Den 22. -
6. 4. 2004 - Martes
Dopadlo
to skvěle. V noci už nepršelo, spánek byl klidný. Za ranní mlhy jsme
pozorovali okolní nádheru, bizarní tisovce, které obydlovali zdejší
roztomilí plaší datlíci, krmili jsme cichlidky, které připlouvaly v
početných hejnech. Cestou zpět do vesničky El Sabinito jsme
fotografovali kvetoucí epifitní selenicereusy rostoucí na stromech
kolem cesty.
 |
| Selenicereus grandiflorus |
Je
to opravdu kouzelné místo na kempování. Chce to jen trefit správnou
odbočku. Znovu si opakujeme a já zapisuji: v El Sabinito před kapličkou
doleva (při směru na Las Tablas) a hned za stavbou jakési nádrže -
vodárny zahnout doprava. Tato cesta mezi zajímavými bonsajovými keři
pak dovede výpravu bezpečně k oáze jezírek.  |
| Kemp u termálního jezírka El Sabinito |
Cestou do Las Tablas si
ukazujeme lokalitu L: 22 12 422 / 99 53 394, n. v. 1030 m. s výskytem
Astrophytum myriostigma, Ariocarpus retusus,
Lophophora koehresii, ale
nezastavujeme. Projíždíme Las Tablas, na rovince za velkou akácií cca
2,5 km od Tablas odbočíme doleva. Jedeme po širší prašce a po 2,2 km
vystupujeme na malý pahorek vlevo od cesty. L: 22 16 855 99
53 11
nadm. výška 1028 m.
 |
| Skupina Astrophytum myriostigma, Las
Tablas |
 |
| Astrophytum myriostigma, Las
Tablas |
Spatřujeme nádhernou lokalitu
s četnými
Astrophytum myriostigma se sklonem k více než osmi
žebry, objevujeme
několik Neoloydia conoidea s bílými květy!, Mammillaria
formosa, ale
hlavně v trávě pod kopečkem široké Echinocactus
horizontalonius se
zcela nízkým plochým růstem.  |
| Neolloydia conoidea forma albiflora |
 |
| Neolloydia conoidea forma albiflora |
 |
| Echinocactus horizonthalonius, Las Tablas |
Kvetou zde také dva druhy ibišků. Po tomto
zážitku pokračujeme dál na Cd. Maiz La Libertad. 300 metrů před
odbočkou na CD Maiz L: 22 30 551 / 99 46 127 nadm. výška 1035 m. Na
temeni kopečka nacházíme ve spárách Turbinicarpus jauernigii
Las
Palomas. Pod skalním převisem s Tbc objevujeme také zajímavé Ariocarpus
retusus scapharostroides s dlouhými tuberkulemi.  |
| Neolloydia conoidea, Las Tablas |
 |
| Turbinicarpus jauernigii, Las Palomas |
CD
Maiz -
krátký nákup, drahé pivo, led žádný - otráveni opouštíme tuto díru a
míříme na Cardenas a dál Rio Verde. V Cardenas nás zaujaly bonsaje
prodávané na ulici. Zastavujeme: nic moc. Naproti pod tratí však
objevujeme skvělou restauraci. Šokuje nás čistota a vytříbené
společenské chování obsluhy. Večeře byla znamenitá. Bereme benzin 31 l,
což je zhruba polovina nádrže. Máme najeto 5 100 km. V Rio Verde u
prvních hodin doleva na Jalpán. Za tmy jsme dojeli na plánovaný camp,
ale začínala týdenní oslava Velikonoc, a tak zde byla spousta
Mechulínů. Obracíme a jedeme dál do hor. Uvědomujeme si rizika tohoto
rozhodnutí, protože hledání campu v horách bude velmi obtížné. Počala
improvizace s dobrým koncem. Šťastně odbočujeme vlevo ze silnice před
vesničkou Saldiveña a nacházíme u řeky klidné místo k přenocování. U
ohně tradičně rozšlápneme zvědavou solifugu a vyprázdníme několik
plechovek piva. Nic mimořádného se neděje. Souřadnice doporučeného
kempu jsou L: 21 160 499 / 92 95 16  |
| Ferocactus glaucescens, Huajales |
Den
23. - 7. 4. 2004 Miercholes
Ráno krátký průzkum
okolí,
před půl desátou sbaleno a vyrážíme přes masiv Sierra Madre Oriental. Z
výšky našeho tábořiště cca 650 metrů se budeme šplhat do výšek kolem 3
000 metrů. Za deset minut vjíždíme do Jalpanu s 5 042 obyvateli.
Obdivujeme toto bohaté výstavné výletní město s krásnou katedrálou,
nádhernými stromy a všude pořádek. Po několika ujetých kilometrech
jeden z právě se probudivších členů výpravy zjišťuje, že jedeme špatným
směrem. Bohužel, má pravdu. Obracíme, opět obdivujeme Jalpan, a
tentokrát volíme správný směr. Po zdolávání horských masivů klesáme do
zeleného údolí, pak odbočíme ze silnice do oázy klidu, vesničky
Huajales, ráje kaktusů. Úzkou cestou projíždíme kolem domků, nakonec
pokračujeme pěšky až na místo, kde ze země vystupují skalnaté útvary z
ostré tvrdé černé horniny.
