Dovednosti,
přisuzované tajemným čarodějům a šamanům, aymarským kněžím yatiriům,
přežívají vysoko v horách a daleko od civilizace. Yatiriové věští,
předpovídají budoucnost, zajišťují šťastný život a úspěchy všem (hlavně
pak těm, kdo dobře zaplatí). Pro gringos nepracují, neboť jejich věštby
nepřináší kýžený efekt. Existují ovšem i jiné dovednosti, lékárníkovi
podstatně bližší. Znalost přírodních léčiv a jejich použití v
praktickém životě. Hledal jsem svoji „babku kořenářku“ na každém
tržišti, které jsme navštívili. Dlouho marně. Podařilo se mi to až ve
městě Camargo na jihu Bolívie, ve městě proslulém pěstováním vinné
révy, výrobou sladkého a silného vína, a také pálením místní vínovice,
zvané „singání“, nápoje místně známého, oblíbeného, leč nepříliš
kvalitního.
 |
|
Moje babka léčitelka a její sortiment |
Můj
objekt zájmu seděl na místním Central mercado, úplně až na samém okraji
podloubí, obklopen desítkami plátěných pytlíků, naplněných
přírodninami a drogami. Část sáčků obsahovala různobarevné drcené
minerály, několik bylo naplněno popelem evidentně různého původu, jiné
obsahovaly sušené části bylin, listy, kořeny, květy, nebo celé
rostliny. V jednom sáčku byly z části rozdrcené schránky drobných plžů,
v jiném kousky horniny s fosíliemi. V mnoha případech jsem ani netušil,
co může být obsahem. Jeden mě však učaroval okamžitě. Uvnitř sáčku
totiž bylo něco, co připomínalo vyhrabaný starý, dlouho neuklízený
opuštěný kurník. Hmota neurčitého tvaru a barvy, s obsahem dlouhých
šedivých ptačích per. Hned dostal pracovní název „hnízdo kondora“. Dost
možná, že jsem nebyl daleko pravdy. „Contúr“ (kondor) hraje
tradičně v životě Indiánů významnou roli. Je mu přisuzována značná moc
a vliv na dění v přírodě i na život člověka. Posvátný pták. Jeden z
neobyčejných zážitků v horách bylo pozorovat postavy mužů a žen,
nehybně stojících na skále nad mnohasetmetrovou propastí a pozorujících
hory a kondory, ladně se vznášející vysoko nad nimi.
 |
|
Babčiny přírodní léčiva |
Měl
jsem v úmyslu se s tou velmi starou dámou seznámit, vyzvědět něco o
jejím umění a odkoupit od ní pár vzorků drog. Pro farmakognosty Alma
mater, nebo pro naše Farmaceutické muzeum. Ale člověk míní a místní
tradice mění. Cizinec zřejmě ani v tomto případě nemá právo využít
znalostí a zkušeností léčitelů a kořenářek.
Poprvé
jsme se potkali před 10 lety. Výraz babky kořenářky, mlčenlivost a
pohled kamsi nad naše hlavy byly špatným znamením. Nechtěla s námi
komunikovat a nechtěla, abychom ji a její hájenství fotografovali. Tak
se to opakovalo při každém dalším setkání a její postoj k nám se
postupně vyhrotil. Před 3 roky zavolala svou vnučku, a ta nám španělsky
sdělila, co jsme dávno věděli. „Babička hovoří jen kečua. Nebude
s Vámi mluvit a nic Vám neprodá. Nefotografujte a hned odejděte“.
Neposlechl jsem s tím fotografováním, ale poděkovali jsme a
doufali, že příště, za rok, bude třeba lépe. Nebylo. Jakmile nás naše
známá uviděla, okamžitě oživla a volala kamsi dozadu. Myslel jsem, že
věci se hýbou správným směrem, ale chyba lávky. Místo nákupu zajímavých
suvenýrů se vyřítila kyprá indiánka v plné síle a s koštětem v ruce.
To, co se dělo dál, proběhlo velmi překotně. Nebyl to přátelský
rozhovor, ale spěšný ústup z bojiště s fotodokumentací prohrané bitvy
přímo od boku. Pomocnice a útočná pěchota babky kořenářky byla na svou
postavu nezvykle hbitá.
Vloni, na poslední návštěvě města
Camargo, jsem nalezl její místo na tržnici prázdné. Stará a bezzubá
Kečujka, místní babka kořenářka a léčitelka zemřela. Odnesla si s
sebou své znalosti a životní moudrost. Její léčivé dary
bolívijské přírody nikdo neprodává. Zůstaly jen fotografie.
TRHOVKYNĚ A OBRÁZKY Z TRŽNICE
 |
|
Stará trhovkyně |
 |
|
Dost často chybí kupující |
 |
|
Broskve s ocáskem |
 |
|
Koření všeho druhu |
 |
|
Je libo salátek z rajčátek |
 |
|
Co nejblíže mámě |
 |
|
Místo kočárku slouží loktuše aguayo |
Trh
v Camargu patří bezesporu k těm nejzajímavějším, které jsem navštívil.
Sortiment ovoce a zeleniny snad ze vech ponebních pásem, citrusy,
meruňky, broskve a jiné peckoviny, tropické plody, ananasy,jablka,
hrušky jahody. Nádhera. Zelenina a branbory všeho druhu hromady cibule
a česneku, pariky, rokota, lusky. Vždy doplníme zásoby na několik dnů,
než vyrazíme dál do hor.
 |
|
Co se v mládí naučíš… |
 |
|
Na trhu (1) |
 |
|
Na trhu (2) |
 |
|
Na trhu (3) |
 |
|
Pro chudé je dost popelu |
Před
dvěma lety jsme babkám udělali velkou radost. Vašek Richter přivezl
sadu fotografií z minulých let a rozdával je. Radost byla
evidentní a nefalšovaná. A pří té příležitosti jsme udělali sadu
fotografií nových…
 |
|
Gringové nám přivezli fotky |
Zajímavý
je i život na tržnici. Vztah matek a jejich dětí, které se nosí v
barevných loktuších aguayo, snad do předškolního věku. Starostlivost
starších dětí o mladší sourozence. Nákupy a hovory hospodyň, takový ten
cvrkot, který zažijete pouze a jen na tržnicích.
 |
|
Mlýnek ze Skuhrova mele na rynku v Camargo |
Také
pouliční vyvařovny a nálevny, prodavače všeho druhu, řezníky s jejich
zbožím rozvěšeným na vzduchu, předpotopními váhami a mlýnky na maso, v kterých rozeznáváme původ v české továrně ve Skuhrově Nad Bělou v Orlických Horách.
 |
|
Rajčata, cibule, rokoto |
A
tam ve stínu je Čezeta 175 ccm - jsme rádi že vidíme alespoň trochu ze
zašlé slávy vývozu našich produktů do Bolívie a starých obchodních
styků. Těch motorek potkáváme cestou poměrně dost a všechny v
provozuschopném stavu. Jistě je takových komodit více, vojáci a
policisté byli kdysi vyzbrojeni pistolemi z Brna a puškami, jistě jich
ještě řada slouží. Ale setkání s užitečným mlýnkem na maso potěší víc,
zvlášť když řezník mele maso pro vaše potěšení a strojek chválí. Jen si
v takovou chvíli uvědomíte, jaká je škoda, že obchodní styky (ale i
diplomatické a kulturní) byly dost necitlivě zpřetrhány.
