Zamyšlení předvánoční
 aneb co je nového koncem listopadu

Tak ten čas utíká a já jsem už několikrát nestačil vyrobit příspěvek do novin. Hluboce se stydím a tak na poslední chvíli vybírám z fotek, co napsat. Časově jsem velmi zaneprázdněn, protože připravuji semena pro Pavla – a už to mám! Bude to nyní o zrání semeníků.

Ceropegia stapeliformis - žlutá

Když jsem vyráběl nabídku semen do katalogu, umínil jsem si, že tam musím dát jen ta semena, která už mám v sáčcích. Pak jsem se ale zastavil u několika položek, které jsou velice sporné. Jestliže je tam nedám, nebudou tam nikdy, protože některá semena opravdu zrají až pozdě na podzim. No a uznejte, čekat s nimi o rok déle by nebylo zrovna fér. Jde např. o semena Aloe albiflora, velmi krásné miniaturní aloe z Madagaskaru, která má opravdu bílé květy, zraje ale až v říjnu nebo i později. Dále váhám u Adenium multiflorum, které je letos obalené semeníky, které ne a ne puknout, přestože visí na rostlinách již od srpna. Jelikož nejde o žádnou vzácnost, raději jsem je tam nedal a udělal jsem dobře, protože nyní, v době psaní článku, dosud visí na rostlinách. Podobně se nikdy nedostane do katalogu vzácná Aloe haworthioides, která pravidelně kvete až v listopadu a prosinci, semena pak zrají během zimy. Čekat s nimi do příštího roku je nejisté, co když by již neklíčila?

Ceropegia distincta var. haygarthii

Abych to neprodlužoval, nakonec jsem do nabídky dal z těch sporných rostlin jen Aloe albiflora, Ceropegia stapeliformis a Ceropegia stapeliformis formu se žlutým květem, protože jsem předpokládal, že dozrají dříve, než to bude aktuální. Dopadlo to tak napůl. Když přišla z Chrudimi první objednávka, visely na všech rostlinách ještě semeníky. Rychle jsem přemístil Aloe albiflora do bytu a během týdne opravdu plody začaly pukat a kýžená semena vypadávat. Horší to ale bylo s ceropegiemi, protože ty přenést do bytu nejdou vzhledem k tomu, že jsou propletené mezi ostatními rostlinami. Nezbylo, než doufat. Nakonec se přece jen uráčil jeden velký semeník na žlutokvěté rostlině Ceropegia stapeliformis a pár dnů před termínem dodávky pukl a daroval asi 60 semen. Mezitím jsem se dozvěděl správné jméno, takže ti, kdo si tato semena objednali, vizte, jde o Ceropegia stapeliformis subsp. serpentina. Semeník na typové rostlině Ceropegia stapeliformis však stále nepuká, takže se zájemcům omlouvám, za rok budu mít zřejmě dostatek semenáčků.

 

Ceropegia stapeliformis

 

Ceropegia radicans

Na připojených fotografiích je dnes několik květů ceropegií. Přimlouvám se za ně, zvláště za ty velkokvěté, mají totiž tu vlastnost, že kvetou až koncem léta, prakticky až do zimy, takže oživí v té době na květy již chudou sbírku. Přitom některé květy jsou velmi atraktivní, no posuďte sami. Kromě výše zmíněných dvou připojuji ještě Ceropegia radicans a Ceropegia distincta var. haygarthii.

Tak se těšte na vánoce, nezapomínejte pečovat o sbírku i v zimě, protože některé rostlinky potřebují trochu vlhka i v zimě, zvláště letošní řízkovance a semenáčky a obzvláště některé rostliny z Madagaskaru, ty vlastně mnohdy nemají období vegetačního klidu nikdy.

Přeji vám bohatou nadílku a někdy na shledanou na stránkách našich novin.

Zdraví vás Sváťa Ryba


dr. Svatopluk Ryba