K Tenerife neodmyslitelně patří „dračí
stromy“ Dracaena draco, kterým místní říkají Drago a
mají je ve velké oblibě. Z nejstaršího si dokonce kdysi
vytvořili svatyni Guančové, původní obyvatelé ostrova,
světlovlasí lidé nezvykle vysokého vzrůstu s modrýma očima.
Na vlastní oči ho ještě viděl při své návštěvě ostrova
Alexander von Humboldt, ale pak
strom v roce 1868 zničila vichřice. Jeho věk se
odhadoval na 6000 let! Většina dračích stromů dnes roste
v okolí lidských obydlí. Ve volné přírodě se jejich počet
odhaduje už jen na několik stovek, skeptici hovoří spíše
o desítkách.
 |
|
Obr. č. 1
– Nejstarší strom „Drago Milenário“ v Icod de
los Vinos |
|
 |
|
Obr. č. 2 – Další
obří strom Dracaena draco
roste jen o kousek výš |
 |
|
Obr. č. 3 – Výrazné
plodenství v jeho koruně |
Za tím úplně nejstarším je třeba vyrazit do městečka Icod de
los Vinos. „Drago Milenário“ je ikonou ostrova Tenerife, a
mnoho z místních obyvatel věří v jeho stáří 2000 let, i když
skutečnost je spíše čtvrtinová nebo pětinová, což ale nic
nemění na monumentálním vzhledu onoho bohatýra z čeledi
Dracaenaceae (dříve Agavaceae). Jen o pár desítek
metrů výše než nejznámější strom ostrova stojí další
nádherný velikán stejného druhu, unikající pozornosti
většiny návštěvníků tohoto provinčního městečka na severním
pobřeží Tenerife. Proti nárazům větru je strom zajištěn
lany, ale odspodu ho zodpovědně a systematicky likvidují
kolonie mravenců a zdivočelých včel.
 |
|
Obr. č. 4 – Pohled
do koruny „korunního prince“ z Icodu |
 |
|
Obr. č. 5 – Nádherné Drago poblíž vesničky
s
příznačným názvem El Draguillo |
 |
|
Obr. č. 6 – Dračí
stromy, rostoucí na dvoře prastaré haciendy v
Las Palmas de Anaga |
Dracaena draco je vlastně bylina, i když její kmen
i koruna mají všechny atributy klasického stromu se vším
všudy (kromě letokruhů). Větví se teprve když poprvé
rozkvete a jeho korunu následně ozdobí zářivě oranžová
plodenství. Na další kvetení a větvení se pak obvykle čeká
patnáct let! Nejvíce dračích stromů jsme samozřejmě vídali
v parcích a ulicích měst, ale opravdu velké množství jich
rostlo ve vesnici Chamorga, ležící v horském údolí na
severovýchodě ostrova. V ústí soutěsky Barranco de Bermejo
jich několik dokonce roste divoce, a mnoho dalších prý
i v jejím pokračování k zátoce s malým přístavištěm.
 |
|
Obr. č. 7 – Kůra Dracaena draco je výzvou pro
módní návrháře |
 |
|
Obr. č. 8 – Plody
Dracaena draco zblízka |
 |
|
Obr. č. 9 – Skupinka divoce rostoucích stromů Drago
v ústí soutěsky Barranco de Bermejo |
K jednomu divoce rostoucímu dračímu stromku, sice dosud
nevětvenému, zato s pořádně tlustým kmenem, jsme dorazili na
podzim 2008 na cestě po hřebeni Montana Tafada, táhnoucím se
v blízkosti Chamorgy až na samý konec ostrova, zakončený
majákem. Mladé tlusťoučké Drago tu roste v drsných
klimatických podmínkách, vystaveno takřka neustávajícím
oceánským větrům. Kousek od něj jsme tehdy posvačili, a
sotva jsme rozbalili zásoby proviantu, v okolních křovinách
to zašustilo. Všude kolem nás vykukovaly desítky ještěrčích
hlav druhu Gallotia galloti.
 |
|
Obr. č. 10 – Naše výprava po hřebeni Montana Tafada s malým tlustým Dragem
na samém jeho konci |
 |
|
Obr. č. 11 – Moje vzpomínková fotka na tu
nádhernou kytku,
statečně odolávající slunci a větru |
 |
|
Obr. č. 12 – Ještěr Gallotia galloti,
pózující na Montana Tafada |
Nejsou to žádní drobečci a brali úplně všechno. Salám,
bagetu, ovoce, sladkosti. Konkurence tu byla veliká a statní
samci se z rozčílení nad drzostí samic a mláďat barvili do
modra. Za chvilku už si brali z ruky, a když se jim zdál
přísun potravy pomalý, rozhodli se obrátit naše batohy
vzhůru nohama. Jeden drzý ještěr mi po zádech vyšplhal až za
krk, další tahal za tkaničku mých botasek. V jedné rokli
dole pod námi prý žije poddruh, dosahující délky až 45 cm!
Na svých cestách ostrovem se pak s veleještěrkou
modroskvrnnou, jak se ten oprsklý tvor česky jmenuje,
setkáváme téměř všude. I v nejodlehlejších místech Tenerife
jsou tito ještěři vcelku krotcí, ale nikde už nebyli tak
vlezlí jako tehdy u ruiny venkovské samoty na hřebeni
Montana Tafada.
 |
|
Obr. č. 13 – Ještě jednou Gallotia galloti,
hlídkující v Las Palmas de Anaga,
bohem zapomenutém koutu Tenerife, o němž bude řeč příště |
Postřehy z Tenerife 1,
2,
3,
4,
5,
6
Málem zapomenuté sukulenty
část 1, 2, 3,
4,
5,
6,
7,
8,
9,
10,
11,
12,
13,
14,
15,
16,
17,
18,
19,
20,
21,
22,
23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36
