| Vraťme se
nyní na chvíli k těm popraveným chameleonům
a jejich mláďatům (nebo k množství želv
s podobným osudem). Těžko může někdo
obviňovat inspekci životního prostředí nebo
celníky, že nezákonně dovezená zvířata
zabaví nebo odeberou pašerákovi a že se
snaží v dobré víře umístit je někam, kde
by (čistě teoreticky) o ně mohlo být dobře
postaráno. Až potud dovedu vše pochopit a
omluvit. Co ale nedovedu pochopit ani omluvit je
skutečnost, že Ministerstvo ŽP ČR do
dnešního dne nedokázalo zajistit existenci
vlastním resortem zřízeného a řízeného
odborného centra pro zabavené živočichy
s řádnou karanténou. Pokud jde o plazy,
nějakou dobu se uvolil o ně pečovat kolega
Rozínek v Dobřenicích, ale když tímto
způsobem téměř utratil veškeré příjmy
svého podniku, který zajišťuje jiné
ekologické a ochranářské aktivity než péči
o zabavené plazy zdarma, a od ministerstva se
nedočkal žádné úhrady, tak na tuto činnost
rezignoval (i v tomto případě šlo o stejný
typ zneužívání zájmu a zodpovědnosti vůči
zvířatům, jako při použití zoo. V případě jiné
stanice (pro ptáky) se údajně apriori
„počítá” s 90% mortalitou, což rovněž
považuji za absurdní. Kdyby takovou úmrtnost
„zajistil” průměrný obchodník se
zvířaty, zbankrotoval by velice brzy. Mortalita
u mnou kontaktovaných důvěryhodných
obchodníků činí u drobných hejnových
ptáků 3-10%, u velkých papoušků 2-3% za
předpokladu, že nejsou infikovaní; u
holubovitých je to podobné, ale jakmile se
ptáci po dovozu zotaví, může mortalita
enormně narůstat v důsledku vzájemné
afresivity – zabránit tomu je ovšem
v možnostech obchodníka. V případě plazů
je to velmi různé; citlivé a „křehké”
druhy jako drobní chameleoni, lepoještěři
nebo anolisové mohou mít úmrtnost 10-50%,
velcí ještěři, hadi a želvy bezprostředně
po dovozu nulovou, ale může se projevit
později, pokud dojde k následným
fyziologickým poruchám např. v důsledku
dehydrace nebo k rozvoji parazitóz. To se
ovšem projeví až u lidí, kteří si zvíře
koupí.
Podle mého
názoru je v případech zabavení nelegálně
dovezených živočichů několik možností
řešení s prioritním zájmem jejich ochrany a
dobrého prospívání (welfare).
| 1) |
Zvířata nakrmit,
napojit, případně ošetřit a podat
jim vitamíny, minerálie či léky, a
obratem je vrátit do země původu, za
předpokladu, že tam jsou důvěryhodné
a zodpovědné organizace nebo jedinci
(např. správy národních parků nebo
spolky ochránců přírody a zvířat)
s možností je vypustit na původní
nebo vhodné náhradní lokality
v areálu jejich výskytu. Při
současných technických možnostech lze
takovou záležitost zařídit za
krátkou dobu. |
| |
|
| 2) |
Pokud nelze zvířata
vrátit, zajistit jim zodpovědnou a
odbornou péči, a to:
| |
a) |
nejlépe
v záchranném centru
zřízeném a provozovaném MŽP |
| |
b) |
za odpovídající
úhradu u jiných institucí nebo
privatistů, pokud o to tyto
mají zájem |
| |
c) |
ponechat zvířata
v péči osoby, jíž byla
zabavena a zároveň ji učinit
zodpovědnou za jejich přežití
a dobré zacházení
s možností postihu při
nedodržení zásad,
prokazatelným zanedbání péče
atd.) na její vlastní náklady
do doby, než bude rozhodnuto o
dalším osudu zásilky. |
|
(pokračování příště)
|
