Protože
je před odletem do Mexika velký spěch, svoji rubričku
ponechávám bez textu a jen ukazuju pár sulkorebucií, které
se mi začátkem května povedlo nafotit. Rod
Sulcorebutia se v posledních letech rozšířil o
mnoho dalších jmen, lidé, kteří publikují v různých médiích nové
popisy spolu příliš nekomunikují, dokonce se někdy snaží předběhnout
jeden druhého, a tak se také stává, že jedna kytička má dvě jména…
Když je normální rok, květen bývá
společně s červnem obdobím nejintenzivnějšího růstu našich
sukulentů. Jenomže letos bylo všechno jinak a jeden chladný den
střídal druhý. Proto není divu, že jsme se stěhováním našich rostlin
pod širák čekali až do samého konce máje! Loni jsme stejné stěhování
absolvovali už v prvním dubnovém týdnu a od té doby byly kytky
venku! Jindy únorové květy (např. Echeveriapurpusorum)
se tím pádem letos mísí…
Baja California 2008
všemi směry (14) 15. den – 5. 3. 2008 - Máme za sebou zatím nejchladnější
noc, naměřili jsme sotva 4°C. Na ohni voní gulášovka s párkem,
písčité koryto našeho tábořiště pozvolna zalévá ranní sluníčko.
Vracíme se na hlavní silnici a míříme k první lokalitě klenotu
zdejší oblasti před rančem Las Naranjos. Vlevo za plotem sledujeme
siluety ferokaktusů, vydáváme se tedy doprava na malé zalesněné
návrší. Pod stromy mezi listím opravdu nalézáme trsy Mammillariaschumannii. Je jich zde docela dost, bohatě odnožují, je
ovšem otázka, jestli tak činí dobrovolně, protože zaznamenáváme
časté stopy pohybu dobytka. V příjemném stínu si zde rovněž hoví
větší zástupci kaktusovitých, konkrétně Ferocactus
townsendianus…
Echinocereusy v našich sbírkách v roce 2009 (4)
Trochu botaniky na úvod -
pokračování 2. dílu: 5) Sekce Pulchellus - asi nejkrásnější
sekce celého rodu. Obrázky zástupců Echinocereuspalmeri,
E. pulchellus a E. knippelianus hovoří za vše:
Echinocereus palmeri, SB 184, Buanaventura, Chihuahua;
Echinocereus weinbergii (pulchelleus ssp. weinbergii);
Echinocereuspulchellus, Ixmiqilpan, Hidalgo;
Echinocereuspulchellus ssp. sharpii, San Roberto,
NL; Echinocereusknippelianus, La Viga, Hidalgo;
Echinocereusknippelianus (dříve kaplanii); Echinocereusknippelianus ssp. kruegerii. 6) Wilcoxia
- dříve samostatný rod, dnes „jen“ sekce. Všechny druhy mají typické
střední až velké hlízovité kořeny a velmi slabé tělo. V kultuře jsou
poněkud choulostivější. Kvetoucí rostlinu lze vidět jen zřídka.…
Kaktusy a děti - Niki
Posílám par foteček mojí Niki
s kaktusy. Myslím, že je to super nápad ukazovat
fotky dětí s kytkama a ten kalendář Kaktusy a
děti je taky senzační nápad: Niki a
Echinopsiscalorubra od Culpina,
Bolívie; Niki a Echinopsiscalorubra
(2); Niki nad oblíbenými jihoameričany; Niki
opyluje kvetoucí skupinku Echinomastusdasyacanthus od Belénu, NM, USA; Niki
obdivuje moje kaktusy, tentokrát Opuntiaaurea od Kanabu.
Niki ještě asi nezjistila, že to má glochidy!!!
Držím palce, Zlatko…
Toulky
Bolívií (15)
Paso de Condor. Vrchol stoupání silnice mezi Tarija a východními
osadami Canaletas, Narvaez, Entre Rios a Villamontes je mezi
kaktusáři znám jako „Průchod kondora“, Paso de Condor, nebo také
Condor Pas, Condor Pass, ale žádná tato jména nenajdete na mapě.
