Lobivia
wrightiana
Druh, který snad pozná každý kaktusář
a nemusí to být ani žádný specialista. Je natolik
charakteristická a její květy tak typické, že se její
fotografie objevují i ve většině knih pro začátečníky.
Míval jsem jich vždycky dost, ale v roce 2002 mi jich
najednou přes zimu snad polovina odešla. Proč, nevím.
Jinak jsem tehdy měl ztráty minimální.
Báječnou vlastností této lobívie je
její ochota občas „hodit” odnož, což oceňuji hlavně
u mimořádně otrněných rostlin v cizích sbírkách
(ovšem návštěvníci mé sbírky oceňují na mých rostlinách
totéž). Méně příznivou vlastností je naopak to, že
semenáče si většinou hodně dlouho ponechávají juvenilní
otrnění, což znamená pak slabých, krátkých trníčků v areole
a teprve po několika letech se začnou objevovat ony typické,
dlouhé a různě zprohýbané trny. Takže nejrychlejší
metodou, jak dopěstovat pořádně fousaté kytky, je vyškemrat
nějakou vyvinutější odnož.
 |
Obr. č. 1 -
Lobivia wrightiana
Květy tohoto druhu jsou neobyčejně krásné
a něžné. Vyrůstají už na malých rostlinách a s přibývajícím
věkem jich bývá čím dál tím víc a ve více sériích.
 |
Obr. č. 2 -
Lobivia wrightiana
Velkou ozdobou tohoto druhu bývají (v
dospělosti) trny. Rostlina na obrázku č. 3 je už asi 40
let stará a do trnů doslova zabalená.
 |
Obr. č. 3 -
Lobivia wrightiana
Kupodivu je to kytka, která hodně nerada
kvete. Její dosavadní rekord, co si pamatuju, jsou 4 květy
za sezónu a většinou dva květy naráz neotevře.
 |
Obr. č. 4 -
Lobivia wrightiana
Na dalším snímku je typický semenáč.
Ve spodní části těla žádné trny, proto asi vydržel v mé
sbírce.
 |
Obr. č. 5 -
Lobivia wrightiana
Měl jsem ho po tři roky na výstavě v Hradci
Králové v prodeji, ale nikdo ho nechtěl. Pak začal
tlačit velice zajímavé trny, takže zájem by o něho byl,
jenže teď už ho nedám.
 |
Obr. č. 6 -
Lobivia wrightiana
Velice zajímavou rostlinu jsem si přivezl
loni od pana Devery z Třemošnice. Je to zase úplně
jiný typ.
 |
Obr. č. 7 -
Lobivia wrightiana
Z rostlin, které mi ve zmiňovaném
roce 2002 odešly, mě mrzí především dvě. Možná bych
je sem neměl zařazovat, když už je nemám, ale byly to
natolik zvláštní kytky, že za ukázku určitě stojí, i
když jsou to fotky ne úplně kvalitní z diapozitivu.
 |
Obr. č. 8 -
Lobivia wrightiana
Tu na obrázku 8 jsem kdysi koupil v Praze
v prodejně ve Spálené ulici. Zajímavá byla tím, že
tvořila jen okrajové trny, které postupně dorůstaly do
konečné délky více sezón. Také měla mimořádně malé
květy. Ta z obrázku č. 9 pocházela od pana Rektoříka
a byl to nejspíš nějaký mutant (nebo hybrid?), absolutní
nerost a sterilák na obě strany. Ale moc zajímavá kytička.
 |
Obr. č. 9 -
Lobivia wrightiana - mutant?
Ve sbírkách se sporadicky objevuje ještě
jeden typ rostlin pod názvem Lobivia chilensis.
Prakticky žádný odborník tento druh neuznává (jméno
zavedl s číslem KK 641 Karel Kníže pro rostliny z chilských
hranic), ale já ho vedu s vědomím synonymity s Lob.
wrightiana dál.
 |
Obr. č. 10 -
Lobivia wrightiana f. chilensis KK 641
Jsou to totiž rostliny naprosto typické
svým gracilním vzhledem, kratšími, téměř rovnými a řídkými
trny a vždy růžovou bliznou. Obrázky napoví víc.
 |
Obr. č. 11 -
Lobivia wrightiana f. chilensis KK 641
Oficiálně uznávanou varietou Lobivia
wrightiana je pouze var. winteriana. Vypadá úplně
jinak než typová wrightiana.
 |
Obr. č. 12 -
Lobivia wrightiana var. winteriana
Velice zvláštní jsou květy. V průměru
mají někdy až 10 cm, mají velice tenkou trubku a nádherné
odstíny barev.
 |
Obr. č. 13 -
Lobivia wrightiana var. winteriana
Pokud se Lobivia wrightiana zalíbila,
tak vězte, že se jedná o velice přizpůsobivý kaktus.
Roste a kvete dobře na volné ploše, pod fólií a zrovna
tak ve skleníku.
 |
Obr. č. 14 -
Lobivia wrightiana var. winteriana
Viděl jsem krásnou rostlinu v teplém
skleníku mezi melokaktusy a její odnož roste u mě v mých
tvrdých podmínkách bez problémů taky, jen poněkud
zahustila trny, což určitě není na závadu. Zkrátka kromě
onoho nevysvětlitelného houfného zimního odchodu před třemi
lety jsem s nimi nikdy žádné potíže neměl, a tak
hurá do jejich pěstování.
 |
Obr. č. 15 -
Lobivia wrightiana var. winteriana
Příště zase někoho naštvu. Představím
vám své Echinopsis aurea
a budu jim říkat Lobivia.
- Lobivia
ferox
(11/2003)
- Lobívie
z mé sbírky I
(12/2004)
Lobívie
z mé sbírky II (01/2005)
- Lobívie
z mé sbírky III (02/2005)
Lobívie
z mé sbírky IV (03/2005)
Lobívie
z mé sbírky V (04/2005)
Lobívie
z mé sbírky VI (05/2005)
Lobívie
z mé sbírky VII (06/2005)
Lobívie
z mé sbírky VIII (07/2005)
Lobívie
z mé sbírky IX (09/2005)
Lobívie
z mé sbírky X (10/2005)
Lobívie
z mé sbírky XI (11/2005)
|
