Duben ve sbírce u Pavlíčků

Duben je pro kaktusáře měsíc radosti. Ti, kteří mohli kytičky vynést na stanoviště už v březnu, na začátku měsíce sledují zvětšující se puky poupátek, a na konci měsíce už mnoho kaktusů kvete. Samozřejmě echinocereusy, ale i fosuláči nebo sulky. Tuto rostlinu jsem fotil i pro letošní Atlas kaktusů, letos vyjde už 25 ročník. Čtvrt století už vychází tento monument, fantastická monografie čítající už hodně přes tisíc křídových stran… 

Duben se sukulenty

Hned první dubnový den dostál své pověsti a přinesl vpravdě aprílové počasí. Zatažené ráno s mlhami vystřídalo nádherně prosluněné odpoledne a den jsme u nás na Vysočině zakončili pořádnou sněhovou vánicí! Kytky se už ale definitivně probudily, k čemuž přispělo především náhlé množství slunečních paprsků. Květy většiny druhů se ale letos díky ponuré zimě objevují s více než měsíčním zpožděním. Co zpravidla kvete na konci února, letos vykvetlo…

Baja California 2008 všemi směry (13)
14. den – 4. 3. 2008 - Po ránu opět prolézáme stráň nad zátokou. Svah je ještě ve stínu, ale naše trnité drahokamy se pozvolna začínají třpytit. Echinocereus brandegeei je v plném růstu a pyšní se úžasně dlouhými barevnými trny. Pořádnými trny se však zde pyšní i zástupci říše živočišné, o čemž svědčí takřka neporušená mumie ježíka, kterou jsem nalezl vysoko nad tábořištěm. Další ježci jsou už ale výhradně původu rostlinného převážně mamilárie. Bílá Mammillaria albicans je ve stadiu pozvolného probouzení, některé exempláře už  jsou hodně napité, většina ale vypadá ještě dost kompaktně. Zátoka našeho tábořiště je shora jako vymalovaná, v pozadí pobřeží lemuje neskutečný koberec pachycereusů…

Povídání pro začátečníky, podle abecedy (14)

Tak tenhle rod se dostal asi tak před pěti až šesti lety na jedno z čelních míst mezi mými oblíbenci, pokud tedy tací vůbec jsou mezi kaktusy. Vlastně, ono je to spíš tak, že do té doby jsem skoro žádné koryfanty neměl a silně mně to míchalo, i začal jsem je nějak silněji vysévat a vůbec shánět. Kterážto činnost vyústila v dvě základní poznání: zaprvé, že shánět kytky, o kterých téměř ničeho krom běžně známých informací nevím, jest obtížné a člověka u toho potkají různé veselé příběhy ze shánění (například koupě stejných rostlin pod různými jmény apod.) a zadruhé, v poměrně brzké poznání, že na tyhle kytky je třeba spousta trpělivosti. Mají jednu velmi nepříjemnou vlastnost, kterou sdílejí s rodem Stenocactus…   

Zájezd chrudimských kaktusářů za jihočeskými sbírkami 2009 (8)
„Kaktusy jsou kouzelné. Když se poprvé na jaře napijí, když vykvetou, to je kouzlo.
A když se o ně člověk pár dní opomene starat, jen jim to prospěje. To rybičky se musejí krmit. A proto já mám koníčka kaktusy.“ To jsou slova kaktusáře pana Karla Lexy. Na vojně byl s panem Josefem Soukupem a tam někde byl začátek jeho záliby. Od šedesátého roku zastával po mnoho let funkci předsedy. Asi největší přízeň chová pan Lexa k rodu Gymnocalycium. Ta, na rozdíl od jiných, rostou stále do krásy.
Pan Lexa vás ve svých sklenících rád přijme a rád vám i odprodá něco ze svých přebytků…

Obrázky z Oder

Po více než dvou letech opět pár záběrů, z různých důvodů jsem nestíhal, takže i trochu ohlédnutí za minulým rokem. Tento turbiňák vykvétá každoročně v půli března. Vděčná, krásná a spolehlivě kvetoucí kytička. Foto je z října 2009, tento ferák vykvetl poprvé předloni, stáří neznám, dostal jsem jej jako dárek před 6 lety k narozeninám již jako vekou pěknou rostlinu. Před pár lety jsem si pořídil z nějaké nabídky pár stapélek a i když je docela trápím a suším, tak se začínají odvděčovat i kvetením, foto rovněž z října 2009. Květy tohoto druhu patří v rozvinutém stavu k těm největším u stapélií. Po mnoha letech jsem se dostal konečně k semenům kytky, kterou jsem nenacházel v nabídce ani jako rostlinu, tak jsem si ji vysel a zde je výsledek. Jestli je čistokrevná, nejsem schopen posoudit, nicméně jsem s výsledkem spokojen…

Echinocereusy v našich sbírkách v roce 2009 (3)
3) Sekce Echinocereus - vzrůstem menší rostliny, většinou ale velmi efektní. Echinocereus viridiflorus, E. chloranthus, E. chloranthus subsp. rhyolitensis, E. davisii, E. carmenensis, E. milleri, E. russanthus, E. neocapillus. Většina z nich patří mezi mrazuvzdorné nebo zimovzdorné. 4) Sekce Subinermis - Echinocereus subinermis a jeho otrněný poddruh E. ochoterenai určitě pozná každý kaktusář…

Antigravitačné pestovanie kaktusov
Poviedky na tému Jára Cimrman - kaktusár od Janči Barana zo Zvolena
Jára Cimrman ako najskúsenejší kaktusár na pestovanie kaktusov a sukulentov a iných rastlín používal vlastné metódy. Často boli na prvý pohľad nezmyselné. Mnohí pestovatelia ich zavrhovali a odmietali. Určite sa pýtate prečo? Jára Cimrman vždy hodlal za každú cenu dospieť až k prapra-podstate problémov, skratka: „prasata“. To Cimrmanológov zvádzalo dlhé roky k domnienke, že Cimrman bol permanentne naštvaný cholerik. Nie je tomu tak. Poznámka „prasata“, objavujúca sa v jeho poznámkach znamená, že je potrebné sa vrátiť k počiatku a skúmať prapra-podstatu. Preto si aj ja v texte dovoľujem túto Cimrmanovu poznámku použiť. Cimrman neochvejne vždy šiel za svojim cieľom…

Kaktusy a děti
Dobrý den pane Pavlíčku, zdravím všechny kaktusáře. Posílám minipříběh na téma „Kaktusy a děti“. Mám krásného a jak uvidíte i šikovného vnoučka Dominika. Začal chodit, dostal náklaďák a takhle to dopadlo: vybral si nejpěknější Ferocactus gracilis v mém skleníčku, přestěhoval do svého království, provedl terénní úpravy no a pak v pohodičce pozoroval jestli náhodou v jeho péči nevykvete. Asi bude nadějí pro pokračování dědovy sbírky…