Místo je zmiňováno téměř v každém popisu cest za kaktusy v
departementu Tarija. Byl jsem zde čtyřikrát a až na poslední,
loňskou cestu, patřil vždy terénní průzkum v okolí k těm
nejkrásnějším zážitkům z cest po Bolívii. V roce 2009 jsme na ta
místa (2 650 metrů nad mořem, vloni jsem konečně změřil)
dorazili v pozdním odpoledni 2. listopadu, po nekonečné cestě z Chaco
Boreal. Bylo však velmi časné jaro, hory a terény kolem nás byly
suché a vyprahlé po dlouhé zimě. Dosud nepřišel žádný déšť…
Na mexickém
vandru zažili jsme srandu (6)
Nedělní ráno. Probouzíme se
časně pod kopcem nedaleko Saltilla do podmračeného rána. Nad
námi se válejí černé mraky. Černé… jako moje nálada. Ztráta
cenných semínek mexických skvostů jako například G.
mandragora je věc vskutku nepříjemná. Pro ty z vás, kteří
nečetli zápisky Vaška Jakubce z minulého dílu tohoto seriálu
připomínám, že jsem včera přišel o dvě plechovičky vzorně
zpracovaných semen. A kdo nebyl v Americe za kytkami, stěží
pochopí kolik je s tím spojeno úsilí. Kolik hodin v noci ve
stanu a při čelovce. Když vysejvám svoje semena, mám s nimi
vztah. Už se mi k té kytičce váže nějaká příhoda, nějaký pocit,
nějaká barva či vůně. Nedávno jsem třeba přesazoval fosuláčky
zacatecasensis od La Presa z devadesát sedmého a hned se mi
vybavuje…
Je pátek 26. 2. 2010, krásná
teplá nic i ráno, šumění říčky vše pěkné jen
umocňuje. Pohled na svahy kolem kempu, které
jsou plné senilisů, je nepopsatelný. Po klasické
ranní proceduře a přeparkování aut vyrážíme
pěšky proti proudu modrého toku. Po chvilce nás
čeká úžasný pohled. Vysoké vodopády jako by ani
nepatřily do krajiny plné xerofitní vegetace. Je
jich veliké množství a jsou všude kolem nás. To
ale neměl být konec této procházky. Šli jsme až
k tomu poslednímu vodopádu proti proudu toku,
kde u jeho paty z jeskyně vytéká nejsilnější
pramen. Všichni se tam jdeme podívat. V jeskyni
je asi metr vody, která příjemně hřeje. Velikost
jeskyně je kolem 20 metrů s výškou okolo 10.
Uprostřed stropu je otvor o průměru asi půl
metru, ze kterého vytéká pramen o teplotě 35°C.
Lepší sprchu jsem v životě neviděl.…
6. kaktusový kvíz o ceny
20. 6. 2010 byl spuštěn v pořadí šestý kaktusový
kvíz o ceny. Po jeho ukončení 20. 7. 2010 budou vylosováni dva
výherci, z nichž každý obdrží jako cenu rostliny v ceně 200 Kč
dle vlastního výběru. Kvízové otázky: Astrophytum asterias
zobrazený na fotografii Japonci označují jako: hana, iwatakabuto,
akatuki; Astrophytum asterias na fotografii Japonci
označují jako: onzuka, sabo, superkabuto…
Mnohí kaktusári
nevediac o tom využívajú jeho „registračný manuál“, alebo Cmarmanov
prehľadný stôl“ na presnú evidenciu svojich rastlín. Povestný
Cimrmanov prehľadný stôl vznikol v jeho rodnom Liptákove za úplne
obyčajným stolom v miestnej krčme. Inšpirovala ho k tomu poznámka
statkára Votrubu: „Dobrá, kouřit teda nepřestanu, ale pít budu dál“.
Cimrmam vedel, že donesený alkohol nie je možné položiť len tak
ledabolo krčmárom na stôl kdekoľvek. Nastal by zmetok pri platení.
