Třeba i tak, že v příštím vydání těchto novin bychom mohli sdělit adresy těchto přátel …?

Chrudim zůstala pro tentokrát ušetřena, i když u některých obcí na Chrudimce také zahrozilo, navíc chrudimská čtvrť Rozhledna je dost vysoko nad řekou, takže pytle, které jsou pod parapety venkovních skleníků nejsou připravenými pytli s pískem, jak kdosi žertem prohodil, ale s tříděnou antukou – 30 litrů v ceně 85,- Kč.

Acanthocalycium chloranthum		Coryphantha difficilis SB90, Hipolito, Coah.

Ale pojďme se již projít sbírkou a pohleďme na některé krasavce, jež se rozhodli srpen prosvětlit svými květy. Tentokrát se zastavíme u několika „jihoameričanů”, kteří jsou sice ve sbírce jen v silné menšině, ale přece jen se tu i tam vyskytují. Jako první náš zrak spočine na Acanthocalycium chloranthum. Pěstování této malé skupiny, které někteří autoři řadí mezi rod Lobivia ale tuším i jinam (Echinopsis, Trichocereus) nenaráží na velké problémy. U této kytičky mám jako druhé jméno napsáno chloranthum. To je jistě špatně, protože prostě žádné akantokalycium takto popsáno nebylo. Mně hodně připomíná známé A. glaucum, ale jméno na jmenovce může být i zkomolenina A. chionanthum, se kterým se osobně neznám.

Cintia knizei		Neoporteria gerocephala

Dalším jihoameričanem, tentokrát velmi vzácným, je Cintia knizei. To je nádherná miniaturka s kulatými, lesklými hrobolci na malém tělíčku. Pěstuje se častěji roubovaná, ale dobře přežívá i na svojich kořenech.

Andský krasavec - Neoporteria gerocephala (stará –šedovlasá – hlava) – je nádherná i bez květu. Když ale rozkvete, tak upoutá dvojnásob. Neoporterie – a také pyrhokaktusy – to jsou vůbec moc pěkné rody z Chile a i druhé strany And, kupodivu jsou docela opomíjeny a ve sbírkách se příliš nevyskytují. Je to možná proto, že se vesměs jedná o rostliny z hor, strikně vyžadují mnoho světla a dostatek čerstvého proudícího vzduchu v sezóně a teploty do 10 stupňů C. v zimě, jinak se vytahují a z kulovitých kompaktních rostlin jsou sloupovité patvary. Úplně ideální by bylo pěstovat je v sezóně jen pod makrolonovým přístřeškem, který by rostliny chránil před příliš častými dešti, ale který by umožnil volný přístup vzduchu po stranách.

Frailea castanea

Frailea castanea – nekvete často, spíše vytváří semena v plodu, který se vyvíjí hned z poupěte, aniž by se poupě otevřelo v květ (kleistogamie). Za slunného počasí se ale stává, že fraile rozkvetou – a v tom případě je fakt na co se dívat. Tyhle nížinné miniaturky není moc složité pěstovat – a na metr čtvercový se vejde bohatě celý rod.

Astrophytum coahuilense

A už jsme zase v Mexiku. Astrophytum coahuilense je hodně podobný k A. myriostigma. Tvrdí se, že tyhle dvě rostliny nelze vzájemně sprášit, což ukazuje na jen malou příbuznost druhů. To naše astrofytum se tedy od myriostigmy liší mnohem hustším vločkováním, které je navíc jaksi „plstnatější”. Je to krásná hvězdička (astro phytum – hvězda rostlina), která je zastoupená asi ve většině sbírek s Mexikem.

Turbinicarpus schwarzii

Turbinicarpus schwarzii – miniaturka, která u „mexikomilců” chybět prostě nesmí, přesto že se nejedná o příliš nápadnou kytičku. Známe rostliny nejen s černými, ale i se světlými a dokonce i se žlutými trny.

Za shlédnutí stojí i Coryphantha difficilis SB 90 (viz obrázek nahoře). Je to Brackův sběr někdy ze začátků jeho cestování po lokalitách, alespoň nízké pořadové číslo tomu nasvědčuje. Tahle forma bydlí někde u malé obce Hipolito, v mex. státu Coahuila.

Thelocactus bueckii

Telokaktusy jsou také velmi oblíbenou skupinou mexických kaktusů. Na obrázku je T. bueckii, rostlina velmi tolerantní, dobře roste na slunném místě, kde nabírá načervenalou až bronzovou barvu pokožky, aniž by to byla známka něčeho neblahého. Na lokalitách jsou vidět kytky i téměř čokoládové.

Thelocactus heterochromus

Skvostem mezi telokaktusy je Thelocactus heterochromus. Jeho jméno – mnohobarevný – dokládá vlastnost trnů, které jsou někdy žluté, jindy rudé, ale často na trnech obsahují obě tyhle barvy a škálu barev mezi nimi. Je to ale kytka, která si s kvetením dá na čas, u mne začaly kvést až asi po deseti (patnácti?) letech pěstování.

Ještě chci připomenout, že v první polovině září je dobře uchýlit se k preventivní zálivce proti škůdcům i plísním, například Basudinem kombinovaným třeba s Euparenem. Rostliny – zejména větší – už mnoho nezaléváme, necháváme je vyzrát, aby byly na dlouhou dobu zimování dobře připravené. Rostlinky v pětkách či šestkách květináčcích, které rychle vysychají, je možné v pohodě zalévat i do konce září, podle počasí i déle, protože malé množství substrátu vysychá mnohem rychleji, než substrát ve velkém květináči.

Jistě se spolu uvidíme při zamykání sezóny, které se koná jako vždy tradičně – poslední sobotu v září. Rád bych, abychom se viděli i při přátelském posezení v sobotním závěrečném Country bálu. Ubytování je v dostatečné kapacitě připraveno v internátu u průmyslovky – (pět minut cesty od Pavlíčků) – cena za lůžko je 140,- kaček.

Nashle zase za měsíc.

Leden 2001 u Pavlíčků (2/2001)

Únor u Pavlíčků (3/2001)

Jarní poupata - březen u Pavlíčků (4/2001)

Duben u Pavlíčků (5/2001)

Květen u Pavlíčků (6/2001)

Červen ve sbírce u Pavlíčků (7/2001)

Červenec ve sbírce u Pavlíčků (8/2001)

Srpen ve sbírce u Pavlíčků (9/2001)

Září ve sbírce u Pavlíčků (10/2001)

Říjen ve sbírce u Pavlíčků (11/2001)

Listopad ve sbírce u Pavlíčků (12/2001)

Prosinec ve sbírce u Pavlíčků (1/2002)

Leden 2002 ve sbírce u Pavlíčků (2/2002)

Únor 2002 ve sbírce u Pavlíčků (3/2002)

Březen 2002 ve sbírce u Pavlíčků (4/2002)

Duben 2002 ve sbírce u Pavlíčků (5/2002)

Květen 2002 ve sbírce u Pavlíčků (6/2002)

Červen 2002 ve sbírce u Pavlíčků (7/2002)

Červenec 2002 ve sbírce u Pavlíčků (8/2002)