Pro tuto chvíli vyjímám alespoň část z textu, která se týká přímo našeho problému:

… ještě před účinností zmíněného zákona (CITES) se k nám dostala, tehdy podle naší legislativy zcela legálně, spousta “citesových” druhů živočichů a rostlin. Jedním z nejméně škodlivých způsobů získání takových druhů z přírody je získání semen v případě rostlin. “Škoda” která na populaci druhu a ekosystému vznikne, je srovnatelná se škodou způsobenou činností jednoho drobného hlodavce nebo ptáčka během hodiny jeho života. Podobným způsobem (v nejhorším případě) se k nám dostala semena kaktusu Turbinicarpus alonsoi. Přestože se k našim kaktusářům dostala semena tohoto druhu před účinností zákona (a navíc pocházela také z kultury, nikoliv z přírody), byl jeden z nich pokutován za to, že z těchto semen, získaných a vysetých před účinností zákona, vyrostly semenáčky, které si dovolil pěstovat a nabízet kolegům. Všichni další kaktusáři, kteří podobným způsobem získali semena tohoto druhu a úspěšně je pěstují, mohou být presentováni jako zločinci, přestože divokou populaci v nejmenším neohrozili ani neohrožují a ve skutečnosti se podílejí na potenciální možnosti repatriace ohroženého druhu na původní nebo náhradní stanoviště tím, že vytvářejí metapopulaci v péči člověka. Pokud se tento druh množí především generativně, semeny, je vysoká početnost jedinců v kultuře předpokladem udržení potřebné genetické diverzity. Pokud tedy nějací úředníci, ať už z nepochopení věci a v dobré víře, z ignorance, z byrokratické zaslepenosti nebo ze zamindrákovaného opojení mocí znemožní pěstovaní ohroženého druhu, budou působit jednoznačně v neprospěch ohroženého druhu, o jednotlivých rostlinách ani nemluvě, a aktivně tak přispějí k jeho extinkci a zablokují jednu možnost jeho záchrany… (konec citátu).

Na tuto část článku reagovala paní Danuše Turoňová, zaměstnanec vědeckého orgánu Agentury ochrany přírody a krajiny, orgánu úzce spolupracujícího s úřadem Inspekce životního prostředí ČR (AOPK mj. dodává inspekci expertní stanoviska).

Paní Turoňová se ve své reakci opakovaně dopouští nepřesností, a to dosti zásadních.

Tvrdí, že semena byla dovezena po účinnosti zákona a že pěstitel byl za tento přestupek po právu pokutován. Orgán inspekce však prodej semen rozpoznal jako prodej před účinností zákona. Správní řízení tím pádem bylo zastaveno a pěstitel za tento čin, v rozporu s tvrzením paní Turoňové, pokutován nebyl. To je ovšem jen jedna z nepřesností v komentáři uvedená.

Jak přesně uvádí pan Pecina – pěstitel byl pokutován až za to, že z těchto semen vypěstoval rostliny a držel je i ve chvíli, kdy zákon vydáním vyhlášky (s výčtem druhů Cites 1) vešel v platnost. Tyto rostliny (roubované semenáčky) byly zabaveny a teprve za tento skutek byl pěstitel pokutován (pachatel si z povolených semen dovolil vypěstovat nejdříve povoleně ale pak nepovoleně několik legálních ale později nelegálních semenáčků).

To ovšem jen na okraj. Protože tato problematika je pro čtenáře rozhodně zajímavá, v některém z budoucích vydání novin celý “Komentář” paní Turoňové k článku pana Peciny přetisknu a okomentuji.

Pro dokreslení uvádím, že o věci zabavení semenáčků bude rozhodovat i vrchní soud, na reakci soudu však čekáme už druhý rok.

Pavel Pavlíček

pavlicek@chrudim.cz