Toulky Bolívií 

Vymírající umění - léčitelka 

Dovednosti, přisuzované tajemným čarodějům a šamanům, aymarským kněžím yatiriům, přežívají vysoko v horách a daleko od civilizace. Yatiriové věští, předpovídají budoucnost, zajišťují šťastný život a úspěchy všem (hlavně pak těm, kdo dobře zaplatí). Pro gringos nepracují, neboť jejich věštby nepřináší kýžený efekt. Existují ovšem i jiné dovednosti, lékárníkovi podstatně bližší. Znalost přírodních léčiv a jejich použití v praktickém životě. Hledal jsem svoji „babku kořenářku“ na každém tržišti, které jsme navštívili. Dlouho marně. Podařilo se mi to až ve městě Camargo na jihu Bolívie, ve městě proslulém pěstováním vinné révy, výrobou sladkého a silného vína, a také pálením místní vínovice, zvané „singání“, nápoje místně známého, oblíbeného, leč nepříliš kvalitního. 

Moje babka léčitelka a její sortiment

Můj objekt zájmu seděl na místním Central mercado, úplně až na samém okraji podloubí,  obklopen desítkami plátěných pytlíků, naplněných  přírodninami a drogami. Část sáčků obsahovala různobarevné drcené minerály, několik bylo naplněno popelem evidentně různého původu, jiné obsahovaly sušené části bylin, listy, kořeny, květy, nebo celé rostliny. V jednom sáčku byly z části rozdrcené schránky drobných plžů, v jiném kousky horniny s fosíliemi. V mnoha případech jsem ani netušil, co může být obsahem. Jeden mě však učaroval okamžitě. Uvnitř sáčku totiž bylo něco, co připomínalo vyhrabaný starý, dlouho neuklízený opuštěný kurník. Hmota neurčitého tvaru a barvy, s obsahem dlouhých šedivých ptačích per. Hned dostal pracovní název „hnízdo kondora“. Dost možná, že jsem nebyl daleko pravdy. „Contúr“ (kondor) hraje  tradičně v životě Indiánů významnou roli. Je mu přisuzována značná moc a vliv na dění v přírodě i na život člověka. Posvátný pták. Jeden z neobyčejných zážitků v horách bylo pozorovat postavy mužů a žen, nehybně stojících na skále nad mnohasetmetrovou propastí a pozorujících hory a  kondory, ladně se vznášející vysoko nad nimi.

Babčiny přírodní léčiva

Měl jsem v úmyslu se s tou velmi starou dámou seznámit, vyzvědět něco o jejím umění a odkoupit od ní pár vzorků drog. Pro farmakognosty Alma mater, nebo pro naše Farmaceutické muzeum. Ale člověk míní a místní tradice mění. Cizinec zřejmě ani v tomto případě nemá právo využít znalostí a zkušeností  léčitelů a kořenářek.  

Poprvé jsme se potkali před 10 lety. Výraz babky kořenářky, mlčenlivost a pohled kamsi nad naše hlavy byly špatným znamením. Nechtěla s námi komunikovat a nechtěla, abychom ji a její hájenství fotografovali. Tak se to opakovalo při každém dalším setkání a její postoj k nám se postupně vyhrotil. Před 3 roky zavolala svou vnučku, a ta nám španělsky sdělila, co jsme dávno věděli. „Babička hovoří jen kečua.  Nebude s Vámi mluvit a nic Vám neprodá. Nefotografujte a hned odejděte“. Neposlechl jsem s tím fotografováním, ale poděkovali jsme  a doufali, že příště, za rok, bude třeba lépe. Nebylo. Jakmile nás naše známá uviděla, okamžitě oživla a volala kamsi dozadu. Myslel jsem, že věci se hýbou správným směrem, ale chyba lávky. Místo nákupu zajímavých suvenýrů se vyřítila kyprá indiánka v plné síle a s koštětem v ruce. To, co se dělo dál,  proběhlo velmi překotně. Nebyl to přátelský rozhovor, ale spěšný ústup z bojiště s fotodokumentací prohrané bitvy přímo od boku. Pomocnice a útočná pěchota babky kořenářky byla na svou postavu nezvykle hbitá.

Vloni, na poslední návštěvě města Camargo, jsem nalezl její místo na tržnici prázdné. Stará a bezzubá Kečujka, místní babka kořenářka a léčitelka  zemřela. Odnesla si s sebou  své znalosti a životní moudrost. Její léčivé dary bolívijské přírody nikdo neprodává. Zůstaly jen fotografie.

TRHOVKYNĚ A OBRÁZKY Z TRŽNICE

Stará trhovkyně

Dost často chybí kupující

Broskve s ocáskem

Koření všeho druhu

Je libo salátek z rajčátek

Co nejblíže mámě

Místo kočárku slouží loktuše aguayo

Trh v Camargu patří bezesporu k těm nejzajímavějším, které jsem navštívil. Sortiment ovoce a zeleniny snad ze vech ponebních pásem, citrusy, meruňky, broskve a jiné peckoviny, tropické plody, ananasy,jablka, hrušky jahody. Nádhera. Zelenina a branbory všeho druhu hromady cibule a česneku, pariky, rokota, lusky. Vždy doplníme zásoby na několik dnů, než vyrazíme dál do hor.      

Co se v mládí naučíš… 

Na trhu (1)

Na trhu (2)

Na trhu (3)

Pro chudé je dost popelu

Před dvěma lety jsme babkám udělali velkou radost. Vašek Richter přivezl sadu fotografií z minulých let a rozdával je. Radost byla evidentní a nefalšovaná. A pří té příležitosti jsme udělali sadu fotografií nových…

Gringové nám přivezli fotky

Zajímavý je i život na tržnici. Vztah matek a jejich dětí, které se nosí v barevných loktuších aguayo, snad do předškolního věku. Starostlivost starších dětí o mladší sourozence. Nákupy a hovory hospodyň, takový ten cvrkot, který zažijete pouze a jen na tržnicích. 

Mlýnek ze Skuhrova mele na rynku v Camargo

Také pouliční vyvařovny a nálevny, prodavače všeho druhu, řezníky s jejich zbožím rozvěšeným na vzduchu, předpotopními váhami a mlýnky na maso, v kterých rozeznáváme původ v české továrně ve Skuhrově Nad Bělou v Orlických Horách. 

Rajčata, cibule, rokoto

A tam ve stínu je Čezeta 175 ccm - jsme rádi že vidíme alespoň trochu ze zašlé slávy vývozu našich produktů do Bolívie a starých obchodních styků. Těch motorek potkáváme cestou poměrně dost a všechny v provozuschopném stavu. Jistě je takových komodit více, vojáci a policisté byli kdysi vyzbrojeni pistolemi z Brna a puškami, jistě jich ještě řada slouží. Ale setkání s užitečným mlýnkem na maso potěší víc, zvlášť když řezník mele maso pro vaše potěšení a strojek chválí. Jen si v takovou chvíli uvědomíte, jaká je škoda, že obchodní styky (ale i diplomatické a kulturní) byly dost necitlivě zpřetrhány.

Václav Šeda

Text a foto © Václav Šeda
E-mail: vaclav(at)lekarnaVM(dot)cz
 

TOULKY BOLÍVIÍ


Část 1.| 2. | 3.| 4. | 5. | 6. | 7. | 8. | 9. | 10.
11. | 12. | 13. | 14. | 15. | 16. | 17. | 18. | 19. | 20.

 

zpět