Odjíždíme směr Noordoever a projíždíme
kolem domorodé vesnice. Na zdejší
architektuře , je až příliš znát vliv cizí
civilizace.
Ubytováváme se v přepychovém kempu
Arbiqua. Je tu spousta příjemných omezení,
např. nesmí se tu pouštět rádio. A tak nikdo
nikoho neruší a cena za ubytování je pouhých
35 ND za osobu. Teplá voda, elektřina, hustý
krátký trávník, a kempování u hraniční
řeky Orange River.
V noci mne budí pohyb pod spacákem,
svítím si baterkou a objevuji barevnou housenku
tlustší než palec. Ráno zjišťuji, že jich
je okolo spousta, padají ze stromů – a jsou
fascinující svým vybarvením.
Po snídani odjíždíme směr
Warmabad, ještě u kempu fotíme pole
s papájemi
a nesmíme zapomenout ani –
pro nás samozřejmě exotický objekt
- bavlníkovou plantáž.
Stavíme i u pštrosí farmy a
jednoho krasavce mohu ukázat i vám.
Prožíváme dvacátý den naší africké
přítomnosti. Na cestě do Warmbadu zastavujeme
na slibných místech, ale na sukulentní
vegetaci je to dost chudé. Přesto fotíme
pěknou trsovitou Euphorbia, kterou jsme dosud
neurčili.
Nacházíme i Lithops sp. (karasmontana?),
příšerně seschlé miniaturky, které ale
nabízejí tobolky se semeny, tak se těšíme,
že je budeme moci pěstovat i u nás.
Rostou tu i dva druhy Anacampseros – bílé
drobné stonky jsou jen o málo tlustší, než
sirka.
Sarcocaulony jsou tu přímo
přepychové, takovou bonsaj mít doma
v ozdobné míse...
Konec dvanácté části
|
