Lobívie z mé sbírky XI.

Lobivia pugionacantha

Když jsem si loni připravoval plánek celého seriálu, myslel jsem, že tento druh budu muset přiřadit k nějakému dalšímu, protože na samostatný díl mi fotky nedají. Jedná se totiž o druh, který se mé sbírce dlouhá léta úspěšně vyhýbal. Nabídka rostlin prakticky nulová, dobrovolně neodnožují, nabídka semen rovněž minimální a pokud už jsem někde tuto položku objevil, semena nepřišla z důvodu jejich rozebrání. No a když už konečně přišla, lezlo z nich všechno možné, jen ne pugionacantha. Světlou výjimkou byla semena Lobivia pugionacantha var. flava a rossii od pana Rektoříka. Situace se u mě změnila až v posledních letech, velmi kvalitní semena se dají sehnat nejen v zahraničí (např. pan Bercht), ale i u nás (Slávek Fišer). Takže co tedy vlastně ve sbírce mám?

Začít bych měl asi nominátní varietou, tedy var. pugionacantha. Ta je docela variabilní v počtu a barvě trnů, ty jsou ale velice charakteristické. Tvrdé, krátké, zploštělé. Květy žluté, někdy trochu do oranžova. Jako tato ze semen WR 92.

Obr. č. 1 -  Lobivia pugionacantha WR 92

Backeberg kdysi vyčlenil var. flaviflora, někdy označovanou také jako var. (nebo forma) flava. Rausch ji neuznává, asi ví proč. Mně připadá taky stejná.

Obr. č. 2 -  Lobivia pugionacantha „flava“

Asi nejběžnější varietou v našich sbírkách je var. rossii. Velice úhledné jsou už malé semenáče se světlými, docela dlouhými trny. Kvetou brzy a ochotně.

Obr. č. 3 -  Lobivia pugionacantha var. rossii

Většinou zůstávají dlouho nízké, široké a solitérní. Mám ale jednu rostlinu, kterou jsem získal asi před 30 lety a už tehdy měla cca 8 cm v průměru. Dnes má průměr o něco málo větší, výšku cca 20 cm a na jaře neúnavně kvete v několika sériích krásnými, širokými a voňavými květy. Není divu, že je to jedna z mých nejoblíbenějších kytiček.

Obr. č. 4 -  Lobivia pugionacantha var. rossii

Obr. č. 5 -  Lobivia pugionacantha var. rossii

U této variety se někdy uvádí i oranžová barva květů. Rostliny s touto barvou květů jsem kdysi sehnal u pana Haudeho.

Obr. č. 6 -  Lobivia pugionacantha var. rossii Haude

Pod názvem Lobivia rossii se leckdy dá sehnat kdeco. Většinou to s tímto taxonem nemá nic moc společného. Spíš to bývají Lobivia pentlandii se žlutými květy, jako např. tohle:

Obr. č. 7-  Lobivia pentlandii žlutý květ

Jako Lobivia rossii var. hardeniana jsem získal rostlinu, která mi mezi rossii moc nezapadá, ale to nejtypičtější pro Lobivia pugionacantha má: šířka květů je větší než jejich délka, květy voní a plody jsou malé, polosuché. Tak ji pod původním názvem vedu dál.

Obr. č. 8 -  Lobivia rossii var. hardeniana

Jak jsem se zmínil na začátku, dlouho jsem z tohoto druhu neměl ve sbírce nic. Proto se mi ještě za dob skomírajícího socialismu zatetelilo srdíčko, když jsem v prodejním skleníku Chrudimského kaktusáře objevil Lobivia culpinensis. Sice mi silně připomínala pentlandku, ale jmenovka je jmenovka a tak se kaktus stěhoval. 

Pochybnosti o správnosti jména se přeměnily téměř v jistotu v okamžiku, kdy vykvetlo nasazené poupě a když se ještě objevil velký šťavnatý plod, bylo mé zklamání tak velké, že jsem tuto rostlinu dal do tomboly. Krátce nato jsem získal tuzemská semena a pod dojmem předchozího zklamání jsem od nich čekal jen další záplavu pentlandek. Tentokrát jsem se spletl, vyrostly krásně a předpisově otrněné rostliny s oranžovými a červenými květy (bývají ale i žluté), které mým představám o této varietě odpovídají.

Obr. č. 9 -  Lobivia pugionacantha var. culpinensis

Tímto jsem nenápadně přešel k červeně kvetoucím variantám, z nichž mám dvě – tou první je var. salitrensis. Tu na obrázku mám od přítele Šíbala z Nasobůrek.

Obr. č. 10 -  Lobivia pugionacantha var. salitrensis

Tu druhou jsem si ve dvou exemplářích přivezl před třemi lety z brněnské výstavy s označením Lobivia pugionacantha var. corrugata R 176.

Obr. č. 11 -  Lobivia pugionacantha var. corrugata R 176

Zpět ke žluťáskům. Když jsem byl naposledy u pana Laussera v Ambergu, padla mi do oka krásně vytrněná lobívie, o které mi paní Lausserová tvrdila, že to je longispina. Nezdálo se mi to a tento fakt spolu s vysokou cenou (dát za lobívii v sedmičce květináči tři stovky, to se mi tedy podlomila kolena) způsobil, že až do odjezdu zůstala na původním místě. Pak mě ale přepadl nějaký výpadek vědomí nebo co, zkrátka najednou jsem seděl v autobusu a údajná longispina si v něm hověla taky. 

Trochu jsem si nadával, ale po příjezdu domů jsem zjistil, že se mi v tašce vyklopila z květináče a s ní i kus ulomené jmenovky, kde v horním řádku bylo jen „via“, v prostředním „olor“ a v dolním kousek R a číslo 299. Rázem mě místo vydaných tří stovek začalo mrzet spíš to, že jsem je nevydal dvakrát. Lobivia versicolor v té době moc ve sbírkách zastoupená nebyla. Jinak pokud byste se chtěli o této lobívii (a o té další) dovědět víc, prolistujte časopis Kaktusy, jsou tam perfektní články, tuším že z pera př. Odehnala.

Obr. č. 12 -  Lobivia pugionacantha var. versicolor WR 299

No a tou poslední varietou, kterou mám, je var. cornuta. Kdysi jsem získal – nevím už, kde - dvě naprosto typické rostliny, bohužel jsem o ně přišel. Krátce před tím jsem z jedné z nich získal pár semínek a pět semenáčků, které mám, vypadá dost dobře. 

Obr. č. 13 -  Lobivia pugionacantha var. cornuta

Původní rostliny měly zásadně 5 okrajových trnů, z toho prostřední asi čtyř- centimetrové, ohnuté kolem těla, tmavohnědé, semenáčky už se pomalinku začínají snažit také.

Obr. č. 14 -  Lobivia pugionacantha var. cornuta

Tak a to je k tomuto druhu vše. Příští díl jsem si vyhradil pro další výrazný druh, který někdy překvapí nádhernými kaktusy – Lobivia wrightiana.

Lobivia ferox (11/2003)

Lobívie z mé sbírky I (12/2004)
Lobívie z mé sbírky II (01/2005)

Lobívie z mé sbírky III (02/2005)
Lobívie z mé sbírky IV (03/2005)
Lobívie z mé sbírky V (04/2005)
Lobívie z mé sbírky VI (05/2005)
Lobívie z mé sbírky VII (06/2005)
Lobívie z mé sbírky VIII (07/2005)
Lobívie z mé sbírky IX (09/2005)
Lobívie z mé sbírky X (10/2005)