Lobivia maximiliana
Lobivia maximiliana je na rozdíl od Lobivia pentlandii
mnohem uniformnější, tedy alespoň nominátní varieta a co
se týče květů. Ty jsou natolik typické, že si je lze těžko
splést. Fotka je dosti výmluvná, snad jen připomínka, že
délka květu podle popisu je do 5 cm, šířka do 4 cm, ale většinou
bývají oba rozměry menší.
 |
Obr. 1. Lobivia maximiliana
Drobné rozdíly bývají jen v sytosti zabarvení,
jednou jsou světlejší s převažující žlutou
barvou, u jiných rostlin je větší část květu oranžová,
růžová a konce okvětních lístků jdou až do fialova.
 |
Obr. 2. Lobivia maximiliana
 |
Obr. 3. Lobivia maximiliana
S tělem a zejména trny už to je ale jiné. Tady si
Lobivia maximiliana moc nezadá s ostatními druhy lobívií
a jak už jsem konstatoval v předchozím díle o
Lobivia pentlandii, odlišit tyto dva druhy od sebe a od některých
forem Lobivia pampana pouze podle vzhledu rostliny bez květu
je dost kumšt, ne-li nemožné.
 |
Obr. 4. Lobivia maximiliana
Určitým vodítkem může být
uspořádání trnů. Ty bývají u L. maximiliana téměř vždy
ohnuté k tělu a jsou-li dostatečně dlouhé, tělo
doslova obalují. Barva převažuje zpočátku žlutá, rezavá
až hnědá, později někdy šednou. Mezi „pentlandkami”
ale občas podobné trny najdeme taky. Různé formy otrnění
si můžeme zase nejlépe ukázat na obrázcích.
 |
Obr. 5. Lobivia maximiliana
Tohle je asi „nejnahatější” forma, jakou jsem viděl,
rostlina je ze semen KK 1542. Kdyby nekvetla naprosto předpisově,
asi bych váhal, jestli ji jako L. maximiliana vést. To na
druhé fotografii je rostlina naprosto typická. Velice podobná
rostlina je uveřejněná v Atlasu kaktusů a představuje
asi nejběžnější formu.
 |
Obr. 6. Lobivia maximiliana
Vzhledově atraktivnější jsou samozřejmě silněji
vytrněné rostliny. Pokud se vysejí dostatečně velké
porce semen, určitě se nějaká objeví. Variabilita tohoto
druhu se skutečně projevuje hlavně v množství a délce
trnů.
 |
Obr. 7. Lobivia maximiliana
 |
Obr. 8. Lobivia maximiliana
Na posledním snímku Lobivia maximiliana vám představím
moji památnou rostlinu. Byla totiž první tohoto druhu,
kterou se mi podařilo přibližně v roce 1988 získat.
Bylo to na klubovém zájezdu do Plzně a okolí, stavili jsme
se i u pana Calty v Ledcích.
 |
Obr. 9. Lobivia maximiliana
Náhoda tomu chtěla, že
jsem výjimečně vystupoval z autobusu mezi prvními a
mezi prvními jsem se tak dostal i k jeho pařeništi s prodejnými
kaktusy. Už z dálky mě přitahoval mně povědomý květ,
takže jsem neváhal a než se ostatní k pařeništi
dostali, já už držel v ruce květináč s rostlinou
s oním květem a jmenovkou Lobivia maximiliana. K mé
velké radosti byla k mání a k radosti kolegů měla
i čtyři již solidní odnože. Do autobusu už nastupovala
bez nich.
 |
Obr. 10. Lobivia maximiliana
Na téhle rostlině je zajímavé i to, že je pořád
stejná. Je to zajímavý úkaz. Člověk, když roste, tak se
zvětšuje jeho výška (a někdy i šířka). Tahle rostlina
ne. Roste, tlačí nové areoly, ale pořád se v pohodě
vejde do osmičky květináče jako když jsem si ji přivezl.
Jak to dělá, je mi záhadou.
 |
Obr. 11. Lobivia maximiliana var. westii KK 437
(1)
Značně problematickým taxonem je Lobivia sp. KK 437.
Vyséval jsem ji dvakrát, pokaždé z jiného zdroje a
pod různými jmény. Jednou to byla „Lobivia westii KK 437”,
podruhé „Lobivia aureosenilis KK 437”. To je jméno,
pod kterým byla původně uvedena samotným Karlem Knížetem.
 |
Obr. 12. Lobivia maximiliana var. westii KK 437
(2)
Viděl jsem ale i nabídku semen Lobivia maximiliana KK 437
a aby byl zmatek dokonalý, Rausch Lobivia aureosenilis zařazuje
do synonymiky Lobivia pampana. Zároveň se ale ve své knize
zmiňuje o záměně zasílaných L. aureosenilis s tím,
že nejdříve Kníže zasílal L. maximiliana var. westii a
později zboží vyměnil a posílal Lobivia pampana. Z toho
by vyplývalo, že na obrázcích je skutečně var. westii,
jenže původní popis s vyobrazenými rostlinami vůbec
nekoresponduje, je to asi jako kdybych k popisu Pamely
Andersonové dal fotku mé manželky. Taky byste si řekli, že
ta Pamela musí být kus. Nehledě k tomu, že jak v knize
Lobivia 85, tak na internetu se dají fotky této variety najít
a některé (!) vypadají jinak – zmatek v tom má asi
hodně kaktusářů. Pod fotografiemi uvádím názvy rostlin
tak, jak jsem je vysel, ale přikláním se k názoru, že
se jedná jen o velice pěknou formu základní Lobivia
maximiliana.
 |
Obr. 13. Lobivia maximiliana aureosenilis KK 437)
Ke druhu Lobivia maximiliana je dnes řazeno ještě několik
dalších variet, které dříve byly samostatnými druhy. O
nich bude další díl.
- Lobivia
ferox
(11/2003)
- Lobívie
z mé sbírky I
(12/2004)
Lobívie
z mé sbírky II (01/2005)
|
