Lobívie z mé sbírky VII.


Lobivia backebergii

Popelka. Nevýrazná, obyčejná, nechtěná. To bude asi nejstručnější a nejvýstižnější charakteristika druhu. Dlouho to tak bylo i u mě. V dobách mých lobíviových začátků jsem hledal hlavně výrazně otrněné rostliny s atraktivními, velkými květy a tak, i když jsem si ze svých výletů vozil odnoží i semenáčků dost, dlouho jsem druh L. backebergii ve sbírce neměl. 

Pak jsem konečně jednou objednal porci semen od jednoho tuzemského dodavatele. Semen mělo být 20 – 50, přišlo jich 83. Za 3 Kčs. Asi jsem byl jediný objednávající za posledních mnoho let, protože vyklíčila 4 semena. To když mi teď vypadají čerstvá semena na podzim do květináče, vypadá to pak na jaře jako mech. Takže úspěšnost výsevu tehdy hodně slabá. 

Dnes už je u mě situace trochu jiná, záhy jsem zjistil, že i u tohoto druhu se dají najít krásné rostliny, jen je objevit. Tu na prvním obrázku jsem si přivezl před lety někde z Plzeňska. Když jsem tehdy viděl trny její mateřské rostliny, nevěřil jsem, že by to mohla L. backebergii být. Měl jsem toto jméno spojeno s kaktusy krátkotrnými. No ale je to ona.

Obr. 1. Lobivia backebergii

Na druhém snímku je ta samá rostlina bez květu a uznejte, že vypadá dost dobře.

Obr. 2. Lobivia backebergii

L. backebergii je velice blízce příbuzná L. hertrichiana, je jí také velice podobná. Ale barva květu je úplně jiná. Starý pan Krainz kdysi napsal, že se do červeně květů hertrichiany přimíchalo trochu modré, květ zrůžověl a zněžněl a tak vznikla backebergii. Docela to sedí i u rostlin, vypěstovaných ze semen WR 456,

Lobivia hertrichiana
Obr. 3. Lobivia backebergii WR 456 

které ale jinak bez květů asi moc nenadchnou.

Lobivia hertrichiana
Obr. 4. Lobivia backebergii WR 456 

Co se mi u tohoto druhu ale moc líbí, že kvetou už ve velmi raném věku jako mrňouskové. To dokumentuje další snímek – květináček „čtyřka”, průměr květu taky 4 cm, průměr rostliny bez odnoží asi 3 cm.

Obr. 5. Lobivia backebergii

V literatuře se obvykle píše pouze o okrajových trnech, jen u Rausche je zmínka, že někdy vytváří trny středové, které mohou být zahnuté a dokonce i hákovité. Vypadají pak podobně jako další blízce příbuzná L. wrightiana.

Obr. 6. Lobivia backebergii

V úvodu k dnešnímu dílu jsem psal o čtyřech semenáčcích z mého prvního výsevu Lobivia backebergii. Jeden zmizel neznámo kam, jeden už prošel procesem humifikace, zbývající jsou na dalších dvou fotkách. Jak vidíte, každý je jiný, ale oba se určitě do variační šíře L. backebergii vejdou.

Obr. 7. Lobivia backebergii

Obr. 8. Lobivia backebergii

L. backebergii umí růst dokonce i sloupkovitě. Ať kulatá nebo vytáhlá, snad všechny velice ochotně odnožují a odnože jsou dokonalí nezmaři. Nepamatuji se, že by mi někdy nějaká odnož nezakořenila a odešla.

Obr. 9. Lobivia backebergii

Na dalším snímku je kytička, kterou by bylo možné takhle bez květu klidně počítat k Lobivia pentlandii. Také jsem dlouho váhal, když jsem si ji přivezl před 4 lety z výstavy Svět květin v Trutnově, jestli tam původní jmenovku nechat nebo ji vyměnit. Než jsem to udělal, vykvetla, udělala plod a žádná změna jmenovky se nekonala. Až napřesrok jsem ji zlomil a od té doby je květináč bez jmenovky.

Obr. 10. Lobivia backebergii

K základnímu druhu jsou dnes oficiálně řazeny dvě variety. Obě mám, ale tu první jsem zatím digitálem nefotil, což je samozřejmě chyba. Tak aspoň přefocený diapozitiv. Jedná se o varietu oxyalabastra. Malá, kulatá rostlinka s krátkými, pokroucenými trníčky a krásnými, poměrně velkými květy.

Obr. 11. Lobivia backebergii var. oxyalabastra

A pak je tu Lobivia backebergii var. larae. Na rozdíl od předchozích neodnožuje, bývá větší, široká, s dlouhými, často zahnutými trny. Moc se L. backebergii nepodobá, snad jen plody a semeny. Měl jsem dvě krásné staré rostliny, naprosto typické.

Obr. 12. Lobivia backebergii var. larae

Teda já je mám pořád, ale ve stavu neschopném focení. Na jaře 2003 se mi je podařilo obě nějak záhadně připálit na sluníčku. Jedna už začala odrůstat, tak snad za pár let zase bude vypadat k světu. Druhou to vzalo i přes vegetační střed, tak aspoň vyhnala dvě odnože. Ale na ukázku musím dát jen fotku mladého semenáčku a starší diák.

Obr. 13. Lobivia backebergii var. larae

Na rozdíl od dnes a minule představovaných druhů ten pro příští díl seriálu připravený druh můžeme počítat mezi velice atraktivní a leckdy i žádaný (nebo alespoň některé jeho variety) – Lobivia haematantha.

Související články
Lobivia ferox (11/2003)
Lobívie z mé sbírky I (12/2004)
Lobívie z mé sbírky II (01/2005)
Lobívie z mé sbírky III (02/2005)
Lobívie z mé sbírky IV (03/2005)
Lobívie z mé sbírky V (04/2005)
Lobívie z mé sbírky VI (05/2005)

Jan Čáp, Kratonohy
E-mail: cap.jan@volny.cz
 
 

(C)

zpět