Dovozy a vývozy kaktusů a sukulentů


Každý z nás si přeje v klidu pěstovat své rostliny ve skleníku, množit je a rozšiřovat mezi jiné pěstitele. V rámci České republiky to funguje bez omezení. Při výměně nebo prodeji rostlin se zahraničím však naše záliba naráží na omezení související s mezinárodním obchodem s chráněnými druhy rostlin a živočichů, známým jako CITES.

Tyto omezující zákony a vyhlášky jsou dle názoru většiny kaktusářské veřejnosti nedokonalé, jejich naplnění představuje pro většinu pěstitelů nadlidské úsilí a ve skutečnosti přírodní populace kaktusů a sukulentů nechrání. Z krátkodobého hlediska však bohužel pro nás pěstitele existuje jediná možnost jak zabránit dalšímu šíření negativního pohledu na naši zálibu ze strany široké veřejnosti, a sice snažit se dodržovat zákony. V dlouhodobém horizontu nicméně věříme, že se budeme moci podílet na tvorbě nových legislativních úprav a v tomto směru již probíhají jednaní představitelů SČSPKS s příslušnými úřady. Další ulehčení přinese i očekávané připojení k Evropské unii.

Část komplikací mezi pěstiteli a pracovníky státní správy vzniká z nedostatku informací, a proto následující řádky mají poskytnout vodítko pro získávání potřebných povolení. Dopředu bych ale chtěl upozornit, že dle současné legislativy se jedná o zdlouhavý proces, jehož délka a náklady vzrůstají se vzdáleností žadatele od Prahy, kde sídlí příslušný úřad, a faktorů limitujících pěstitele je naneštěstí více. Následující řádky proto možná spíše odradí.

Před vlastním vývozem či dovozem je nutné znát, do jaké kategorie rostliny náleží. Pro nechráněné druhy, tj. ty, které nejsou uvedeny v seznamech CITES, si stačí opatřit fytosanitární osvědčení, které vydává Státní rostlinolékařská správa. Její nejbližší sídlo každý z vás nalezne v telefonním seznamu. Toto osvědčení dokládá zdravotní nezávadnost rostlin a o jeho vydání se stará pouze vývozce. Posíláte-li tedy zásilku do zahraničí, přiložíte originál do balíku. Vezete-li rostliny autem, předložíte na hranicích fytosanitární osvědčení člověku provádějícímu fytokontrolu – na hlavních přechodech tato služba funguje 24 hodin. Stejně postupujete, pokud chcete dovézt rostliny ze zahraničí. Pěstírna (vývozce) například v Německu vám zajistí vystavení tohoto dokladu a buď vám jej předá (při osobním vyzvednutí rostlin) nebo jej přiloží do balíku. Fytokontroly rovněž fungují na hlavních poštách a na letišti. Zatímco v České republice se za vydání fytosanitárního osvědčení pro soukromé účely neplatí (pro obchodní účely je cena 500 Kč), v Evropské unii se cena pohybuje mezi 25-50 DM (400-800 Kč). Mezi nechráněné druhy sukulentů náleží zástupci čeledí např. Crassulaceae, Asteraceae, Aizoaceae a rodů Haworthia, Adenium, a další.

Pro chráněné druhy, tj. ty, které jsou uvedeny v seznamech CITES, platí mnohem přísnější pravidla. Mezi CITES druhy náleží veškeré kaktusy (mimo bezchlorofylových forem a několika málo zahradnicky zajímavých druhů) a zástupci rodů Aloe (mimo A. vera), Pachypodium, Anacampseros, Euphorbia. CITES rostliny se dělí na dvě skupiny – zvláště ohrožené druhy označené jako CITES I (např. Ariocarpus, Strombocatus, Turbinicarpus a vyjmenovaní zástupci rodů Euphorbia, Aloe, Pachypodium) a zbylé označené jako CITES II (všichni zástupci nevyjmenovaní v seznamu CITES I).

Zde kromě nezbytného fytosanitárního osvědčení potřebujete vývozní povolení země původu a dovozní povolení země dovozu. Tato povolení vydává pouze Ministerstvo životního prostředí (MŽP), Odbor ochrany přírody, Vršovická 65, 100 10 Praha 10 (tel.: 02-67121111, 67310309, fax: 02-63711096, 63710308) a lhůta na vyjádření k vaší žádosti je 30 dní. Máte-li všechny potřebné doklady v pořádku, vyřizují ministerští pracovníci žádosti do 10-14 dní.

Při vývozu CITES II rostlin vyplníte žádost na zvláštní formulář, který získáte na MŽP a doručíte ho do podatelny MŽP. Začne probíhat schvalovací řízení, během kterého vaši sbírku navštíví zástupci Agentury ochrany přírody (vědecký poradní orgán MŽP), aby zjistili, zda máte dostatek kulturních matečních rostlin a vyloučili přírodní původ vyvážených exemplářů. Na základě jejich vyjádření (ne)vydá MŽP povolení k vývozu, které má platnost 6 měsíců. Tím jste splnili první část celé procedury. Následně doručíte adresátovi v zahraničí kopii vašeho vývozního povolení, aby si na jeho základě nechal vystavit dovozní povolení. A opět budete čekat, až vám zájemce o rostliny doručí originál dovozního povolení. Jakmile máte pohromadě vývozní a dovozní povolení, necháte si vystavit fytosanitární osvědčení. Celý postup trvá 2-6 měsíců. Pokud posíláte rostliny poštou, celník musí orazítkovat originál a obě kopie vývozního povolení, z nichž jednu celnice odešle na MŽP, druhou si necháte pro vlastní evidenci a originál vložíte do balíku (včetně dovozního povolení a fytosanitárního osvědčení).

