Rod Mammillaria HAW.
(IV.)
|
Mammillaria bombycina, foto ©
Zdeněk Podešva
|
No, od kytiček, které více méně ve sbírkách hostují a občas jsou
někde k vidění, přejdeme k rostlinkám, které naopak ve většině
případů k vidění nejsou vůbec, nebo jen velmi vzácně několik nových
a populárních taxonů.
Řada 3 - Stylothelae
Rostlinky typické spoustou drobných zvonkovitých kvítečků v
odstínech červenofialové, růžové a ž po žlutou a žlutobílou. Trny
háčkovité či rovné, růst převážně trsovitý.
Skupina M. bombycina
Tak tyhle jakž takž k vidění bývají, hlavně M. perezdelarosae,
bombycina a zeilmanniana v marketech původu silně
holandského.
|
Mammillaria
perezdelarosae, foto © Zdeněk Podešva
|
|
Mammillaria
perezdelarosae v. andersonii, foto © Petr Šimon
|
|
Mammillaria
perezdelarosae v. andersonii, foto © Martin
Chalupski
|
|
Mammillaria zeilmanniana,
foto © Miroslav Slavík
|
|
Mammillaria bombycina,
foto © Zdeněk Školoud
|
|
Mammillaria
bombycina var. flavispina, foto © Zdeněk Podešva
|
Skupina M. wildii
Sem patří rostlinky z nejvděčnějších, velmi vhodné pro začátečníky,
a pokud jim trochu místa věnujete, pak vám udělají spoustu radosti
nádherné trsy M. bocasana, wildii (ta už skoro
neexistuje a je podstatně vzácnější, než cokoli jiného, neb i ty
austrokaktusy je z čeho udělat, ale wildky????. Ani jedna). Patří
sem i kdysi vídaná M. puberula (Mammillaria crinita,
sp. Zaragosa de Solis -
foto) a třeba i zajímavý komplex M. monancistracantha
(možná M. nana a možná i M. duwei).
|
Mammillaria wildii,
foto © Miloš Záruba
|
|
Mammillaria bocasana
ssp. bocasana 'multilanata', foto © Zdeněk Podešva
|
|
Mammillaria bocasana
ssp. bocasana 'roseiflora', foto © Miroslav Slavík
|
|
Mammillaria nana L
1091, Lourdes, SLP, foto © Martin Chalupski
|
|
Mammillaria duwei (M.
nana subsp. duwei), foto © Martin Chalupski
|
|
Mammillaria duwei,
Guanajuato, foto © Zdeněk Podešva
|
Skupina M. prolifera
Tak tady už se jedná téměř o katastrofu, nejen, že ty kytky skoro
nejsou, ale skoro nikdo se v nich nevyzná a jejich identifikace je
velmi složitá. Měl jsem sedm barevných forem M. prolifera a
byly to rostlinky nádherné a ku radosti. Leč – kdo by se s tím, že
ano, když je to takovej jetel a jen to bere místro… Ale vlízt si po
ránu do foliáku a mlsnout si pár proliferových jahůdek se mně stalo
na léta denní radostí kaktusovou. A, rád a hrdě přiznávám, párkrát
jsem prolifery z těch jahůdek sel a na rovinu – žádná sláva, jsou
jako semenáče dost choulostivý.
|
Mammillaria prolifera,
foto © Zdeněk Podešva
|
Skupina M. gracilis
Ta samá situace, kromě toho, že asi obsahuje jednu z nejvzácnějších
(já jich dohromady viděl možná 5 – 6 za celej kaktusářském život) –
M. vetula (foto)
a velmi známou a opět vzácnou M. gracilis (foto).
Mimochodem – při své návštěvě na podzim v Plzni jsem ji zmerčil mezi
ariokarpusy a eriosycemi u Milana Kůrky. Anžto mně nějak najednou
přestala fungovat noha, dřepěl jsem na zahradě na židličce, kafral s
kamarády a na stůl mně dal Milan tuhle kytku. Je to jeden z mých
největších zážitků z té návštěvy, počítaje v to výsev M.
surculosa Jirky Musila a kytky Míry Naxery jako celek.
5. Řada Lasiacanthae
Tak tohle je jiná píseň. Tyhle rostliny jsou velice vyhledávané,
ve sbírkách ceněné a pěstitelsky poměrně náročné. Ale nějak taky
nejsou, respektive sem tam jsou, některé všude, ale obecně, kdybych
se dozvěděl, že někde ve skleníku sedí studijní sbírka těchto
rostlin, jedu okamžitě, neb to je materiál jak víno. Ale udělat je
na svých bude asi opravdu něco jiného.
