 |
||||||
Sloupek Sváti Ryby - duben - co je nového? Tak to holt dopadá, když jeden kamarádovi slíbí, že bude psát do novin a pak pro spoustu jiných zájmů začne pauzírovat. Protože však patřím k té starší generaci, která ještě nepotlačila zcela svědomí, musím vše napravit a pokud to jen trochu půjde, budu se s Vámi dělit o své radosti i bolesti. Tedy ne o ty tělesné, ale skleníkové. Únorové předčasné buzení jsem absolvoval poněkud předčasně, ale vzhledem k vysokým teplotám to jinak nešlo. Jenže – chyba lávky, následoval poměrně chladný březen a ještě chladnější duben. Pro rostliny to znamenalo buď zastavit růst anebo pokračovat v květu. Většina jich reagovala tím kvetením a tak mi nezbývalo, než se pokoušet o opylování. Řeknu Vám, ve vlhkém a málo větraném skleníku to jde jen ztěžka. Někdy mi to nevadí, ale tentokrát jsem hořce zaplakal. Bohatě mi opět kvetla některá monadenia a nepodařilo se mi opylit ani Monadenium spectabile a hlavně ani Monadenium arborescens, které mi letos kvetlo poprvé a dosti bohatě. Blizny visely z květů, nadržené jako no, víte kdo, a nic – pyl se nedostavil. Tak Vám alespoň posílám fotku, abyste viděli, jak Monadenium arborescens vypadá.
Jinak jsou v plném květu již druhý měsíc pelargonie, na které jsem rovněž zatížený, především na ty geofytické. Jejich semenáčky z lednových výsevů jsou již velmi pěkné. Apropos – malá poznámka k těm pelargoniím. Aby dobře kvetly, je nutné chladné přezimování, nejlépe s teplotami mezi 2-6 stupni, krátce snesou i nulu. To pro ty začínající anebo pro ty, kteří na pelargonie zanevřeli, protože jim nekvetou. Z pachypodií jsou v květu již P. brevicaule, bispinosum, griguense, suculentum, před rozpukem densiflorum, horombense a jako každý rok i Pachypodium namaquanum – jenže tady je ta potíž, že jsem svého času rozprodal všechny rostliny až na jednu, která další rok vykvetla. Tak teď čekám, až dorostou další. S opylováním jsou prý potíže, ale jistě existuje nějaký ten fígl, to by v tom byl čert, aby český kaktusář na něco nepřišel.
Kromě rostlin se do bujného růstu dostávají i škůdci. Nejvyšší čas na jarní insekticidní postřik. To není jako Pavlíčkovo jarní prolévání Fosfothionem. Ten je dobrý pro ty kaktusy, ale u sukulentů se musí pěkně opatrně, aby se nespálily listy. Co chyb a spálených rostlin jsem již vyrobil díky různým radám přátel (nebo nepřátel?). Jeden z nich, nebudu jmenovat, mi jednou řekl. „Svaťa, to nie je problém. Narieď Diffusil, čo je na tie breberky vo vlasoch a tým to postriekaj, je to stopercentné.” Dodnes - a je to již asi deset let – mám na některých rostlinách patrné spáleniny. Tehdy odešly nejen listy, ale i těla rostlin. Takže nyní již mnoho let používám s úspěchem na první jarní postřik Torant. Není prakticky toxický (pro mne) a zahubí vše živé, co leze po listech včetně vajíček. Další postřiky během sezóny již mohu dělat různými přípravky, protože mohu bohatě větrat i v noci. A ještě jedna důležitá činnost mě čeká na jaře. Mnoho přátel mě bombarduje již od zimy, kdy bude jarní seznam přebytků. Letos jsem si dal opravdu na čas, protože nešlo ani odhadnout, které euforbie budu řízkovat, natož řezat řízky. To se musí nejdříve pěkně uvést do vegetace a pak teprve řezat řízky. Jindy jsem měl touto dobou již některé zakořeněné. Tak jsem konečně vyrobil ten seznam a rozeslal zájemcům, a to je prosím konec dubna. Takže se vám všem omlouvám a letos budu posílat některé euforbie jen jako řízky. Tak tím končím svoji dubnovou úvahu. Budu-li v pořádku, dám vědět za měsíc, co je zase nového – tedy pokud o to má někdo zájem. S pozdravem Růstu zdar, škůdcům zmar, váš Sváťa Ryba.
|