 |
| Samospoušť je rychlejší - zátiší
s Neobuxbaumia polylopha |
Na nich roste
majestátný Ferocactus
glaucescens, posetý plody a květy zároveň. Roste zde také
další
dominanta, les Neobuxbaumia polylopha. Ta tvoří
pozadí našemu
skupinovému fotu na zmíněném ostrém skalisku. To se však opakovaně
nedaří realizovat, neboť než Pavel doběhne k nám, samospoušť
fotoaparátu ho vždy překvapí při přesunu. Cestou
zpět Vašek pohovořil se svými starými známými z této lokality, my zatím
popili pivko v místním konzumu. Na svazích kolem nás svítí svou
elektrizující nafialovělou barvou květy Jacaranda,
červeně září
Erythrina a před konzumem voní bíle kvetoucí Murraya
paniculata. Jeden
strom je obrostlý orchidejemi, nakonec zjišťujeme, že jsou přichyceny
pásky. To nám potvrzuje i ostražitá majitelka z protějšího domku, která
si je tam přesázela ze stromů, které v horách poráží její syn.  |
| Fešák výpravy Vláďa Basovník |
Po
relaxační zastávce stoupáme silnicí dále do hor, do „Zona di niebla“ -
zóny mlh. Na skalách lemujících silnici v zajímavých rostlinných
společenstvech dominuje Agave lenta. Kolem na
svazích rostou převážně
listnáče doplněné cypřišemi, ve výšce kolem 1 700 metrů se přidávají
borovice Pinus peuce. Fascinují nás obdělávaná
strmá políčka na
vrcholcích hor, která strmě padají ze srázu dolů. Zdá se nám, že pokud
si místní zemědělec při práci přihne, anebo se při pletí nepřipoutá ke
stromu, bude se muset zbytek dne škrábat opět do kopce na své políčko.
V Pinal de Amoles ve výšce 2 286 metrů je zřízeno dendrologické muzeum.
Přejíždíme nejvyšší místo našeho horského přechodu
ve výšce 2
613 metrů, kolem nás na horských stráních pasou Indiáni kozy. Při
klesání pozorujeme na vegetaci změnu klimatu. Ocitáme se na úbočích hor
odvrácených od moře, směřujících do vnitrozemí. Zeleně znatelně ubývá,
skaliska jsou bez porostu.  |
| Prodavačka minerálů |
V Maguby Verde nakupujeme u silnice od
zdejších hledačů zajímavé kameny. Stejně jako z lokalit nejvíce
obtěžkán odchází Václav. Dozvídáme se, že zde, kolem nejvyššího místa
přejezdu bývá v zimě sníh a mrzne. Vodu sem do hor přivážejí v
cisternách.
 |
| Astrophytum ornatum, Peña Miler |
 |
| Astrophytum ornatum, Peña Miler |
V jedné zatáčce při sjezdu na
odpočivadle s dvěma
akáciemi na 108. km L: 21 03 555 / 99 44 005 n. v. 1530 m
nacházíme v
drobivé břidlici nad silnicí přilepené droboučké Strombocactus
disciformis. Mají plody s neuvěřitelně nepatrnými semínky,
nasazena
jsou i poupata. Pak se spouštíme níž k odbočce na Peña Miller.
Rozdělujeme se na dvě skupiny, jedna šplhá do svahu nad silnici, já
spolu s Luďkem a Liborem se vydáváme vyschlým řečištěm Rio Estorax a po
400 metrech vlevo na stráni pod silnicí spatřujeme nádherné skupiny
Lophophora diffusa. Právě kvetou a jejich měkká.
jaksi téměř rozteklá
těla jsou opravdu nádherná.
 |
| Thelocactus leucacanthus subsp. schmolii, odbočka na
Peña Miler |
Obdivujeme i kvetoucí Astrophytum
ornatum, nacházíme opět strombokaktusy. Na protějším kopci
ohlásili
nález Thelocactus leucacanthus subsp. schmoolii,
Coryphantha erecta a C.
cornifera, Ferocactus echidne, Mammillaria
parkinsonii a M. elongata.
Obracíme směr na Vista Hermosa.  |
| Coryphantha
erecta, odbočka na Peña Miler |
U hřbitova Vista
Hermosa (Krásná
vyhlídka) odbočujeme doleva. Na skalnatých výběžcích nacházíme
Echinoffosulocactus affinis dichroacanthus
s fialovým květem. Nacházíme
též Thelocactus leucacanthus subsp. leucacanthus
se žlutým květem a
Mammillaria elongata. L: 20 40 933 / 99 93 484,
nadm. Výška 1 932 m.
Naproti této lokalitě cca 400 metrů přes silnici u hřbitovní zdi
nacházíme Ariocarpus kotschoubeyanus var. elephantidens
Před
soumrakem odjíždíme kempovat, hledáme směr podle GPS, vracíme se a
následujeme směrovku ze silnice Rancho Nuevo Sombrerete. L: 20 43 550 /
99 38 794, nadm. výška 950 m. U prašky nacházíme útočiště na malém
vytěženém plácku.
 |
| Pravidelný večerní ohýnek, před spaním se
hodnotí zážitky z celého dne.
|
Náš
poslední večer v divočině. Navštíví nás majitel ranče, jeho strnulý
pohled dává tušit, že z nás nemá radost. Jde mu hlavně o to, abychom
nezásobovali náš oheň dřevem z jeho nedaleké ohrady. Ujišťujeme ho o
tom, že by nás to ani nenapadlo. No, pár klacíků z trnitých keřů mu tam
asi ubylo. Zábava byla družná, v lednici zbyla pouhá a poslední dvě
piva.
 |
| Za tunelem u přehrady Zimapan |
pokračování
příště…
část 1 |
2
| 3
| 4 |
5 |
6 |
7
| 8 | 9
| 10
|
