjíme nádherné trsy kvetoucích Agve shawii, rubínově svítící porosty Ferocactus gracilis, droboučké Mammillaria dioica, rozrostlé trsy Echinocereus engelmanii a impozantní obrovské sloupy Pachycereus pringleii. Tímto
způsobem rychle dojíždíme až před Catavina, hledáme odbočku, kterou nám
poradil Míla Zachar. Nacházíme ji na jiném kilometrovníku, mezi jeho a
naší cestou uplynula řada let, zřejmě mohlo dojít i k přečíslování.
Odbočujeme na km 198, kde sjíždíme na slibnou kamenitou prašku,
místy obroubenou pěknými balvany. Pavel Pavlíček už v těchto místech neúspěšně
hledal…
Na mexickém
vandru zažili jsme srandu (5)
V
okolí Cuatra se potulujeme již docela dost dlouho. Je čas zamířit zpět
na jih. Nejdřív ale ještě známá lokalita kousek za městem. Tady je k vidění řada druhů krásných kytek. Astrophytum niveum, horizontíci, Coryphantha valida a Cor. werdermannii, wiliamsky, Ariocarpus fissuratus, Mammillaria potsii, Echinocereus pectinatus, dvě eskobárie a možná jsem ještě na některé druhy zapomněl. Prostě paráda. A pak už směr jih na Toreon. První
zastávku jsme udělali u nových maličkých ancistráčků. Tyhle kytičky
mají stěží tak tři centimetry. Popis se prý připravuje v Německu. Na
lokalitu El Hundido jsme přijeli za největšího slunečního žáru. Ten
den byl velmi vypečený. Naštěstí lokalita je téměř v rovině…
Uplynulo
už 160 rokov od chvíle, čo sa táto rastlina ako Echinocactus odieri
Lem. ex Salm-Dyck dostala do povedomia vtedajšej botanickej verejnosti.
Meno dostala po pánovi Jamesovi Odierovi, veľkom kaktusárskom
nadšencovi z polovice 19. storočia. Odvtedy prešlo hodne času a tento
druh precestoval mnohé rody než sa dostal pričinením pána Kattermanna
do nie všeobecne akceptovaného konglomerátu veľkorodu Eriosyce. V
pozadí tých presunov medzi rodmi boli i dobre mienené úmysly, ale neraz
bola hlavnou snahou autora len zapísať sa do histórie. To ostatne máme
možnosť sledovať i dnes a tak predpokladám, že pokým príde k rozumnej
dohode, budeme svedkami…
Je
úterý 23. 2. 2010, budíček mi u postele zvoní jako každý všední den ve
4.30, ale tentokrát ho neposouvám o pět minut. Z postele vstávám na
první cinknutí. Už za pět hodin musím být na letišti. Balím věci do
auta a vyrážíme. Cestou přibíráme Karla Pavlíčka (syn Pavlíčka z
Chrudimi) a Pavla Čejku (kameraman výpravy) z Heřmanova Městce. S mírným
zpožděním přijíždíme na Ruzyň. Tam už čeká většina z jedenáctičlenné
skupiny kaktusářů. Jmenovitě to jsou Petr Bortel (léčí vše), Jirka
Frank (šedý vous), Fanda Hořák (kombajn), Víťa Zavadil (to nedopadne
dobře), Milan Baráth (finance), Honza Weber (pivo a holky) a Jirka
Pejčoch (úsměv s knírkem). Jako poslední přijela máma – Vašek Jakubec. Na tento
den byl naplánován let do Madridu…
Černá plíseň na areolách – reakce
Tmavá plíseň na areolách u některých ferokaktusů
- Jaké jsou Vaše zkušenosti? Máte návod, jak
tomu předcházet? Nebo jak ji odstranit, když už
se vyskytne? Napište nám!
