Titicacaca a
Tiwanacu
Obě jmenované destinace nevynechá žádná cestovka, jejich
návštěva je obvykle spojena s pozůstatky památek říše
Inků v Peru (Cuzko, Saksayhuaman, Olantantaybo a Machu
Picchu. Přijíždějí do Bolívie přívozem z Copacabany na
západním břehu Titicaca, nebo horami Královské
Kordillery.
 |
|
Severní
Altiplano a cesta do Tiwanacu |
Naše cesta je opačná.
Vyjíždíme z La Pazu na El Alto, a po chvilce vjíždíme na
asfalt směřující na sever. Po třech týdnech kodrcání po
horských cestách svádí kvalitní silnice k rychlé jízdě a
řidiče netřeba přemlouvat. A tak můj GPS přístroj
zaznamenává rychlostní rekord - 130 km za hodinu. Mám
pocit, že auto každou chvíli musí vyskočit ze silnice,
naštěstí obě auta jsou poslušná a hlavně v dobrém
technickém stavu, stejně jako řidiči.
 |
|
Prastará
bazilika na náměstí v La Laya (1) |
La Laya
Jedna zastávka je povinná - prastaré městečko La Laya.
Turisté zde zastavují, protože La Laya je původní obec
Choqueyapu, zde měl původně stát La Paz. hlavní město
Horního Peru, než se jeho zakladatel rozhodl založit
město pár km dál, v údolí zlatého potoka Rio Choqeyapu.
 |
|
Prastará
bazilika na náměstí v La Laya (2) |
La Laya je známá svou
velmi starou architekturou mestiko stylu, jistě
nejstarší v celé Bolívii. Představitelem tohoto
stavebního stylu je katedrála na hlavním náměstí, na
které je vidět její věkovitost na první pohled. Tento
kostel je v Bolívií dobře znám jako místo významných
církevních oslav.
 |
|
Nová
zástavba v La Laya |
Náměstí samo je
obklopeno celkem moderní zástavbou s papouškovými
barvami fasád. Uprostřed je odpočinková zóna s lavičkami
a vysázenými květinami.
 |
|
Náměstí s
kaktusy |
Nás samozřejmě hned
zaujaly mohutné sloupy Trichocereus orurensis,
které byly v plném květu. Prošli jsme centrum městečka,
zdokumentovali a pokračujeme v cestě na sever.
 |
|
Mohutné
Trichocereus orurensis
|
 |
|
Palice
trichocereusů obalené květy |
Mirador El Lago
Za slabou hodinku zastavujeme na vyvýšenině, kterou
silnice překonává. Cedule hlásí že odpočívadlo se
jmenuje EL Lago, což znamená, že odsud uvidíme Titicaca.
Skutečně pohled na sever odhaluje zatím nezřetelnou
modrou hladinu legendárního jezera.
 |
|
Lobivia
spec. Mirador El Lago (1) |
Odpočinek má zdravotní
podtext, ale ke svému úžasu roste na svahu velké
množství lobívií, které právě kvetou oranžovými květy.
Nejsme si jistí, ale zdá se to být populace Lobivia
pentlandii, ale tvar květů není zcela typický, takže
napadá i druh v okolí Lago Titicaca známý - totiž
Lobivia maximiliana. Nechávám na posouzení čtenáře a
těším se, že někdo, kdo se v lobíviích vyzná, stanoví
podle fotek i jejich druhové jméno. Bohužel celá
populace teprve kvetla a žádné bobule nebyly zralé. Náš
další cíl je oblast Tiwanacu.
 |
|
Lobivia
spec. Mirador El Lago (2) |
Tiwanacu
Ruiny města - říše Tiwanacu, které vzniklo přibližně
kolem roku 500 před naším letopočtem, v době rozvoje
klasického Řecka, říše, která dosáhla svého rozkvětu
v době Sámovy říše a která vybudovala své největší
stavby, v době kdy u nás sílil vliv a panování dynastie
Přemyslovců, pak najednou říše nedaleko jezera Titicaca
zaniká a nahrazují ji jiné kultury. Místo leží 800 až
1000 let v troskách a svědky jeho slávy zůstávají mlčící
kameny. Vojska Inků se zmocnila tohoto území nejméně 500
let po jeho zániku a jen několik let před vlastní zkázou
z rukou španělských dobyvatelů. Tiwanacu je místo staré
civilizace, které do dnešních dnů drží spoustu svých
záhad.
 |
|
Budova u
Monte Puncu |
Místo, které
navštívíme, popsal českým čtenářům v knize „TIWANAKU -
klenot And“ spisovatel, etnolog a amerikanista a ředitel
Náprstkova muzea, pan Václav Šolc. Kniha vyšla v roce
1986, a v mé knihovně zaujímá čestné místo. Kniha je
ideální zdroj validních informací o prastaré civilizaci
uprostřed And, která výrazně ovlivnila další kulturní
a mocenská centra na jihoamerickém kontinentu.
