Málo platné,
pokud bychom měli dávat měsícům jména my
kaktusáři, pak Říjen by byl určitě měsíc
ariokarpusů. Neboť ty nám „mexičanům”
– tedy majitelům sbírek, kde Mexiko
převládá - dělají největší radost právě
nyní.
 |
Ariocarpus trigonus var.
minor PP 427
|
A
tak se podívejme alespoň na pár obrázků.
Začněme miniaturním trigonusem (PP 427). Ten
popsal jeden z našich slavných kaktusářů,
dlouholetý předseda pražského spolku, pan
Voldán. Dostaly se mu tehdy do ruky od pana
Künzlera z Nového Mexika rostliny z okolí
Jaumave, měly sotva několik centimetrů
v průměru, a už tak drobné i kvetly. Dal jim
také příhodné jméno – Ariocarpus
trigonus var. minor. Ve sbírkách se
vyskytují i jako A. trigonus
subsp. horacekii, což je jen synonymum.
To jméno použil J. Halda, který zřejmě o
popisu pana Voldána nevěděl.
 |
Ariocarpus trigonus -
běžný typ ve sbírkách
|
Později
jsme nalézali v okolí Jaumave různé lokality
těchto drobných trigonů, přímo u Jaumave
jsou asi nejsubtilnější, kousek dál odtud,
třeba u odbočky na Salamanka (asi 7 km severně
od Jaumave) rostou také malé, jen kolem 6 – 8
cm, ale mají trochu hrubší tuberkule.
Další trigonus
– představuje v našich sbírkách zřejmě
nejběžnější typ, dorůstá mnohem větších
rozměrů a oproti „minoru” kvetou mnohem
později.
 |
Ariocarpus kotschoubeyanus
var. elephantidens PP 413
|
Ariocarpus
kotschoubeyanus var. elephantidens PP 413, tohle
jsou 4leté semenáčky, sami vidíte, že květ
dokáže rostlinku úplně zakrýt. Na druhém
obrázku jsou staré kytky, které ve sbírce
(ale i v přírodě) dorůstají průměru i
kolem 10 cm.
 |
Ariocarpus kotschoubeyanus
var. elephantidens PP 413
|
Více
než desítkou květů vykvetl tento trs
Ariocarpus retusus, který má celkem 6 hlav. Je
to opravdu zážitek, když tyhle kytky úročí
to množství sluníčka, které za sezónu
naabsorbují, je tu ale také jisté nebezpečí.
To když se ve vlhkém vzduchu, do zvadlých
květů, zakousne plíseň.
 |
Ariocarpus retusus
|
Takže
opatrnost je jistě na místě a pokud při
kontrole zjistíme něco podezřelého, tak
raději rostlinu přeneseme do suchého a
teplého prostředí, aby zbytek květu dobře
prosychal. Potom už můžeme bez problémů
ariák přenést do zimoviště.
Na posledním
obrázku představíme Ariocarpus fissuratus var.
lloydii. Jak vidíte, mnoho komentářů ta fotka
nepotřebuje, ta nádhera květů mluví sama za
sebe. A pomalu se připravujeme na listopad, o
prosinci nemluvě – to přijde na fotografa
nouze. A tak se mějte
 |
Ariocarpus fissuratus var.
lloydii
|
|