…Zdar Pavle, počet jsem si v Novinách, lidi
tvořej, to je dobře, vždycky mi to připomene
moje výlety. Zmiňuješ se o černé houbě na
areolách – před lety jsem kdesi zaznamenal,
četl, že se jedná o kvasinky, docela běžné
Sacharomyces, co zkvašujou cukr na alkohol,
napadaj v areolách mimokvětní nektária, resp.
konzumujou vyloučený cukry. Měl jsem to taky,
hlavně při zvýšené vlhkosti, hlavně v zimě a
zjara. Pomáhala desinfekce postříkáním peroxidem
vodíku H2O2, ale bacha na
květy a poupata, hodně zaprasené chlupaté areoly
bylo třeba vydrbat štětcem…
Skleníky pro sezónu 2010
odemčeny
Stalo se tak v 10 hodin dopoledne, u kašny na chrudimském náměstí, přesně 1. máje, jako ostatně vždy předtím. Po
společném fotu se přítomní malou procházkou odebrali do místního muzea,
kde profesor, cestovatel, kaktusář a vypravěč Libor Kunte přednesl
skvělou přednášku o rozkvetlé Baja California. Na
úvod přednášky představil Pavel Pavlíček milou návštěvu – lídryni
strany zelených pardubického kraje, slečnu Lucii Horváthovou. Tato
mladá, půvabná, vzdělaná a pracovitá romka vystudovala sociální
antropologii (na obrázku vpravo vzadu). Ta se nám všem představila a
krátce odpověděla na několik otázek. Načež vstal i známý kaktusář Jarda
Šnicer a přítomným řekl, proč i on bude volit Zelené. A protože kaktusáři se
obecně rekrutují z lidí, kteří mají k přírodě
blízko, je předpoklad, že i oni ve volbách dají
zelenému programu zelenou…
Pozvánka na výstavu do Chrudimi Spolek pěstitelů kaktusů v Chrudimi pořádá Velkou výstavu exotických
kaktusů a sukulentů na chrudimském náměstí ve
dnech 9. – 13. června 2010. Výstava bude
otevřena v době od 9 do 18 hodin. Ukončení
v neděli ve 14 hodin. Připraven propagační
prodej z přebytků členů spolku! Členové spolku
chtějí představit veřejnosti své krásné hobby i
činnost spolku, a tím i pozvat případné zájemce
k členství…
16.11. 2008 - Las Leñas je známé
horské středisko určené pro zimní sporty. Nalézá se již hluboko v
horském masivu Cordillera de los Andes. Nejvyšší hora v blízkém okolí
je Cerro Las Leñas, mapa ukazuje 4351 m n. m. Odtud je to na
chilské hranice jen asi 30 km, ovšem přes nepřístupné horské masivy.
Před příjezdem do samotného centra se ještě zastavujeme na nafocení
horského plesa s místním názvem Pozo de los Animes…
Ve sbírce Libora Kunteho Je-li jsoucno pojem pro cokoliv co se kolem nás vyskytuje, co jest,
pak jsoucno dubnové se mění každým okamžikem. A tím nemám na mysli
pouze ono tolik typické aprílové počasí, které by nejvíc dokázalo
překvapit tím, že by bylo stálé. Výkyvy jarního počasí, které souvisí s
tzv. meridionální cirkulací, kdy vzduch proudí podél poledníků vyhovují kaktusům
i ostatním sukulentům, méně možná jejich pěstitelům. Obzvláště
pak těm, kterým vadí nízký tlak…
Brazil bez cenzury (2)
Na
rovinách byl chlapák lepší závoďák, Rudy zasejc ve stojkách.
Tidle magoři našlapali za metr v terénu dost; s nebožkou na
zádech žádný velký orgasmy nepřicházely… Nechápali to! Co a proč to drží v ruce už dnes
nikdo neví, před ním roste Encholirium spec. Jak yest patrno - je sucho
veliké. Kalósci netušili, že za tři dny pěkně vykosí a svlaženi deštěm
budou. Na toto období bylo počasí někdy nestandardní a 15 stupňů s vlhkem, nič moč! Rudko, ten blbec, neměl spacák, aby ušetřil na váze. Výbornej nápad… Poprvé
vyzkoušeno a spokojenost převeliká. Hlavně: v nepřehledném terénu, v
trávě a lesích, můžete potkat hádky. První, co byl „na prvním“, měl tak
metr a něco vodlepa. To by chřestýš, křovinář nebo jiná hadice nedala.
Sekal tak 80 čísel, jak Rudko v roce 2006 odpozoroval… Jo, by the way,
zase nějaký Encholirium, či co…
Soudkyně
Na
střední škole si o mě spolužáci mysleli, že jsem přihřátej. Já o
žádnou holčinu nezavadil, diskusních hloučků o Barče, Kateřině, Radce,
ba ani učitelce matiky jsem se nikdy neúčastnil. Až po deseti
letech mě jedna žena natolik probudila, že se mi ta krásná úča
vybavuje, vidím cvičit její sukýnku, výš, níže a ještě výš, skoro
až pod zadeček, když umazávala tabuli vzorců a příšerných rovnic.