Tiwanacu - kulturní hádanka,
která hrála tak důležitou roli
v dramatu pouštních říší Slunce - Victor W. von Hagen
„Jednoho letního dne
1535 vstoupili do indiánské osady Choqeyapu na náhorní
planině jihoamerických And první Evropané. Byl to
předvoj expedice Aiega de Almaro pod vedením Juanem de
Saavedra a v Choqeyapu založili svou základnu
pojmenovanou nestra Seňora de la Paz. Ve stejné době do
Nového Světa přibyl i Piedro Caiza de Leon, který
zobrazil olůvkem na papír obraz světa, který jeho
vrstevníci obraceli v trosky“.
 |
|
Jezero
Titicaca |
Koncem roku 1548 se
Piedro Caiza de Leon dostal až na břehy jezera Titicaca,
kde ho zavedli do indiánské vesnice Tiwanako, v jejíž
těsné blízkosti spatřil rozvaliny monumentálního města.
Caizeova „Kronika Perú“ vyšla o 400 let později, avšak
jeho líčení bylo prvé, které popisovalo monumentálnost
staveb soch a ohromných kamenných bloků, částečně, nebo
již opracovaných. Byl také první, kdo vyslovil názor, že
se jedná o nejstarší památku v celém Perú a že Inkové
postavili své mohutné stavby po vzoru těch z Tiwanacu.
Pan Václav Šolc byl významný vědec, ale nebyl prvním
Čechem, který vstoupil na území jižně Titicaca. Tím byl
profesor Julius Nestler, který do Prahy před 1. světovou
válkou přivezl velkou sbírku právě z oblasti Tiwanacu.
Po jeho smrti se sbírka dostala do domu u Halámků (kde
Vojta Náprstek umístil etnografický materiál asijských
afrických a amerických kultur a fakticky založil dnešní
Náprstkovo museum). Bohužel, k Nestlerovým nálezům chybí
veškerá dokumentace, a tak se Praha a její expozice
nálezů z Tiwanaku Mekkou evropských amerikanistů
nestala.
 |
|
Archeologické muzeum Tiwanacu |
Návštěva
archeologického komplexu Tiwanacu
Byla pro mě snem, který měl být zhmotněn vlastními
prožitky. Vjezd do areálu je u silnice označen zvláštním
způsobem – kovovou konstrukcí, na které jsou na řetězech
zavěšené kamenné monolity. Po pár stovkách metrů
dorazíte před moderní budovu archeologického muzea
Tiwanacu, před níž vás vítá největší stéla (socha),
která byla v areálu nalezena, téměř 7,5 m vysoká
Benetova stéla, zvaná domorodci Pacha Mama.
 |
|
Benetova
stéla - Pacha Mama |
Těším se do Musea, ale
nejprve vyrazíme do terénu, kupujeme vstupenky, které
jsou na místní poměry dosti drahé, 80 Bo do obou areálů
i muzea. Čeká tam skupina školáků, kteří si jdou
prohlédnout svou minulost za 8 Bo, to se některým
kolegům nelíbí a odjíždějí k jezeru Titicaca. Platíme,
protože víme, že se sem znovu těžko dostaneme, já osobně
v duchu oceňuji, že vláda Bolívie tímto způsobem
posiluje národní uvědomění mládeže. Celý areál Tiwanacu,
může být rozdělen do dvou základních arálů: komplexu
Akapana a komplexu Puna Punku.
 |
|
Pyramida Akapana
- informační tabule |
Pyramida Akapana je
pahorek vysoký asi 15 m, zřetelně pyramidálního tvaru,
o základně 210 x 210 m, přičemž horní plošina má rozlohu
cca 1 ha. Na vrcholové plošině je zřetelná prohlubeň
vodní nádrže, velké 30 x 3 m a 5 až 8 m hluboké. Její
původ ani účel jímání povrchové vody nebyl dosud
uspokojivě vysvětlen. V průběhu výkopů se zde nalezly
kovové kousky, takže jedna z verzí hovoří o možné
existenci měděných hutí – pro jejichž úspěšnost je třeba
vítr a voda.
