Předně, díky Prozřetelnosti, díky za to, že topení funguje tak, jak má. Je to s podivem, ale těch pár krutých dnů a nocí jsme přežili ve zdraví. Jen v netopené předsíni, která měla ostatně být jen jakýmsi skladištěm, případně fotoateliérem, jsem musel přitápět osvědčeným zahradnickým způsobem. Jistě to znáte, protože jinak by byly k dostání v drogerii svíčky, resp. svíčkové kalíšky. Nevím, jak u vás, ale u nás nějak zmizely z obchodu. To zapálíte ten kalíšek, přiklopíte na něj květináč ( z pálené hlíny, jiný nezkoušejte), který podložíte prázdnými kalíšky a máte minitopení, které vydrží podle velikosti kalíšku až dva dny a noci. Po neblahých zkušenostech s molicemi jsem totiž již druhou zimu použil předsíně jako zimního stanoviště pro pelargónie. Je to vynikající, molice nejsou a pelargonie zdárně vegetují, nevybíhají jim listy a těch květů na jaře – přijďte se podívat. Opravdu jim stačí teplota lehce nad nulou, loni tam byla přechodně i nula, ideální je kolem 6 stupňů. Při velkých mrazech použiji raději dva kalíšky – je nutné si to vyzkoušet podle místních podmínek.

Jinak je již zase zřetelné, že rostliny reagují na prodlužující se den a jaro je za dveřmi. Stále kvetou Euphorbia millii var. imperate, Monadenium echinulatum, Mon. spectabile a Mon. arborescens, navzdory zcela chybějící zálivce i několik druhů Ardomischus a Senecio fulgens. Taky několik rostlin Haworthia comptoniana nepřestalo vegetovat a stále kvete. Našel jsem pěkně vyvinutá poupata u Aloe longistyla a Aloe millotii, zatímco u Aloe rauhii cv. Snowflake a Aloe haworthioides jsou již plody málem na prasknutí, stejně jako u Adenium multiflorum, které nestihlo dozrát loni. O vánocích jsem sklidil poslední plody Aloe albiflora (opravdu bělokvěté) a tak uvažuji, kdy vysévat. Pelargónie by ostatně již měly být vyseté, aby nebyly problémy s teplotou. Takže ty, které jsem nenabídl do akce SPS již vyseji. Vy, kteří si je objednáváte, je ihned vysejte a držte je první dny v chladnu, třebas i v chladničce, pokud máte tolerantní manželku. Před lety jsem je tam zapomněl a teprve po několika týdnech jsem tam objevil vytáhlé semenáčky – odkud braly světlo, nevím, ale přežily všechny.

Nutno přiznat, že, na rozdíl od skalních kaktusářů , mám ve skleníku vyšší teplotu, teď kolem 15 stupňů a že občas i v zimě musím něco zavlažit. Není to zálivka, ale některé loňské semenáčky musí dostat vláhu (injekční stříkačkou pár kapek až kubíků), aby zcela nevyschly. Díky tomu je uvnitř vyšší vlhkost, která umožňuje tak časné buzení rostlin. Takže, jakmile sluníčko trochu popoleze na obloze, se objeví život na všech stranách. To období mám nejraději.

Dorstenia cuspidata		D. foetida, Etiopie

Euphorbia sipolisii, průměr květu 1 cm

V nejlepším přestat – to platí i tady. A tak prozatím končím a jdu ještě opylovat Euphorbia francoisii. Ty mám přes celou zimu doma na okenním parapetu, protože kvetou nejvíc právě v zimě. Semena vystřelují , jedna radost. A pak půjdu připravovat výsevní substrát. A co vy? Už jste objednali semena a dali se do výsevů? Radím vám, udělejte to co nejdříve, protože až začne to opravdové jaro, bude jiná práce a na výsevy již nebude čas. Ať vám vše v novém roce dobře klíčí a zimní ztráty jsou co nejmenší, to vám přeje Sváťa Ryba.

Únorový úvodník (2/2001)

Sloupek Sváti Ryby (5/2001)

Sukulentní sloupek Sváti Ryby (8/2001)

Sukulentní sloupek Sváti Ryby (10/2001)