Nacházím zajímavý sukulent, keřík s dužnatými lístky, ale semena už nějaký prevít vyzobal – ale aspoň dvě jsem zachránil, uvidím, jak budou klíčit, mohla by z toho být zajímavá bonzajka.

Aloe nás nyní provázejí na každém kroku, obří stromy, stejně tak i vyslovené miniaturky,

Nás ovšem zajímá spíše ta sukulentní drobotina, ta se ale po čertech špatně hledá. Přicházíme na lokalitu, kde by měl růst Lithops karasmontana ssp. bela. Je to vedle trati za městečkem Aus, kde silnice odbočuje na Rosh Pinah. Bohužel, na zdejších místech nenacházíme litopsy, ale za to objevuji jako špičkový druh Anacampseros, podle znaků odhaduji na A. papyracea.

Euphorbia namibeana

Ovšem velikou radost nám přinesl nález, který jsme náhodou učinili v místech, jež se pro výskyt litopsů zdála nejméně příznivá. Jedná se o skvostný pryšec – Euphorbia namibeana, vytvářející překrásné kaudexy, ze kterých rostou úzké prstovité stonky.

Je to kytka z kultury snad zcela neznámá, rozhodně však ve sbírce by tvořila ozdobu. Škoda, že si netroufáme nějakou tu kytičku přenést do “příznivějších podmínek” v našich sbírkách. Nejde tu ale jen o nebezpečích na letištích, kde by na „vývozce” mohl čekat slušný malér, jde i o to, že náš průvodce, Petr Kosina, profesor na universitě v Ogongu, přísně zakázal sběr jakýchkoliv vzorků. Což samozřejmě chápeme a respektujeme.

Chceme vidět i kořen – vidíte, že je mrkvovitý, takže pro pěstování se hodí jen dost hluboké květináčky.

Nacházíme zde spostu zajímavých a krásných rostlin, jen si prohlédněte tenhle skvost, Sarcocaulon asi paetersonii.

Jsme poblíže města Luderitz, kde se ubytováváme v jednom z levnějších penzionů – spíše v noclehárně, neboť je to sled místností bez dveří, kde je asi 15 lůžek, bez oddělení dámské a pánské části...

Konec 9. části

část 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8