 |
|
Obr. č. 1 - První
jarní květy Delosperma echinatum |
Obě rostliny z dnešního pokračování mají mnoho
společného. Patří k čeledi Aizoaceae, rostou pomalu,
tvoří hezké keříčky, které nás ani po letech z obydlí nevytlačí,
a především krásně a hojně kvetou, i když každá v úplně jiném
období. Z obou je při troše snahy možné vytvořit to, čemu se
říkává sukulentní bonsaje.
Delosperma echinatum znamená „ježatá“, což je docela
výstižné. Pěstitelé ji ale většinou budou znát ještě pod starším
pojmenováním Delosperma pruinosum. Její papilózní dužnaté
lístky válcovitého tvaru jsou hustě pokryty jakýmisi výrůstky.
Listy si po většinu roku udržují svěže lezené zbarvení, a pouze
uprostřed českého léta získává jejich povrch lehce narůžovělý až
červenohnědý nádech.
 |
|
Obr. č. 2
- Rozkvetlý keřík Delosperma echinatum
alias Delosperma pruinosum |
 |
|
Obr. č. 3 - A
ještě jeden pohled do jeho rozkvetlé koruny
|
Kvítky začínají keříky zdobit už někdy v dubnu
či květnu, a v mnoha vlnách pak rostlina v kvetení pokračuje
takřka nepřetržitě až do října či listopadu. Mezi sukulenty
existuje jen málo druhů, které by kvetly tak intenzivně a
dlouho! Plné slunce a relativně i hojnost vody od jara do
podzimu jsou základem pěstitelského úspěchu v případě této
mimořádně odolné (ne však mrazuvzdorné!) rostliny z jihu Afriky.
Pěstovali jsem ji hned na počátku našeho sukulentního snažení,
ale pak z naší sbírky na dlouho zmizela. Sehnat ji dnes
v záplavě nejrůznějších „špeků“ byl docela problém! Obešli jsme
se, tak jako už tolikrát předtím, u pana Bittmana v Dymokurech!
 |
|
Obr. č. 4 –
Kvetoucí Trichodiadema densum - pohled
který neomrzí |
Trichodiadema densum také patří
k rostlinám našich sukulentářských začátků. Na rozdíl od té
předchozí ale neopustila naši sbírku ani na jedinou minutu!
Naopak těchto pomalu rostoucích rostlin s nádherně
ztloustlými kořeny v naší sbírce každým rokem ještě přibývá,
a Trichodiadema densum se stala jakousi její
vlajkovou lodí. Nejstarší z našich rostlin už pěstujeme
neuvěřitelné čtvrtstoletí, a stále ještě by se v případě
nutnosti vešly na okenní parapet!
 |
|
Obr. č. 5 - Takhle
nějak to pokaždé začíná… |
 |
|
Obr. č. 6 - …a
takhle hezky končí |
Trichodiadema densum roste
nejintenzivněji zjara a pak ještě na podzim, zatímco
uprostřed léta si vybírá krátký odpočinek. Kvete v zimě nebo
v předjaří, a termín kvetení (únor - duben) se odvíjí od
průběhu předchozího podzimu. Její poupata připomínají malé
kaktusové semenáčky, a během jejich nárůstu se snažíme
rostliny držet zcela nasucho. Teprve když na vrcholcích
ježatých kuliček začne prosvítat růžová, bereme znovu do
ruky konvičku. Rostliny se nám za ten krátký půst odměňují
vskutku královsky!
 |
|
Obr. č. 7 - Tvarovaná
Trichodiadema densum s povytaženými
kořeny |
 |
|
Obr. č. 8 - A
ještě jedna, protože v případě T. densum
platí
že co kus, to vždy ryzí originál! |
Že poklady se mají hledat pod zemí platí u
této rostliny doslova. Stačí je vykopat, trochu poodhalit
našemu zraku a povytáhnout nad povrch zemský. Když k tomu
ještě v alespoň trochu přijatelném tvaru udržujeme korunu
velice zvolna rostoucích větví, získáváme něco dosti
připomínající staré stromy, ovšem v hodně miniaturním
provedení. Každý má nějakou tu rostlinu svého srdce, kterou
by si sebou vzal na pomyslný pustý ostrov. V našem případě
je to Trichodiadema densum.
Zapomenutí jí tedy u nás určitě nehrozí
Málem zapomenuté sukulenty
část 1, 2, 3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17
|
