|
Ccelé údolí i planina nejsou tak zelené a vůbec ne tolik rozkvetlé,
jako tomu bylo v roce 2008
|
Je pondělí 7. března podvečer, Luděk
s Karlem domlouvají povolení a loď pro výpravu na ostrov Anchel de
la Guarda. Povolení není problém (za 50 pesáků na osobu), jen majitel
lodi Ricardo protestuje (a ví proč). Je špatná předpověď, velký vítr a
vlny. Nejdříve snad ve čtvrtek. Po chvíli přemlouvání slevuje na
středu. Zítra v žádném případě.
|
Lophocereus schottii
|
Před třemi lety to byla trochu smůla, byli
jsme tu v pátek a povolení do chráněné oblasti jsme mohli dostat
až v pondělí. Na to tehdy nezbýval čas, a tak jsme tento ostrov
vypustili.
|
Planina s lokalitou Echinocereus lindsayi
|
Jdeme na večeři a probíráme, jak naložit s časem, než se moře uklidní. Rozhodnutí je celkem rychlé. Návštěvu lokality Echinocereus lindsayi
jsme měli stejně v plánu. Takže zítra ráno směr Cataviña. Po
večeři tedy popojíždíme na tábořiště z roku 2008. Ráno procházíme
okolí a zkoumáme co se tady za tři roky změnilo.
|
Ferocactus gracilis
|
Nic, vše je tak, jak bylo
dříve. Pachycereus, Idria, Lophocereus, dokonce i Ferocactus gracilis kvete ten samý co tenkrát.
|
Palmy Brahea armata
|
Nejprve zajíždíme do Catavina pro benzin, zastavujeme u palem a už honem na km 198, směr lindsayi. Auto zastavujeme na prašce pár km od silnice, a po mírném stoupání směřujeme k tomu se světlými trny.
|
Echinocereus lindsayi se světlými trny
|
Zdá se, že za ty tři roky povyrostl.
Procházíme po planině, ti z nás co jsou tu poprvé poněkud
rychleji, aby nafotili co nejvíc rostlin. Zdá se, že je jich vidět
nějak víc než před lety. Je to asi tím, že celé údolí i planina
nejsou tak zelené a vůbec ne tolik rozkvetlé, jako tomu bylo
v roce 2008. Plni očekávání co přinese zítřek (cesta na ostrov) se
vracíme do Bahia Los Angeles.
|