Lobívie z mé sbírky III.


Lobivia maximiliana

Lobivia maximiliana je na rozdíl od Lobivia pentlandii mnohem uniformnější, tedy alespoň nominátní varieta a co se týče květů. Ty jsou natolik typické, že si je lze těžko splést. Fotka je dosti výmluvná, snad jen připomínka, že délka květu podle popisu je do 5 cm, šířka do 4 cm, ale většinou bývají oba rozměry menší.

Obr. 1. Lobivia maximiliana 

Drobné rozdíly bývají jen v sytosti zabarvení, jednou jsou světlejší s převažující žlutou barvou, u jiných rostlin je větší část květu oranžová, růžová a konce okvětních lístků jdou až do fialova.

Obr. 2. Lobivia maximiliana 

Obr. 3. Lobivia maximiliana 

S tělem a zejména trny už to je ale jiné. Tady si Lobivia maximiliana moc nezadá s ostatními druhy lobívií a jak už jsem konstatoval v předchozím díle o Lobivia pentlandii, odlišit tyto dva druhy od sebe a od některých forem Lobivia pampana pouze podle vzhledu rostliny bez květu je dost kumšt, ne-li nemožné. 

Obr. 4. Lobivia maximiliana 

Určitým vodítkem může být uspořádání trnů. Ty bývají u L. maximiliana téměř vždy ohnuté k tělu a jsou-li dostatečně dlouhé, tělo doslova obalují. Barva převažuje zpočátku žlutá, rezavá až hnědá, později někdy šednou. Mezi „pentlandkami” ale občas podobné trny najdeme taky. Různé formy otrnění si můžeme zase nejlépe ukázat na obrázcích.

Obr. 5. Lobivia maximiliana 

Tohle je asi „nejnahatější” forma, jakou jsem viděl, rostlina je ze semen KK 1542. Kdyby nekvetla naprosto předpisově, asi bych váhal, jestli ji jako L. maximiliana vést. To na druhé fotografii je rostlina naprosto typická. Velice podobná rostlina je uveřejněná v Atlasu kaktusů a představuje asi nejběžnější formu.

Obr. 6. Lobivia maximiliana 

Vzhledově atraktivnější jsou samozřejmě silněji vytrněné rostliny. Pokud se vysejí dostatečně velké porce semen, určitě se nějaká objeví. Variabilita tohoto druhu se skutečně projevuje hlavně v množství a délce trnů.

Obr. 7. Lobivia maximiliana 

Obr. 8. Lobivia maximiliana 

Na posledním snímku Lobivia maximiliana vám představím moji památnou rostlinu. Byla totiž první tohoto druhu, kterou se mi podařilo přibližně v roce 1988 získat. Bylo to na klubovém zájezdu do Plzně a okolí, stavili jsme se i u pana Calty v Ledcích. 

Obr. 9. Lobivia maximiliana 

Náhoda tomu chtěla, že jsem výjimečně vystupoval z autobusu mezi prvními a mezi prvními jsem se tak dostal i k jeho pařeništi s prodejnými kaktusy. Už z dálky mě přitahoval mně povědomý květ, takže jsem neváhal a než se ostatní k pařeništi dostali, já už držel v ruce květináč s rostlinou s oním květem a jmenovkou Lobivia maximiliana. K mé velké radosti byla k mání a k radosti kolegů měla i čtyři již solidní odnože. Do autobusu už nastupovala bez nich.

Obr. 10. Lobivia maximiliana 

Na téhle rostlině je zajímavé i to, že je pořád stejná. Je to zajímavý úkaz. Člověk, když roste, tak se zvětšuje jeho výška (a někdy i šířka). Tahle rostlina ne. Roste, tlačí nové areoly, ale pořád se v pohodě vejde do osmičky květináče jako když jsem si ji přivezl. Jak to dělá, je mi záhadou.

Obr. 11. Lobivia maximiliana var. westii KK 437 (1) 

Značně problematickým taxonem je Lobivia sp. KK 437. Vyséval jsem ji dvakrát, pokaždé z jiného zdroje a pod různými jmény. Jednou to byla „Lobivia westii KK 437”, podruhé „Lobivia aureosenilis KK 437”. To je jméno, pod kterým byla původně uvedena samotným Karlem Knížetem. 

Obr. 12. Lobivia maximiliana var. westii KK 437 (2) 

Viděl jsem ale i nabídku semen Lobivia maximiliana KK 437 a aby byl zmatek dokonalý, Rausch Lobivia aureosenilis zařazuje do synonymiky Lobivia pampana. Zároveň se ale ve své knize zmiňuje o záměně zasílaných L. aureosenilis s tím, že nejdříve Kníže zasílal L. maximiliana var. westii a později zboží vyměnil a posílal Lobivia pampana. Z toho by vyplývalo, že na obrázcích je skutečně var. westii, jenže původní popis s vyobrazenými rostlinami vůbec nekoresponduje, je to asi jako kdybych k popisu Pamely Andersonové dal fotku mé manželky. Taky byste si řekli, že ta Pamela musí být kus. Nehledě k tomu, že jak v knize Lobivia 85, tak na internetu se dají fotky této variety najít a některé (!) vypadají jinak – zmatek v tom má asi hodně kaktusářů. Pod fotografiemi uvádím názvy rostlin tak, jak jsem je vysel, ale přikláním se k názoru, že se jedná jen o velice pěknou formu základní Lobivia maximiliana.

Obr. 13. Lobivia maximiliana aureosenilis KK 437) 

Ke druhu Lobivia maximiliana je dnes řazeno ještě několik dalších variet, které dříve byly samostatnými druhy. O nich bude další díl.

 

Související články
Lobivia ferox (11/2003)
Lobívie z mé sbírky I (12/2004)
Lobívie z mé sbírky II (01/2005)

Jan Čáp, Kratonohy
E-mail: cap.jan@volny.cz
 
 

(C)

zpět