|
Villa Serrano
Pokračovali jsme po udržované cestě dál na jih. Krajina je
zde mnohem veselejší a ještě zelenější, než jsme dosud
poznali. Je zde mnoho lesů a lesíků i jednotlivých
listnatých, z nichž nejvýraznější
jsou červeně kvetoucí Erythrinea spec.
 |
|
Bolivijský venkov |
Každý zemědělsky nevyužitelný kus země,
prudké a skalnaté kopečky, všude se tyčí vysoké a štíhlé
borovice, nebo jiné jehličnany. Tráva je vysoká a hustá, tu
a tam se objevují Cortaderia selloana, ale mnohem menší, než
je obvyklé. Zemědělské usedlosti jsou jak z jiné
země, zděné, některé omítnuté, zakrytí červenou preizovou,
nebo plechovou krytinou.
 |
|
Bolivijský venkov |
Žádné kaktusy, malé, kulovité, ani cereusy,
nejsou na dohled. Několik výstupů do dalekých vršků, kousek
před Villa Serrano, přináší nález další formy Sulcorebutia
crispata. Rostliny jsou celkově bělejší a se silnějšími
trny, než ty před Nuevo Mundo. Jiné, podstatné odchylky,
neregistruji.
 |
|
Sulcorebutia
crispata, Villa Serrano |
Před námi je Villa Serrano. Jedna z mála
obcí, kde jsme viděli i přepychové domy pařící místní
smetánce. Zastavili jsme zde, protože jedno z kol povážlivě
uchází. Nikde nevidíme gomérii, ale mladá místní obchodnice
nás naviguje správným směrem. Naproti jejího krámku se přímo
na silnici suší červené papriky. Mnoho aut tady neprojede,
zbytek se vyhne.
 |
|
Gomérie je tam za
rohem |
 |
|
Villa Serrano |
 |
|
Sušení paprik |
Padilla
Mezi Villa Serrano a Padilla, za hřebeny, které jsme viděli
na východě, podél Rio Grande, leží rozsáhlá rezervace „Rio
Grande Mascicuri Forestry Reserve“, má rozlohu 125 000 ha.
Podobně jako je tomu na jiných místech, ani tato rezervace
není dostupná autem.
 |
|
Mezi Villa Serrano a
Padila |
Opět jsme spali venku, v na palouku u řeky,
několik kilometrů severně od Padilla. Ranní cíl našeho
putování. Větší městečko, dokonce správní centrum,
křižovatka a výchozí bod cest směr Zudaněz, Monteagudo a
Azurduy. Místo, pro doplnění zásob a benzínu. Záchranný
hotel, když je nejhůř.
 |
|
Padilla |
Po ránu se život ve městě probouzí jen
pomalu. Prodavači jsou ospalí, na lavičkách posedávají
campesiňos, které v noci přivezly nákladní vozy. Vedlo
klasického občerstvení se objevují červenozelené pytle s
lístky koky.
 |
|
Listy koky |
Bude i čerstvý, osvěžující a výživný nápoj.
Žena středního věku přivezla na vozíčku stvoly cukrové
třtiny a z průjezdu vytáhla stroj, kterým stvoly drtí a
lisuje z nich sladkou šťávu.
 |
|
Lisování třtiny |
Ten den jsme měli před sebou dlouhou cestu.
Ale také prázdné nádrže aut. K našemu překvapení zde není
žádná klasická čerpací stanice. Na kraji města stojí prkenná
bouda s prostým nápisem „Se vende gasolina“. Po chvilce se
nám podařilo sehnat čerpadláře, aby se akt tankování mohl
uskutečnit.
 |
|
Čerpací stanice
Padilla |
S těmito nevšedními ranními zážitky jsme
nasedli do aut a vyjeli na východ, vstříc slunci.
V tomto díle byla zvlášť dobře patrná rozmanitost bolívijské
přírody ve střední části Cordilliera Oriental. Je to kraj
nezničený civilizací a těžbou nerostů. Kaktusů jsme potkali
pomále, ale na dalších místech to bude lepší. Navštívíme
kraje, kde mnoho Čechů dosud nebylo.
|