Tak po čase sa zrodil nápad v hlave Cmarmanovej. K tejto myšlienke
pripájam Cmarmanov výrok: „Ty vole to bylo léto. Červenec si teda
vůbec nepamatuju, jen ten stůl“. Vzhľadom k tomu, že existujú rôzne
modifikácie usporiadania Cimrmanovho registračného manuálu,
či Cimrmanovho prehľadného stola a následné nepresnosti,
oprášime pôvodnú verziu. Dávam ju v zmysle odkazu majstra ku
prospechu celej kaktusárskej a sukulentárskej obci. Pri
všetkej úcte k priateľom kaktusárom musím byť v mene Jára
Cimrmana kritický…
Foto měsíce -
červen 2010
Dobrý den pane Pavlíčku, posílám pár fotek do
cact.cz. Hezký den přeji, Zdeněk Svoboda…
Zima 2009 - 2010 se zdála býti dlouhá a nepříjemná. O to víc jsme se asi všichni
těšili na první květy. V mé sbírce to letos začalo kvést asi o 20 dní později,
než před rokem. A jako téměř vždy zvítězily rostliny z USA. Posílám několik
prvních letošních fotek: Toumeya papyracantha,
severně od Shumway, AZ; Toumeya papyracantha, San Isidro, NM; Navajoa
peeblesiana, Tanner Wash, AZ; Sclerocactuswetlandicus,
severně od Ouray; Echinomastus dasyacanthus…
Rod Discocactus PFEIFF. Sákryš, to je teda
strašně starej rod, pokud stanovil jeho diagnosu už pan Pfeiffer
a zatím nikdo z likvidátorů či terminátorů ho ještě
nepřekombinoval třeba k echinocereusům, nebo tak někam. Ba ne,
tohle se asi hned tak nestane a má to jeden velice závažný
důvod, a to sice ve způsobu růstu a pozdějším rozlišení růstové
a plodné zóny. Obecně – pokud se podíváte třeba na notokaktus
nebo…
Mop (čtení Miroslava Naxery)
„Co je mokré, to je čisté“, rada do vojenských prostor
k nezaplacení a ještě k tomu na doznívající vojně mazácké, kde
jste potajmu i zaslzeli, ani ne tak poledním sluncem nebo
palčivou cibulí, nýbrž nevyžádaným počínáním blbců. Narozen za
Tondy Novotného, jsem zmíněnou radou a s hadrem v ruce klopýtal
prvním rokem vojny a jí se řídila rovněž hrstka narozených za
Svobody i nekonečný zástup za Husáka. Jenom ta Havlovská
generace už o ní nemá ponětí. Když vidím z okna bufítku ty,
kteří by se měli otužilí pomalu z vojny navracet, jak chodí
předjařím navlečení, huňaté šály třikrát omotané, brady
zachlumcané, kulichy naražené přes obočí a děvčata vedle nich
jen tak bez čepic, šál, jakoby se ony z vojny navrátily a
utužené, ty svoje softwarové padavky podpíraly…
Podobně jako loni,
snažil jsem se i letos navštívit co možná nejvíce výstav
sukulentních rostlin. Pokusím se podat - byť subjektivní - popis
jednotlivých akcí. V Evropském domě na Perštýnském náměstí v
Pardubicích probíhala 27. - 30. 5. rozsahem velmi skromná
výstava (cca 5 m2). Na stolech zakrytých černou textílií byly
vystaveny kvetoucí mamilárie, adenia, pachypodia či krásné trsy
aloí. Nechybělo ani pár kaudexních rostlin. I přes malý výstavní
prostor byl vybrán reprezentační vzorek pěkně rostlých
sukulentů. Co mě ale upoutalo nejvíce? Široká škála kaktusů i
jiných sukulentů nabízených k prodeji (běžných i vzácnějších) za
více než lidové ceny. 7. -29. 5. probíhala výstava také v
Havířově v domě Reneta. Vystavované rostliny byly ve stejné
kvalitě i rozsahu jako loni, ovšem stále chyběly u některých
rostlin jména…
Zájezd
chrudimských kaktusářů za jihočeskými sbírkami 2009 (9) Poslední
sbírka kaktusů na našem zájezdu je jedna z největších na Jihlavsku.
Patří panu Františku Mazuchovi. Pan Mazuch je dlouholetý člen výboru
klubu pěstitelů kaktusů v Jihlavě. Hned na první pohled mě zaujal
zajímavě řešený skleník. Při využití svahu je expozice umístěná v
několika stupních. Což umožní maximální využití světla a zároveň
působí prostorově velmi zajímavě. Pan Mazuch pěstuje hlavně gymna a
sulky. Pan František Mazuch vás rád přijme na prohlídku skleníku po
telefonické domluvě…