 |
|
Pyramida
Akapana - archeologické a restaurační práce
na areálu |
V celém areálu Akapany
se usilovně pracuje na archeologických pracích a
rekonstrukci původních opěrných zdí a schodišť. Zdá se,
že mnohé se daří obnovit, ale stále zůstávají záhady,
například odvodňovací kanálky objevené na úpatí
základních stěn. Původní význam a účel pyramidy Akapana,
není dosud úspěšně vysvětlen.
 |
|
Chrámek
Teplete Subteraneo |
Z vrcholu pyramidy
Akapana je jedinečný výhled na celý areál prastarého
sídliště Tiwanaku. Jedná se o plochu nejméně 2,4 km²,
tedy plochu asi poloviny Starého a Nového města
pražského.
 |
|
Kamenné
hlavy ve zdech Chrámku Teplete Subteraneo |
Teplete Subteraneo
Přímo na úpatí Akapany je stavba Chrámku, neboli Teplete
Subteraneo (polo podzemní chrámek, objekt má půdorys
28,5 x 25 m). Stěny Chrámku jsou zapuštěné pod úroveň
terénu, jsou tvořeny 49ti mohutnými vertikálními pilíři,
prostor mezi nimi je vyplněn kameny a většími bloky, ve
spodní polovině zdí vystupují kolem dokola uložené
kamenné reliéfy hlav. Jsou zasazeny volně (na sucho) a
jsou charakteristické výraznými vypoulenými očima a
velkýma ušima. Hlav je 88, po dvou zbyly ve zdi otvory.
Ty dvě chybějící jsou v Praze na Betlémském náměstí a
přivezl je tam profesor Nestler počátkem 20. století za
okolností, které se zcela jistě už nikdy nevysvětlí.
 |
|
Teplete
Subteraneo - detail jedné z hlav |
V obvodovém zdivu
objektu byly nalezeny kamenné odtokové žlábky, přestože
podlaha nebyla vydlážděna a tvoří ji pouze udusaná
hlína.
 |
|
Stéla v
Chrámku |
Objekt polo-podzemního
chrámku měl zcela jistě nějaký kultovní, náboženský
význam, který však pravděpodobně ztratil ještě před
zánikem centra. Vykopávky ukázaly, že chrámek sloužil
jako smetiště, kam byly odkládány odpadky, suť, písek a
hlína, kde byly i nalezeny významné sochařské artefakty,
kam patří jak tzv. Benetova stéla a El fraile - mnich a
další.
 |
|
Puma Punku
- informační tabule |
Nepodařilo se ani
odhalit, zda tyto artefakty zde stály a zřítily se samy
působením povětrnostních podmínek, a nebo sem byly
přemístěny odjinud a odhozeny jako nepotřebné. Druhá
varianta se jeví jako pravděpodobnější, protože jak
stély, tak zdivo a reliéfy se zdají poškozené lidskou
rukou.
 |
|
Pohled na
Kalasasaya |
Kalasasaya
Z Pyramidy Akapana přehlédnete i celý areál zvaný
Kalasasaya. Ještě na počátku 20. století zde byly patrné
jen špičky mohutných vertikálních kamenných bloků,
zatímco vyplňující zdivo chybělo, a bylo zasypáno
vrstvou půdy, nebo použito na jiné stavby, zejména města
Tiwanaco a železniční trati.
 |
|
Vstupní
brána s pultíkem na Kalasasaya |
Dnes je areál
zrekonstruován a je patrná jeho rozlehlost a zřejmě i
význam. Kalasasaya má rozměry 128 x 119 m. Zdi obsahují
vertikální pilíře, mohutné monolity, opracované do
rovných úhlů a hran. Zdivo bylo tvořeno stejně přesně
opracovanými kameny.
 |
|
Vstupní
brána na Kalasasaya |
Nejzajímavější je
východní strana objektu, kde je dnes rekonstruovaný
hlavní vstup do areálu, mohutná vstupní brána a
schodiště. Vedle vstupního schodiště je rekonstruováno
cosi, co připomíná řečniště. Jsou to kamenné monolity,
k nimž ze strany vchodu přiléhají tři kamenné schody.
 |
|
Rekonstruovaná severní stěna Kalasasaya |
Nezjistil jsem pravý
význam této rekonstrukce, ale skutečně to nejvíce
připomíná řečnický pultík u tribuny. Je možné, že se
jednalo místo, kde seděli při slavnostech církevní a
světští hodnostáři.
 |
|
Jedna ze
soch na Kalasasaya |
Na ploše uvnitř, která
je po archeovýkopech znovu zarovnaná, je několik
artefaktů, které se staly atributy Tiwanacu.
 |
|
Pohled na
Kalasasaya |
Dokončení celého seriálu Toulky
Bolívií příště…