Při dovozu CITES II rostlin počkáte, až vám vývozce v zahraničí zašle kopii svého vývozního povolení (např. z Německa) a vy doručíte MŽP žádost o dovoz. Do 30 dnů byste měli obdržet dovozní povolení. Tento doklad zašlete vývozci v zahraničí, který jej vloží do balíku. Zatímco v ČR je tato služba stále bezplatná, v EU zaplatíte dalších 400-800 Kč. Fytosanitární osvědčení vždy zajišťuje vývozce.

Dovoz a vývoz CITES I rostlin je prakticky nemožný, neboť podléhá dalším omezením.

Po získání potřebných dokumentů můžete samozřejmě rostliny vyvézt nebo dovézt osobně autem. To je skutečný zážitek… Popíši například dovoz několika rostlin z Německa přes Rozvadov. Jelikož fytokontrola sídlí v obchodní zóně celnice, musíte se zařadit do stejného pruhu, jako byste vezli obchodní zboží (někdy vám celník dovolí auto odstavit v turistické části a fytokontrolu zavolá, ale na to nelze spoléhat). Kvůli pár výpěstkům do vlastní sbírky si proto většinou vyčkáte stejnou frontu jako plně naložené kamióny. Rostliny však náleží mezi rychle se kazící zboží, a proto máte mít přednost – to však těžko vysvětlíte řidiči kamiónu po 10 hodinách čekání. Přestože žádné zboží nepřevážíte, musíte podstoupit stejnou proceduru jako velcí přepravci:

Dostanete formulář, který potřebujete sedmkrát orazítkovat. Chybí-li vám jediné razítko, nepustí vás ven. Nejdříve zvážíte auto a uvedete váhu zboží – 1. razítko. Pak následuje fytokontrola – 2. razítko, německá policie – 3. razítko, česká policie – 4. razítko, německá celnice. Zde většinou dochází k porovnávání seznamu vyvážených rostlin s oficiálními seznamy, které zrovna někdo pečlivě uložil. Také kontrolují, zda se nesnažíte provést daňový únik - 5. razítko. Česká celnice provádí stejný úkon jako německá ve stejné rychlosti – 6. razítko. Razítky opatří i CITES dokumenty. Poslední kontrola sečte všechny razítka – 7. razítko. U posledního úředníka odevzdáte orazítkovaný kus papíru a najednou si uvědomíte, že nikdo nechtěl rostliny ani vidět. Po úspěšném dokončení díla váš většinou zaplaví radost a úleva. Teď se však chybí.

Někteří se podobně cítí po přečtení tohoto příspěvku. Realita je však bohužel taková, že zákonem předepsaná cesta je značně složitá a její překonání často nemožné. Existují i další překážky a jejich výčet by zabral větší část tohoto čísla časopisu. Obchod s EU dle mého názoru ulehčí až náš vstup do Evropy, který tyto byrokratické bariéry odbourá, a žádná povolení již nebudou potřeba. Bez vlivu MŽP se tak během jednoho dne zruší nesmyslná omezení a vy si budete moci bez obav z vysokých pokut nakoupit v jakékoli evropské pěstírně pár žádaných rostlinek a ihned si je dovézt do vlastní sbírky – to je v současném časově náročném (legálním) postupu vyloučeno. Nelegální nákupy se tak změní v legální.

Určitě se ptáte: „Jaký je tedy rozdíl mezi několika semenáči např. Ariocarpus koupených dne 31. 12. 2003 a 1. 1. 2004?” Žádný, pouze datum získání se liší, ale to je bohužel z hlediska zákona, a tedy státního úředníka to nejdůležitější. Na přírodní populace, na které by se měla ochrana orientovat, nebude mít vstup ČR do EU žádný vliv. Naopak pěstitelé si snad oddechnou. Mohu vás však ubezpečit, že ve specializovaných časopisech v USA, JAR a dalších se začínají objevovat články s podobnou tématikou a názor, že nejlepší ochrana přírodních populací spočívá v propagaci chráněných druhů v kultuře, pomalu proniká i na akademickou půdu a mezi úředníky odpovědné za tvorbu legislativy. Proto neztrácejme naději, i když vím, že mnohým postupy státních úřadů značně ubraly na elánu rozvíjet naši zálibu.

Původně jsem chtěl napsat jakýsi návod a usnadnit vývoz a dovoz vašich oblíbených rostlin. Místo toho jsem ukázal, že hlavní překážku představuje platná legislativa a možnosti jejího naplnění. Současnou situaci, a to nejen v ČR, vhodně charakterizují slova z katalogu známé anglické pěstírny Whitestone Gardens Ltd: „Do zemí mimo EU nevyvážíme pro nekřesťanské ceny za vydávání CITES a fyto dokumentů a kvůli složitému systému, který nepřekoná ani génius.” Doufejme, že takové výroky zmizí jak z nabídek tak z myslí pěstitelů kaktusů a jiných sukulentů.


Mgr. Petr Pavelka