| Rosh Pinach je místo, kde ještě před
nedávnem stála pumpa s prodejničkou a pár
domečků. Pak se tu otevřel důl, takže se tu
rozvinula rozsáhlá výstavba, takže na
určené místo, kde měly růst Pachypodium
namaquanum jsme se nedostali. 
Pokoušeli jsme se masiv kopců objet, to se
nám daří a už vidíme ve výšce na svahu
sloupky, které by mohly...
Ano, je to ono, překrásný skvost africké
přírody, P. namaquanum. Je zapsán v červené
knize ohrožených rostlin. Dole v Rosh Pinach
je pěstují v kbelících u domků a semena se
stávají pochoutkou pro místní papoušky.
Bohužel, rostliny nekvetou, jen na vršcích
se objevují poupátka, která nám říkají –
chlapci, jste tu moc brzo!
Slézáme ze sypkých srázů poněkud jinudy,
než jsme vylezli, a ouha. Vstupujeme dole do
úzkého údolí, které slouží jako záchod
obyvatelům přilehlého slumu. V příjemném
teploučku je tu nepředstavitelný smrad, který
nutí můj ranní banán a pár keksů, aby
předčasně spatřily světlo světa. Místy jen
obtížně pokládám nohu. Kousek od sebe vidím
přičaplou černošku v široké červené
sukni. Má přítomnost ji nevzrušuje.
Rozvoj těžby zinku tu doprovázel
nekontrolovatelný příliv lidí hledajících
obživu. Státu se tentokrát jejich příkladná
péče vymkla z ruky. Vyrostl tady slum
v nepředstavitelných podmínkách, bez
kanalizace, bez ničeho. Docela ostře to
kontrastuje s jinými oblastmi, např. v okolí
Windhoeku, kde stát přidělí místo na
odkanalizovaném pozemku, daruje několik kusů
plechu na stavbu boudy a z místa pravidelně
odváží odpad. Návod na péči o naše
neplatiče nájemného?
Po cestě zpátky ještě potkáváme další
nádhernou “sukulentní bonsaj”.
Pravděpodobně se jedná o Cotyledon paniculata.
Popojíždíme na další lokalitu na druhou
stranu Rosh Pinach, za nově postavenými domky.
V rovině zkoušíme nejrůznější cesty a
nakonec zastavujeme nedaleko kopců, kde se
rýsuje sem tam nějaký křemenný výchoz. Je
tu velmi příjemně, mírné svahy, krásná
procházka. Nacházím tu několik velmi
vzácných Trichocaulon, asi již cactiforme.
Zase rostliny, které by nevymyslel ani hodně
fantazírující autor sci-fi.
Ve spárách velkých křemenů
nacházíme kolonii Conophytum sp., z nichž
sbíráme semínka.
V bílých křemenech jsou kytky dobře
chráněné proti přehřívání. Zatímco
tmavé kameny se rozehřejí do vysokých teplot,
průsvitné křemeny zůstávají příjemně
chladné.
Jsou tu krásné sarkokaulony, a
kotyledony.Tato krásná lokalita však asi pro
budoucnost zůstane utajena, protože jsme
nevzali sebou GPS a nákres bude velmi složitý.
Ale velmi pravděpodobně stejné rostliny rostou
i na dalších místech v okolí.
Konec jedenácté části
|
