Málem zapomenuté sukulenty (34)

Obr. č. 1 - Rodinka Kalanchoe eriophylla v žadrince o průměru 12 cm

Tentokrát to bude o dvojici rostlin sice stejného rodu, ale jinak naprosto odlišných. Jsou názornou demonstrací rozmanitosti sukulentů rodu Kalanchoe. Obě jsou ve svých přírodních domovech nuceny čelit plné sluneční palbě, jen každá z nich zásoby vody a živin ve svých útrobách chrání jinými prostředky.

Obr. č. 2 - Vrcholky listů slunce zbarvuje do červenohněda

Kalanchoe eriophylla pochází z Madagaskaru, a je jedním z mnoha zdejších zástupců tohoto rodu s „plyšovým“ povrchem listů. Chloupky jsou důležitým ochranným prvkem proti slunečním paprskům a zároveň i pomocníkem při sběru vláhy z ranní rosy a mlh. Spoluautorem (a spoluobjevitelem) popisu této rostliny je český zahradník a botanický cestovatel Václav Bojer, rodák z Řesanic na Plzeňsku, pochovaný roku 1856 v Port Louis na ostrově Mauritius.

Obr. č. 3 - A ještě jeden pohled na kožich Kalanchoe eriophylla

Poprvé jsem doma tuto rostlinu pěstoval ještě za komunistů. Přivezl jsem si ji koncem osmdesátých let z návštěvy u pana Lothara Bönische v Žacléři. Samozřejmě jsem ji časem umořil suchem a jeho následky, stejně jako spoustu dalších rostlin, protože jsem se tehdy ještě mylně domníval, že sukulenty jsou opravdu rostliny „suchomilné“. Sháněl jsem pak tu rostlinu spoustu let, až jsem se nakonec obešel až na stejném místě jako kdysi. V českých sbírkách ji takřka nespatříte! Žádný jiný sukulent s tak hebkým povrchem listů jsem nikdy nepěstoval.

Obr. č. 4 - Tuhé listy Kalanchoe farinacea

Kalanchoe farinacea je z úplně jiného těsta. Pochází z ostrova Sokotra, a také u nás občas bývala k vidění už na konci 80. let minulého století. Dnes se s ní setkáváme spíše sporadicky, a to jen díky občasným nabídkám velkopěstíren.

 

Obr. č. 5 -  Kvetoucí Kalanchoe farinacea na počátku podzimu

Obr. č. 6 -  A zářivé květy zblízka

Listy tohoto druhu jsou tvrdé jako beton, pokryté silnou ochrannou vrstvou vosku, a nikdy jich nebývá velké množství. Pěstování Kalanchoe farinacea je během na dlouhou trať. Znám jen málo sukulentů, které rostou tak pomalu. Jakmile však vykvete, pěstiteli jeho trpělivost vrací i s úroky.

Obr. č. 7 - Kalanchoe farinacea jako miniaturní stromeček

Květy Kalanchoe farinacea jsou nádherné, zářivé, a s šedivými listy ostře kontrastují. Jsou trvanlivé a říká se, že i vysušené si z velké části udržují svoje výrazné zbarvení. To jsem se ale ke své škodě dozvěděl až příliš pozdě. A od té doby nám tento druh už znovu nekvetl. A tak se v rámci onoho pomalého životního koloběhu snažím alespoň o částečné tvarování. Rostlina je to taky trochu zapomenutá, s květy ovšem naprosto nezapomenutelnými.

Obr. č. 8 - Malý pozdrav z loňského trichodiademobraní

Za pár dnů u nás ve skleníku naplno propukne
tradiční jarní trichodiademobraní. Přejeme
čtenářům novin bohatou jarní úrodu květů
kaktusových i sukulentních,
a všechny srdečně zveme na

DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ u nás v Pávově
o prvním májovém víkendu 3. až 4. 5. 2014!