Nebyl jsem teplej to ne, jenom nevyvinutej. Nedokázal jsem s
kamarády hladově uhltávat odcházející Kateřině nohy. Vždyť to byly jenom nohy!
Strojky určené k přesunu, odkopnutí míče, nakopnutí zadku. Ale
snažil jsem se koukat, abych alespoň trochu do party zapadl.
Zato na kaktusy, to jsem se vydržel dívat celé půldne…
Bum! Prásk!
(2)
„Bum!!!
Prásk!!! Zhebni ty evropskej prasopse!!!“ ….myšlenky mi poskakujou
v komiksovejch bublinách… Hlavně ať neviděj, že se jich bojíme… Konečně
ráno. Po zatraceně větrné noci a veselí místních kamarádů smažek jsme
mírně řečeno nedospalí. To ale není důvod k stížnostem. Ne dnes a ne
tady. Mraky, mlha, sychravo…, jak příznačný. Zamračená tvář „Toniho
fotra“ budí respekt. I debil z ní snadno vyčte, jaké zuby má jeho ranní
kocovina. To to hezky začíná. Připadám si jako v nějaké epizodě z
Červeného trpaslíka. Zlatko se pokouší zamluvit na „Toniho fotra“, ale
nic. Nic až na jeho nepříjemnej pohled. Dochází nám, že není ještě
vyhráno. Začínáme znovu, znovu od nuly. Mládež snídá kokain z půlkylovýho pytlíku, do kterýho by se vešla menší sváča…
Foto měsíce -
květen 2010
Dobrý den, pPosílám dvě fotky, kterak to
kaktusům Echinofossulocactus sluší po jarním deštíku. S pozdravem
Lubor Zelený… Zdravím všechny milovníky sukulentních rostlin.
Posílám foto Mammillaria bombycina, která letos vykvetla neobyčejnou
záplavou květů. Všeobecně se tvrdí o této rostlině, že kvete
sporadicky a jen málo květy. Ale jak vidíte na tomto obrázku, výimka
potvrzuje pravidlo. Myslím, že to dělá dostatek světla v zimě,
jelikož přítel Tomek z Varnsdorfu přezimuje kaktusy ve vytápěném
skleníku pod čirým sklem. S pozdravem Zdenda z Podluží… Ahoj
všichni, zasílám fotku Arequipa spinosissima, která málem odkvetla,
aniž bych ji spatřil. Bohužel, světlo již nebylo ideální a tak ani
fotka není dobrá, snad do novin, kdybys měl zájem, neb těhle kytek
se moc nevidí…
Pichľavá krása z ríše rastlín
v Košiciach
Maratón
kaktusárskych výstav sa tohto roku začínal v Košiciach. Klub kaktusárov Košice v spolupráci s Botanickou záhradou UPJŠ pripravil druhý ročník
spoločnej výstavy kaktusov a sukulentov v Botanickej záhrade. Opäť
sa osvedčila, aj keď náročnejšia, inštalácia rastlín v imitácii krajiny
ich výskytu. Časť rastlín bola aj v nových výstavných vitrínach.
Rozdelenie podľa nálezísk návštevníci privítali…
5. kaktusový kvíz o ceny
20. 5. 2010 byl spuštěn v pořadí pátý kaktusový kvíz o ceny. Po
jeho ukončení 20. 6. 2010 budou vylosováni dva výherci, z nichž
každý obdrží jako cenu 30 porcí semen zajímavých druhů kaktusů.
Kvízové otázky: Na obrázku je kaktus, který se jmenuje:
Echinocactus grusonii - Gymnocalycium tillianum - Backebergia
militaris; Echinocactus grusonii: se dožívá velkého stáří a
dorůstá velikosti až 50 cm - se dožívá velkého stáří a dorůstá
velikosti i přes 1 m - uhyne ihned po odkvětu ještě jako mladá
rostlina; Echinocactus grusonii: kvete již ve stáří tří roků -
kvete jen zřídka v botanických zahradách -
nikdy nekvete; Na titulní straně hry Pexeso Kaktusy, která byla
před časem vydána, je
fotografie: Gymnocalycium tillianum - Echinocactus grusonii -
Gymnocalycium pungens…