Skupina M. lasiacantha
Můžeme se dohadovat, zda je to množství maličko odlišných populací
jednoho taxonu, nebo co populace, to jiná kytka, ale opravdu bych
chtěl někde vidět těch asi 20 – 30 sběrů M. lasiacantha a asi
tak jednou tolik těch ostatních, které k ní patří nebo jsou vedeny
jako její synonyma…, úžasná představa.
|
Mammillaria lasiacantha
SB 398, Brewster Co., Texas, USA,
foto © Martin Chalupski
|
|
Mammillaria lasiacantha
SB 419, Presidio Co.,
foto © Martin Chalupski
|
|
Mammillaria lasiacantha
SB 432, Brewster Co., Texas, USA,
foto Martin © Chalupski
|
Skupina M. schiedeana
Teď jsme se o ní bavili na plzeňském foru. Patří sem velmi krásná a
populární M. carmenae, zřídka vídaná nádherná M. dumetorum,
celkem často pro laiky řezaná M. plumosa (máte někdo svoje
výsevy???) a nakonec ta M. schiedeana. Kdysi běžná, dnes
vídaná jen v podivné formě M. schiedeana var. plumosa
(???), ale klasické schiedeany prostě nejsou a přitom se to pěstuje
velmi snadno, jen kdyby byly k mání někde semenáčky.
|
Mammillaria carmenae,
foto © Zdeněk Podešva
|
|
Mammillaria carmenae, foto © Miroslav Slavík
|
|
Mammillaria carmenae,
foto © Zdeněk Podešva
|
|
Mammillaria dumetorum
(M. schiedeana subsp. dumetorum),
foto ©
Martin Chalupski
|
|
Mammillaria plumosa,
foto © Zdeněk Podešva
|
|
Mammillaria plumosa -
detail, foto © Zdeněk Podešva
|
|
Mammillaria plumosa,
foto © Pavel Pavlíček
|
|
Mammillaria schiedeana
subsp. schiedeana, foto © Miloš Záruba
|
|
Mammillaria schiedeana
v. plumosa, foto © Martin Chalupski
|
|
Mammillaria schiedeana
subsp. giselae ML 677, Cerro Bufa el Diente,
San Carlos, Tamaulipas, Mex., foto © Martin Chalupski
|
Skupina M. humboldtii
Tak tady je situace ve sbírkách trochu lepší díky tomu, že většina
rostlin v nedávných letech patřila k novinkám a jaksi se ve sbírkách
nedopatřením uchovaly. Samozřejmě M. humboldtii, která vede
svou krásou a poněkud obtížnější kulturou, okruh M. lauii
s varietami, nebo někde povýšenými na samostatné druhy, má oblíbená
M. glassii, která byla a už začíná nebýti. Ale – z této
skupiny největší rarita – M. schwarzii - malé rostliny zcela
zahalené hustým bílým kožíškem s velmi nenápadnými bělavými kvítky –
ve sbírkách skoro vymizela a nejhorší je, že nějak porád nemůžu
potkat kytky typický a schopný vyprodukovat trochu osiva ku další
reprodukci.
|
Mammillaria humboldtii
PP 206, foto © Pavel Pavlíček
|
|
Mammillaria humboldtii
PP 206, foto © Petr Šustek
|
|
Mammillaria lauii
subsp. laui,
foto © Zdeněk Podešva
|
|
Mammillaria lauii
subsp. subducta,
foto © Atlas kaktusů
|
|
Mammillaria schwarzii,
foto © Zdeněk Podešva
|
Skupina M. lenta
Jen M. lenta a aureilanata, ale ruku na srdce, kdy
naposled jste opravdu pěknou aureilanatu viděli???
|
Mammillaria aureilanata,
foto © Miloš Záruba
|
|
Mammillaria lenta,
foto © Zdeněk Podešva
|
Co do domoviny těchto rostlin – takřka od Šumavy k Tatrám – tedy od
Texasu po střední a jižní Mexiko. Co do kultury – od samorostů po
nerosty až po kytky, který se prostě dneska neuměj a není to z čeho
zkoušet… už. Co do květů – napsáno od začátku – od bílé po tmavě
fialově červenou a všechno mezi tím, snad kromě čistě oranžových
odstínů. Sakra – kde jsou všichni ti sběratelé háčkovitých mamilárek,
nebo kdo ty kytky dneska má a je schopen vyprodukovat nějaké to
poctivé semeno pro ostatní??? Jen je dneska zkuste dát dohromady a
uvidíte tu nádheru, a tu dřinu, než se vám to povede.
Tak příště zas
o dalších…
Povídání pro začátečníky,
podle abecedy:
|