Lobivia
jajoiana
Krása květů jajoánek, jak se tomuto
druhu běžně říká, je všeobecně známá, ale… Když
vydrží přes den otevřené pět hodin, tak toho mají dost.
Díky tomu jsem měl loni na fotografování květů docela
pech. Jezdím domů kolem 16. hodiny a to už se květy zavírají.
A kvést o víkendu? No fuj, pracovní soboty už dávno
neexistují a neděle se světí, tak proč by se zrovna v těchto
dnech měly snažit? Přesto mám tyhle kytičky rád.
Ani tento druh však není zrovna bezproblémový,
co se týče jmen. Pokud neznáte naleziště, tak je zařazení
do některé z variet záležitostí hodně subjektivní
a nad jednou kytkou se můžou klidně tři hádat. Proto u
rostlin nechávám (většinou) původní jmenovky.
 |
Obr. č. 1 -
Lobivia jajoiana (1)
První obrázek je přefocený diapozitiv 3
roky starý. Je na něm rostlina, o které si myslím, že je
hodně typická a odpovídající všem popisům.
Sympatickou vlastností tohoto druhu je, že
kvete už ve velmi raném věku. Nádherné květy pak bývají
mnohem větší než vlastní rostlinky. Tomuto semenáčku
jsou pouhopouhé tři roky a už se snaží.
 |
Obr. č. 2 -
Lobivia jajoiana (2)
Ve starším věku pak dokáže kvést i
mnoha květy najednou, takže s trochou nadsázky se dá
říct, že si hrají na mamilárie.
 |
Obr. č. 3 -
Lobivia jajoiana (3)
Velmi podobná a těžko odlišitelná je
var. fleischeriana. Podle Rausche se liší od var. jajoiana
jen delšími, tykadlovitými středovými trny.
 |
Obr. č. 4 -
Lobivia jajoiana WR 213
Vyséval jsem kdysi semena WR 213, což by
měla být klasická jajoiana a klidně bych si mezi semenáči
vybral i var. fleischeriana. Na obr. č. 4 je jeden z těchto
dnes už dvacetiletých semenáčů. Jako var. fleischeriana
jsem získal například tyto kytičky:
 |
Obr. č. 5 - Lobivia
jajoiana var. fleischeriana (1)
 |
Obr. č. 6 - Lobivia
jajoiana var. fleischeriana (2)
Ta s číslem 3 mě fascinuje květem.
Je pravda, že je trochu světlejší, než by asi správně měl
být, ale velikost je fantastická. Porovnejte si ji s květináčem,
je to desítka. Letos v květnu jsem bohužel pár kytiček
sluncem a vedrem „přihulil“ a tahle to odnesla taky, ale
aspoň mě to přimělo odříznout odnože, abych si udělal
kytky nové. Určitě za to stojí.
 |
Obr. č. 7 - Lobivia
jajoiana var. fleischeriana (3)
Jestliže je někdy těžké odlišit var.
jajoiana a var. fleischeriana, tak podobně nemožné je od té
druhé bez květu odlišit var. nidularis. Mám 3 rostliny ze
semen označených WR 702 (ale množené u nás) a jsou
prakticky stejné.
 |
Obr. č. 8 - Lobivia
jajoiana var. nidularis WR 702 (1)
Středové trny jsou opravdu enormně dlouhé,
tenké a zprohýbané, delší jsou u větších rostlin i
trny okrajové. Důležitým znakem této variety jsou malé
květy, mají tak maximálně 4 cm v průměru.
 |
Obr. č. 9 - Lobivia
jajoiana var. nidularis WR 702 (2)
Nejnahatější z jajoánek je var.
elegans. Trnů málo a jejich délka do 2 cm. Mám jich několik,
nevypadají tak atraktivně, aby o ně mimo specialisty někdo
projevoval zájem. Přad pár lety jsem si z Bratislavy
dovezl kytičku, kde na jmenovce stálo i WR 36 IS Rausch.
