Tak ten čas
utíká a já jsem už několikrát nestačil
vyrobit příspěvek do novin. Hluboce se stydím
a tak na poslední chvíli vybírám z fotek, co
napsat. Časově jsem velmi zaneprázdněn,
protože připravuji semena pro Pavla – a už
to mám! Bude to nyní o zrání semeníků.
|
Ceropegia stapeliformis -
žlutá
|
Když
jsem vyráběl nabídku semen do katalogu,
umínil jsem si, že tam musím dát jen ta
semena, která už mám v sáčcích. Pak jsem
se ale zastavil u několika položek, které jsou
velice sporné. Jestliže je tam nedám, nebudou
tam nikdy, protože některá semena opravdu
zrají až pozdě na podzim. No a uznejte, čekat
s nimi o rok déle by nebylo zrovna fér. Jde
např. o semena Aloe albiflora, velmi krásné
miniaturní aloe z Madagaskaru, která má
opravdu bílé květy, zraje ale až v říjnu
nebo i později. Dále váhám u Adenium
multiflorum, které je letos obalené
semeníky, které ne a ne puknout, přestože
visí na rostlinách již od srpna. Jelikož
nejde o žádnou vzácnost, raději jsem je tam
nedal a udělal jsem dobře, protože nyní,
v době psaní článku, dosud visí na
rostlinách. Podobně se nikdy nedostane do
katalogu vzácná Aloe haworthioides, která pravidelně
kvete až v listopadu a prosinci, semena pak
zrají během zimy. Čekat s nimi do
příštího roku je nejisté, co když by již
neklíčila?
|
Ceropegia distincta var.
haygarthii
|
Abych
to neprodlužoval, nakonec jsem do nabídky dal
z těch sporných rostlin jen Aloe
albiflora, Ceropegia
stapeliformis a Ceropegia
stapeliformis formu se žlutým
květem, protože jsem předpokládal,
že dozrají dříve, než to bude aktuální.
Dopadlo to tak napůl. Když přišla z Chrudimi
první objednávka, visely na všech rostlinách
ještě semeníky. Rychle jsem přemístil Aloe
albiflora do bytu a během týdne opravdu
plody začaly pukat a kýžená semena
vypadávat. Horší to ale bylo s ceropegiemi,
protože ty přenést do bytu nejdou vzhledem
k tomu, že jsou propletené mezi ostatními
rostlinami. Nezbylo, než doufat. Nakonec se
přece jen uráčil jeden velký semeník na
žlutokvěté rostlině Ceropegia
stapeliformis a pár dnů před termínem
dodávky pukl a daroval asi 60 semen. Mezitím
jsem se dozvěděl správné jméno, takže ti,
kdo si tato semena objednali, vizte, jde o Ceropegia
stapeliformis subsp.
serpentina. Semeník na typové rostlině Ceropegia
stapeliformis však stále nepuká, takže se
zájemcům omlouvám, za rok budu mít zřejmě
dostatek semenáčků.
|
|
|
Ceropegia stapeliformis
|
|
Ceropegia radicans
|
Na
připojených fotografiích je dnes několik
květů ceropegií. Přimlouvám se za ně,
zvláště za ty velkokvěté, mají totiž tu
vlastnost, že kvetou až koncem léta, prakticky
až do zimy, takže oživí v té době na
květy již chudou sbírku. Přitom některé
květy jsou velmi atraktivní, no posuďte sami.
Kromě výše zmíněných dvou připojuji
ještě Ceropegia radicans a Ceropegia
distincta var. haygarthii.
Tak se těšte
na vánoce, nezapomínejte pečovat o
sbírku i v zimě, protože některé rostlinky
potřebují trochu vlhka i v zimě, zvláště
letošní řízkovance a semenáčky a
obzvláště některé rostliny z Madagaskaru,
ty vlastně mnohdy nemají období vegetačního
klidu nikdy.
Přeji
vám bohatou nadílku a někdy na shledanou na
stránkách našich novin.
Zdraví
vás Sváťa Ryba
|