Náhorní planiny na severozápadě ostrova
Tenerife jsou z velké části neobydleny. Vstupní branou na
planiny je Teno Alto, široko daleko jediná vesnice v této
oblasti a nejzápadněji osídlené místo na ostrově. Vede sem
sice silnice, nikoliv však autobusová linka. Vesnice je to
maličká, zato po celém ostrově vyhlášená kozími
specialitami. Do vesnice se dá po turisticky značených
stezkách přijít ze čtyř různých stran. Na našich toulkách po
ostrově už jsme vyzkoušeli úplně všechny, některé dokonce
v obou směrech. Turistů tady ale mnoho nepotkáte, o to více
však rostlinných světoběžníků, kteří zde v zahrádkách
místních i okolo cest nalezli svůj domov.
|
|
Obr. č. 1 –
Euphorbia atropurpurea s jarními květy
nad vesnicí Teno Alto i s planinami v pozadí |
|
|
|
Obr. č. 2 –
Zářivá květenství zavlečených aloí ve stínu
palmy na okraji vesnice |
|
|
Obr. č. 3 –
Kvetoucí Monanthes laxiflora na střeše
starého domku v Teno Alto,
zastupující původní rostlinstvo |
Zatímco zjara jsou planiny barevné všemožným
kvítím a nádherně zelené, podzim nabízí mnohem fádnější
obraz, navíc často zahalený do mlhy. Přesto krajina
nepostrádá svoje kouzlo, neboť tou dobou zase výrazněji
vynikne pestrá paleta barev, kterou zde kdysi dávno
namíchala sopečná činnost. Červenohnědá skaliska střídají
bílé vápence bizarních tvarů, připomínající obří oči, jindy
je to zase krajina ryze měsíční, v níž čarovala eroze.
|
|
Obr. č. 4 –
Andryala glandulosa z čeledi Asteraceae také
patří k domácí flóře |
|
|
Obr. č. 5 –
Kvetoucí je zjara na planinách nepřehlédnutelná |
|
|
Obr. č. 6 –
Jarní pohled na planiny |
Planiny nabízejí i výrazné stopy po
původních obyvatelích. Guančové je obývali celá staletí a
žili si tady spokojeně v jeskyních jako pravěcí lidé, přitom
ale již hospodařili jako tradiční zemědělci i chovatelé, a
dokonce uměli operovat i mozek. Jejich poklidnému životu
v souladu s přírodou učinila přítrž katolická církev a jí
ovládaní španělští dobyvatelé, kteří je nakonec vyvraždili
v nerovných válkách. Procházeli jsme kolem starověkého
shromaždiště a v dálce byla patrná i jeskynní obydlí
původních obyvatel.
|
|
Obr. č. 7 –
Podzimní planiny bývají o poznání smutnější |
|
|
Obr. č. 8 –
Shromaždiště z dob Guančů
v bezprostřední blízkosti vstupu na chodník
Risco |
|
|
Obr. č. 9 –
Jeskyně o kus dál, které by stálo za to blíže
prozkoumat |
I sukulentáři si na planinách přijdou na
své. Monanthes laxiflora je zde k vidění v mnoha
podobách, a především zcela nezvykle i v travnatém porostu,
stejně jako Aeonium tabuliforme. Obě tyto rostliny
bývají v přírodě ostrova Tenerife pohromadě dost často, ale
většinou ve skalních prasklinách, kde rostou prakticky
z ničeho. Místy je zde dominantní rostlinou Aeonium
arboreum ssp. holochrysum, jinak v pohoří Teno
poměrně vzácný druh. Především na podzim jsou jeho
redukované listové růžice nádherně zbarvené, když se právě
probouzejí z letního spánku (dormance).
|
|
Obr. č. 10 –
Aeonium arboreum ssp. holochrysum
v podzimním provedení |
|
|
Obr. č. 11 –
Vetřelci versus domorodci – padlý květní stvol
Agave americana
drtí keř Aeonium arboreum ssp.
holochrysum |
|
|
Obr. č. 12 –
Bílý vápenec u vstupu na Camino del Risco,
kontrastující s černou oblohou dole na pobřeží |
Nejsvízelnější a zároveň i nejzajímavější
cesta z planin zpátky do civilizace vede chodníkem Risco.
Začíná kousek od posvátného místa Guančů a během hodiny jím
sestupujeme téměř 700 výškových metrů. Právě tudy
pravděpodobně Guančové chodívali k moři pro sůl. Banánové
lány z té výšky připomínají záhonky petržele, a když se na
stezce proti nám objeví kozí stádo, máme docela nahnáno.
Zprvu fotíme jako o život, protože příroda toho právě zde
nabízí opravdu mnoho. Neodvažujeme se kochat, aniž bychom se
předtím zastavili. Po celou cestu naše pohledy směřují jen a
jen pod nohy nebo do skalních stěn. Za vlhka by tenhle
sestup byl hodně riskantní. Příště to určitě vezmeme raději
obráceně!
|
|
Obr. č. 13 –
Start na chodníku Risco je docela mírný |
|
|
Obr. č. 14 –
Pak už je to sešup, a k tomu kozy, pastevci
a banánové pole hluboko pod námi |
|
|
Obr. č. 15 –
Kvetoucí Monanthes laxiflora z chodníku Risco
za trochu toho stresu rozhodně stála |
Přejeme všem lidem od
kaktusů a sukulentů slunečné jaro
a srdečně zveme na
DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ,
které se u nás v Pávově konají ve dnech
29. a 30. 4. 2017
vždy od 9.00 do 17.00 hodin!
Iva a Jirka Jandovi
Postřehy z Tenerife 1,
2,
3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20
Málem zapomenuté sukulenty
část 1, 2, 3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20,
21,
22,
23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36
|
