Málem zapomenuté sukulenty (16)

Obr. č. 1 - Peperomia graveolens

Dvojice rostlin z dnešního pokračování má mnoho společného. Předně se jedná o rostliny s jinými druhy naprosto nezaměnitelné. Obě mají nápadné listy zvláštních tvarů a zbarvení, opatřené tzv. okénky, vcelku nenápadná květenství a obě byly v našich sukulentářských sbírkách zastoupeny před dvaceti a více lety mnohem hojněji než je tomu dnes!

Peperomia graveolens pochází z Latinské Ameriky (Peru, Ekvádor atp.) a její silně dužnaté listy jsou zcela nepřehlédnutelné. Kombinace červenohnědé a olivově zelené je naprosto úchvatnou záležitostí, doplněnou podélnými okénky (fenestrace). Dokonalá a zároveň velice elegantní obrana proti slunečním paprskům, vyvinutá dlouhodobým pobytem v suchých oblastech.

Obr. č. 2 - Květuschoná rostlina se vejde do květináčku o průměru 5,5cm

Obr. č. 3 - Nenápadné květenství Peperomia graveolens

Keříčky této rostliny z čeledi Peperomiaceae rostou dost pomalu a navíc je možná jejich občasná regulace řezem, takže potěší i okenní pěstitele. Palicovitá květenství se v našich podmínkách objevují obvykle na přelomu jara a léta. Jsou nenápadná, jako ostatně u všech sukulentních pepřinců, ale kvůli nim se Peperomia graveolens určitě nepěstuje. Rostlina je trošičku náchylnější k hnilobám. Snad proto se dosud nestala předmětem zájmu velkopěstíren, a tak si k jejímu návratu do sukulentářských sbírek a za okna obydlí asi budeme muset zatím dopomoci z vlastních zdrojů!

Obr. č. 4 – Nakvétající Senecio herreanus v misce vyráběné kaktusářem
Jiřím Vinařem (Starý Plzenec)

Obr. č. 5 - Detail listů Senecio herreanus

 Senecio herreanus pochází z jihu Afriky (Namaqualand), patří k čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) a má množství mezi pěstiteli podstatně známějších příbuzných (třeba známé korálky S. rowleyanus). Také její listy jsou pastvou pro oko pěstitelovo, zvláště pokud rostlinu umístí na plné slunce a v létě úplně nejlépe pěstuje „pod širákem“. Pruhované listy připomínají malé angrešty, a také ony jsou opatřeny množstvím průsvitných „okének“, umožňujících vstup sluneční energie do svého nitra.

Obr. č. 6 - Jakmile vzdušné kořeny S. herreanus dosáhnou země, sílí a dřevnatějí

Obr. č. 7 - Letní květenství Senecio herreanus

Typická květenství rostlinu zdobí uprostřed českého léta (a někdy ještě znovu v zimě!), ale mnohem zajímavější jsou zmíněné listy a tuhé vzdušné kořeny, připomínající mangrove.

Obě rostliny jsou plné nádherných detailů, jaké umí vykouzlit jen příroda, a které jsou určeny vnímavým pozorovatelům sukulentní krásy. Na obě se tedy určitě vyplatí občas podívat hezky zblízka, dříve než definitivně vymizí z našich sukulentářských sbírek a českých oken!

Obr. č. 8 - A jeden prázdninový pozdrav z Pávova na závěr

 - Ivana a Jiří Jandovi -

Málem zapomenuté sukulenty, díl 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15

zpět

Text a  fotografie:
Ivana a Jiří Jandovi
Pávov u Jihlavy
E-mail: 
madagaskar(at)ji(dot)cz
www.sukulenty.estranky.cz 
 
© www.cact.cz/noviny  ISSN 1805-2630