Málem zapomenuté sukulenty (30)

Obr. č. 1 - Částečně tvarovaná Crassula tetragona v mělké plastové misce

Obě tlustice z dnešního pokračování patří mezi sukulentářskou klasiku. Obě pěstoval snad každý „zelinář“, a když už se tak stalo, patrně se pokusil také o jejich tvarování. Obě rostliny k němu totiž svým způsobem růstu přímo vybízejí. Obě patří k tomu nejodolnějšímu, co nám říše sukulentů nabízí, ale obě jsou zároveň i životně závislé na maximu slunečních paprsků. A obě mají své období slávy a oblíbenosti u pěstitelů už dávno za sebou!

Obr. č. 2 – Nenápadné květenství Crassula tetragona je spíše vzácností

Obr. č. 3 – Rostliny po radikálním řezu v předjaří

Crassula tetragona roste docela živelně, a tak je v jejím případě občasný řez nutností, aniž bychom měli zrovna tvarovací choutky. Rostlina je to žíznivá, a veškeré pěstitelské chyby se v její případě napravují velice snadno a rychle za použití ostrého nože. Řezat můžeme beztrestně i do hodně starého „dřeva“. Od jara do podzimu je rostlinám nejlépe venku na plném slunci a dešti. Zahubit tuto rostlinu je docela velký kumšt, ale dočkat se jejích drobných květů je překvapivou vzácností!

Obr. č. 4 – Crassula tetragona jako sukulentní křovíčko s více kmeny a jedinou korunou v misce z dílny kaktusáře Jiřího Vinaře ze Starého Plzence

Crassula sarcocaulis roste na velkém přírodním areálu v JAR a malém království Lesotho. Je mimořádně odolná chladu, a spolehlivě snese i slabší mráz (vyzkoušeno do -8°C). Její větve se vidličnatě dělí zcela samovolně, a tak nádherné stromečky s drobnými prohnutými listy vznikají i bez přičinění pěstitele. Zimní přírůstky jsou v českých podmínkách obvykle neduživé, a vyplatí se je v předjaří odstranit.

Obr. č. 5 – Trojice nakvétajících Crassula sarcocaulis v malé oválné misce z dílny dalšího člena plzeňského kaktusářského klubu Jaroslava Součka

Crassula sarcocaulis kvete během našeho léta, kdy je jí nejlépe pod širým nebem. Poupata bývají karmínově červená, zatímco drobné kvítky bílé nebo jen slabě narůžovělé. Jsou trvanlivé a rostliny jimi bývají doslova obaleny dlouhé týdny. Zkracováním výhonů na konci jara můžeme načasovat kvetení rostlin i na pozdější dobu. Korunu Crassula sarcocaulis můžeme upravovat v podstatě kdykoliv, a to zhruba stejným způsobem jako třeba živý plot!
 

Obr. č. 6 – Červencová poupata Crassula sarcocaulis

Obr. č. 7 – Nakvétající africký lesík Crassula sarcocaulis

Kaktusáři jsou šikovní lidé a dovedou vyrábět nádherné, a přitom praktické misky všech možných tvarů a velikostí. Také podobně odolných, k tvarování vhodných a ochotně kvetoucích krasulek je samozřejmě mnohem více. Crassula rupestris var. rupestris k nim patří docela určitě, a v misce přerovského kaktusáře, a už také „zelináře“ Vladi Zatloukala jí to docela sluší.

Obr. č. 8 – Crassula rupestris ssp. rupestris s podzimními zárodky květenství v misce od manželů Zatloukalových z moravských Oprostovic

Příjemné prožití předvánočního času
a mírný začátek opravdové zimy všem přejí
Iva a Jirka Jandovi