A nakonec přeci jenom bingo! Odpoledne kolem
druhé jedem ještě jednou Agathe Beach, abychom
se znovu pokusili o štěstí s hledáním Trichocaulon
dinterae. 
Prošli jsme několik kilometrů ve skalách
po hřbetu dlouhého kopce a až v závěru
cesty se nám daří najít ne spáře kamenů
jedinou dvouhlavou kytku, kterou také fotíme.
Je to sice nestvůra, ale miláček.

Další den, opět v blízkosti městečka
Aus, se znovu pokoušíme hledat Lithops
karasmontana ssp. bella, leč
marně.

Zato nacházíme nesmírně početnou populaci
Anacampseros papyracea a také krásné Aloe
ausana, takže jsme našli vše ostatní,
jen ten zatracenej litops ne.

Hned za Ausem vidíme moc
zajímavou cibulovinu se zvlněnými listy
v růstu.

Po cestě děláme řadu průzkumných
zastávek, a náhle další radost - objevujeme
jednu tříhlavou rostlinu Trichocaulon
dinterae, což je velká vzácnost. U nás
tyhle kytky sem tam v kultuře jsou, ale
chtějí opravdu mnoho světla, jinak narůstají
do nevzhledně bramboroidních tvarů a
velikostí.

Na další den přespáváme v přírodě,
večer ohýnek jako na čundru, předtím jsem si
koupil syrový a už obalený řízek z kuřete
a tak ho v ešusu šlechtím do jedlé podoby
– no nádhera.

Na svazích nad námi Aloe
dichotoma,
a kousek vedle kempu krásná Hoodia,
asi už gordonii. Hoodie jsou všechny
s velkým množstvím, bohužel už vyfoukaných
plodů.
Konec 10. části
|