Bohužel jedinou, víc jich k mání nebylo. Ty ostatní,
které mám, kvetou spíše oranžovočerveně, květy prý
ale mohou být i žluté.
 |
Obr. č. 10 - Lobivia
jajoiana var. elegans WR 36
Několikrát jsem vyséval semena var.
caspalasensis a byl jsem zvědav, jestli skutečně budou květy
bez tmavého hymenu a středu, což je typický znak této
variety. Ani náhodnou. Vždy se jednalo o drobnější a krátkotrné
jajoánky. Až ze semen Lob. jajoiana var. nova WR 693 vylezly
kytičky, které ten tmavý střed nemají. Je ale fakt, že
ony rozhozené tyčinky skoro vyvolávají pochybnosti, jestli
to vůbec je Lobivia jajoiana. Nicméně polní číslo
souhlasí, zahraniční zdroj se mi vždy zdál seriózní a
semenáče jsou stejné, tak to asi ta caspalasensis bude.
 |
Obr. č. 11 - Lobivia
jajoiana var. caspalasensis WR 693
Robustní formou je typ, který byl
Ritterem popsán jako Lobivia buiningiana. Dnes tento taxon
uznáván moc není, ale rostliny jsou natolik typické, že
bych se přimlouval za zachování jejich jména. Jsou solitérní,
mimořádně široké a ploché.
 |
Obr. č. 12 - Lobivia
jajoiana f. buiningiana (1)
 |
Obr. č. 13 - Lobivia
jajoiana f. buiningiana (2)
Trochu smůly mám v posledních
letech s var. nigrostoma. Kombinace žluté barvy
okvětních plátků (i když jsou i oranžové a červené) s černým
středem je fascinující, ale já se k rozvitým květům
ne a ne dostat. Letos jsem si musel pomoci ráno násilným
otevřením rozvíjejících se květů, abych si je konečně
mohl vyfotit na digitálu. Jinak je mám jen na diapozitivech.
 |
Obr. č. 14 - Lobivia
jajoiana var. nigrostoma (1)
 |
Obr. č. 15 - Lobivia
jajoiana var. nigrostoma (2)
 |
Obr. č. 16 - Lobivia
jajoiana var. nigrostoma (3)
 |
Obr. č. 17 - Lobivia
jajoiana var. nigrostoma (4)
S touto varietou bývá ztotožňována
var. vatteri. Dokonce prý var. nigrostoma by měla
být naopak synonymem var. vatteri. Pan Rausch pro změnu
tvrdí, že var. vatteri byla popsána na základě
neexistujícího znaku – bílého květu. Pěkně celou anabázi
popisuje ve své knize Lobivia 85. Mám ale dvě rostliny, z nichž
jedna kvete čistě bíle, druhá má špinavě bílé alespoň
vnitřní okvětní plátky. Na druhou stranu mám ale i
rostliny s květy oranžovými a červenými.
 |
Obr. č. 18 - Lobivia
jajoiana "vatteri" (1)
 |
Obr. č. 19 - Lobivia
jajoiana "vatteri" (2)
 |
Obr. č. 20 - Lobivia
jajoiana "vatteri" (3)
Dost hojně mám ve sbírce zastoupenou
var. paucicostata, známou a rozšířenou též pod původním
názvem Lobivia glauca. Podle mého názoru je to jedna
z nejatraktivnějších lobívií, a to i bez květů.
Miniaturní (teda nad zemí, pod ní dokáže udělat pěknou
řepu), krásně zbarvená, zajímavé trny, co chtít od
kaktusu víc?
 |
Obr. č. 21 - Lobivia
jajoiana var. paucicostata (1)
 |
Obr. č. 22 - Lobivia jajoiana
var. paucicostata (2)
 |
Obr. č. 23 - Lobivia jajoiana
var. paucicostata WR 217 (1)
Asi nejhezčí rostliny pocházejí ze
semen WR 217. Jednu krásnou jsem si vyfotil loni na zájezdu
na Plzeňsko, ale kdybyste mě zabili, tak si nevzpomenu, u
koho. Tady je.
 |
Obr. č. 24 - Lobivia jajoiana
var. paucicostata WR 217 (2)
Kromě představených variet existují
jsou uznávány ještě dvě, které jsem zatím nesehnal:
var. aurata a var. pungens. Třeba se mi to časem
povede.
Letos mi vykvetlo konečně pár semenáčků
okruhu Lobivia pugionacantha. Pochlubím se s nimi
příště.
- Lobivia
ferox
(11/2003)
- Lobívie
z mé sbírky I
(12/2004)
Lobívie
z mé sbírky II (01/2005)
- Lobívie
z mé sbírky III (02/2005)
Lobívie
z mé sbírky IV (03/2005)
Lobívie
z mé sbírky V (04/2005)
Lobívie
z mé sbírky VI (05/2005)
Lobívie
z mé sbírky VII (06/2005)
Lobívie
z mé sbírky VIII (07/2005)
Lobívie
z mé sbírky IX (09/2005)
|
