Odvrácená strana CITES, část 4. (Pavel Pecina)
Vraťme se nyní na chvíli k těm popraveným chameleonům a jejich mláďatům (nebo k množství želv s podobným osudem). Těžko může někdo obviňovat inspekci životního prostředí nebo celníky, že nezákonně dovezená zvířata zabaví nebo odeberou pašerákovi a že se snaží v dobré víře umístit je někam, kde by (čistě teoreticky) o ně mohlo být dobře postaráno. Až potud dovedu vše pochopit a omluvit. Co ale nedovedu pochopit ani omluvit je skutečnost, že Ministerstvo ŽP ČR do dnešního dne nedokázalo zajistit existenci vlastním resortem zřízeného a řízeného odborného centra pro zabavené živočichy s řádnou karanténou. Pokud jde o plazy, nějakou dobu se uvolil o ně pečovat kolega Rozínek v Dobřenicích, ale když tímto způsobem téměř utratil veškeré příjmy svého podniku, který zajišťuje jiné ekologické a ochranářské aktivity než péči o zabavené plazy zdarma, a od ministerstva se nedočkal žádné úhrady, tak na tuto činnost rezignoval (i v tomto případě šlo o stejný typ zneužívání zájmu a zodpovědnosti vůči zvířatům, jako při použití zoo.

V případě jiné stanice (pro ptáky) se údajně apriori „počítá” s 90% mortalitou, což rovněž považuji za absurdní. Kdyby takovou úmrtnost „zajistil” průměrný obchodník se zvířaty, zbankrotoval by velice brzy. Mortalita u mnou kontaktovaných důvěryhodných obchodníků činí u drobných hejnových ptáků 3-10%, u velkých papoušků 2-3% za předpokladu, že nejsou infikovaní; u holubovitých je to podobné, ale jakmile se ptáci po dovozu zotaví, může mortalita enormně narůstat v důsledku vzájemné afresivity – zabránit tomu je ovšem v možnostech obchodníka. V případě plazů je to velmi různé; citlivé a „křehké” druhy jako drobní chameleoni, lepoještěři nebo anolisové mohou mít úmrtnost 10-50%, velcí ještěři, hadi a želvy bezprostředně po dovozu nulovou, ale může se projevit později, pokud dojde k následným fyziologickým poruchám např. v důsledku dehydrace nebo k rozvoji parazitóz. To se ovšem projeví až u lidí, kteří si zvíře koupí.

Podle mého názoru je v případech zabavení nelegálně dovezených živočichů několik možností řešení s prioritním zájmem jejich ochrany a dobrého prospívání (welfare).

1)    Zvířata nakrmit, napojit, případně ošetřit a podat jim vitamíny, minerálie či léky, a obratem je vrátit do země původu, za předpokladu, že tam jsou důvěryhodné a zodpovědné organizace nebo jedinci (např. správy národních parků nebo spolky ochránců přírody a zvířat) s možností je vypustit na původní nebo vhodné náhradní lokality v areálu jejich výskytu. Při současných technických možnostech lze takovou záležitost zařídit za krátkou dobu.
   
2)    Pokud nelze zvířata vrátit, zajistit jim zodpovědnou a odbornou péči, a to:
  a)    nejlépe v záchranném centru zřízeném a provozovaném MŽP
  b)    za odpovídající úhradu u jiných institucí nebo privatistů, pokud o to tyto mají zájem
  c)    ponechat zvířata v péči osoby, jíž byla zabavena a zároveň ji učinit zodpovědnou za jejich přežití a dobré zacházení s možností postihu při nedodržení zásad, prokazatelným zanedbání péče atd.) na její vlastní náklady do doby, než bude rozhodnuto o dalším osudu zásilky.

(pokračování příště)


část 1.    2.   3.


Pavel Pavlíček