Toulky Bolívií (32)

Bolívie trochu jinak - Jedeme do pralesa

Tropický deštný les

V minulém díle jsme navštívili NP Toro toro, který považuji za jeden z nejzajímavějších ve střední Bolívii. Vstoupili jsme tam hluboko do historie Země, do věků trilobitů a druhohorních plazů. Dnes se vydáme do jiné přírodní reservace jen pár desítek kilometrů severovýchodně od Cochabamby k vodní nádrži Reservoir de Coriri a do navazujícího horského deštného lesa.

Epifytický strom v přírodě

Bylo velmi zajímavé sledovat změny vegetace na pomyslné hranici polosuchého buše, kde se velmi dobře daří kaktusům a tropického pralesa, kde je celý rok velmi vlhko, všude je bujná zemní vegetace a tisíce epifytických rostlin, které osídlily zejména mrtvé a umírající stromy středního a vysokého patra společenství.

Přečerpávací elektrárna u Coriri

Reservoir de Coriri je rozsáhlá vodní nádrž (1500 km2), fungující od roku 1966 jako hlavní zásobárna vody pro město Cochabamba a současně jako významný výrobce elektřiny v místní hydroelektrárně.

Moc hezká neznámá (1)

Ta je zřejmě jistým technickým unikátem, který, nejsa technicky vzdělán,  nejsem schopen přesně popsat. Snad jen horizontálně uložená Francoisova turbína a do systému patřící i přečerpávací elektrárna, ke které se ještě dostaneme.

Moc hezká neznámá (2)

Naprosto nepochopitelný se zdál přechod suchomilné a vlhkomilné vegetace na pár metrech. Když to trochu přeženu, tak u pravé nohy rostly kaktusy a suchomilné píchavé keříky, u levé zemní bromélie v mechu a kapradí…

Tillandsia sp.

…a nad hlavou na suchých větvích stromů trsy tilandsií a orchidejí, které nad hlavou spojovaly svět sucha a věčných přeháněk jako pomyslný most mezi dvěma světy.

Stromy obalené epifyty

Horský deštný les roste v Bolívií na mnoha úbočích hor a svahů, svými srážkami a vysokou teplotou po celý rok představuje známé oblasti Yungas, které se rozkládají východně od La Paz. A severovýchodně od Cochabamba, kde jsou největší plantáže koky, Ale tam je turistovi neradno chodit.

Tillandsia sp.

Ale nedaleko Resvoir de Coriri obdivují turisté jiné mimořádnosti. Incachaca (Inkův most) je zavěšený most přes úzkou, ale dravou říčku Rio Alisu Mayu, která se valí přes skalní formace  dolů do přehrady:

Ventana del diablo

Těmto vodopádům říkají domorodci Ďáblova okna (Ventana del diablo). Když máte štěstí,  může při pohledu do Ventana del diablo spatřit i četné místní ptáky, snad zde žije i horský tukan a jiné vzácné druhy. My štěstí neměli a museli jsme se spokojit pozorováním různě velkých hejn papoušků a samozřejmě i kolibříků. Je třeba zdůraznit, že hřeben Cordiliera Orientál, která se právě zde zdvíhá z tropických nížin, končí severně od Santa Cruz de la Sierra a je největším ptačím národním parkem Amborro.

Divoká fuchsie

Rostliny na přechodu sucha a mokra:
Některé jen obtížně zařazujeme do čeledí, druhy neznáme. Rostou zde nečetné druhy zemních orchidejí, divoké fuchsie, různé broméliovité, z nichž nejvíce zaujmou tilandsie porůstající každou větev stromů, každou solitérní skálu a pařez.

Tilandsie na skále (1)

Některé kvetou, obvykle bíle, růžově, nebo dokonce sytě modrými květy. Moc se mě líbí, ale nepřinutily mě, abych je uměl pojmenovat. Na to by byl potřeba Pavel,  Jarda, nebo Libor, kteří jména přiřazují rostlinám snadno a snad i přesně.

Tilandsie na skále (2)

Z Inkova mostu se vracíme zpátky k budově strážců parku, pozorujeme skupinu studentů, kteří jsou zde na výletě a obědváme paštiku s chlebem. Domácí nás posílají východním směrem, že je tam další jezero, kolem jsou zelené pastviny, na nich stáda skotu a koní. 

Tillandsia sp.

To jezero je dosti daleko a svahem z nedaleké hory k němu vede masivní potrubí. Je to druhá část hydro-energetické soustavy Reservoir de Coriri, přečerpávací elektrárna. Nejsme dost udatní a další obhlídku vzdáváme.

Tillandsia sp,

Vracíme se zpátky a netušíme, že už za pár minut dostaneme vyndáno od strážců areálu. Požadují od nás jakési povolení ke vjezdu, které jsme si měli zakoupit v Cochabambě. Chvíli to vpadá, že nás vsadí do želez, ale nakonec se nechávají umluvit a odpouštějí nám prohřešek. Ovšem brána, kterou jsme proklouzli do areálu, je zavřená a tak musíme s prosíkem zpět. Ale tenhle problém se vyřešil a tak se vracíme zpět do Cochabamby. Navštívili jsme prales a mohli pozorovat zcela jiné rostlinné společenství.

Pastvina u přehrady

S horským deštným lesem se neloučím nadlouho. Za pár dní budeme projíždět stejně zajímavými místy východně od obce Siberia, až pojedeme do Valle Grande. Tam bude prales ještě výraznější a rostliny stejně znamenité a zajímavé.

Koně u spodní nádrže elektrárny

 
Text © Václav Šeda
 Foto © Václav Šeda, Josef Odehnal,
Libor Kunte, Ladislav Horáček (LH)
E-mail: vaclav(at)lekarnaVM(dot)cz
 
 

TOULKY BOLÍVIÍ


Část 1.| 2. | 3.| 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | 10.
11. | 12. | 13. | 14. | 15. | 16. | 17. | 18. | 19. | 20.
21. | 22. | 23. | 24. | 25. | 26.
27. | 28. | 29. 30. 31.   

 

zpět