Expedice Utah 2015 (8)

Tři dny od soboty 20. 6. 2015 byly ve jménu velkého očekávání setkání s českou kaktusářskou elitou. V neděli večer jsme se měli sejít ve Snow Canyon State Park na jihu Utahu s velkými znalci amerických kaktusů – Zlatkem Janebou, Ríšou Kalašem a výpravou kolem Jardy Šnicera.

My jsme se na cestu vydali již v sobotu, protože jsme chtěli navštívit lokality v okolí St George. Hned po cestě jsme dle veřejně dostupných souřadnic GPS jeli západně od vesnice Enterprise ve Washington County. Měly zde růst trochu jiné pediokaktusy zvané „aclinii“, vzhledem na pomezí mezi Pediocactus simpsonii a P. winklerii.

Obr. 1 – Echinocereus západně od vesnice Enterprise, Washington County, Utah.

Celou tuto problematiku jsem diskutoval s místním kaktusářem Blakem, který tuto oblast studuje a navštěvuje několik let po sobě. Opravdu zde rostou odlišné rostliny, viděl jsem jejich fotografie, ale současně na téže lokalitě rostou rostliny neodlišitelné od klasických P. simpsonii, které jsem pozoroval po mnoha místech Utahu.

Obr. 2 – Opuncie se žlutým květem západně od vesnice Enterprise,
Washington County, Utah.

Na lokalitě jsme viděli mnoho rostlin v květu, především to byly opuncie. Barevnost jejich květů brala dech, od čistě žlutých, přes odstíny oranžových tónů až po růžové a fialové.

Obr. 3 – Opuncie s růžovým květem na stejné lokalitě.

Obr. 4 – …a nakonec i barva na půl cesty.

Nebylo nám sice přáno najít moje oblíbené pediokaktusy, ale místo toho jsme našli kvetoucí eskobarie. Kráse těchto rostlin v květu a na lokalitě se toho moc nevyrovná.

Obr. 5 – Kvetoucí eskobarie na lokalitě západně od vesnice Enterprise,
Washington County, Utah.

Obr. 6 – Detail kvetoucí eskobarie.

Na cestě zpět na východ jsme udělali ještě jednu zastávku na kopečku hustěji porostlém jalovci a borovicemi, ale našli jsme opět stejné rostliny, jen výskyt nebyl tak četný. Večer jsme přijeli do našeho nocoviště ve Státním parku Snow Canyon, severozápadně od města St George. Teplota se zde blížila čtyřicítce a ani v noci moc neklesla.

V neděli jsme se chtěli trochu ochladit na kratší procházce ve Virgin River Canyon, ale i zde bylo velké horko, málo vody v říčce a žádný stín. Přesto jsme viděli mnoho druhů rostlin.


Obr. 7 – Ferocactus acanthodes, Virgin River Canyon, Mohave County, Arizona.		Obr. 8 – Echinocereus engelmannii, Virgin River Canyon, Mohave County, Arizona.

Všechny fotografie jsem pořídil na jednom svahu ihned pod parkovištěm. Asi o kilometr severněji hned vedle dálnice jsem před několika měsíci sebral i pár semínek mamilárky. I na tomto místě rostla tato miniaturka.

Obr. 9 – Mamilárka na stejné lokalitě.

Celá krajina byla krásně doplněna jukami, jejich tvary a rozměry by si v tomto článku zasloužily více prostoru, ale připojuji alespoň jeden snímek této dominanty.

Obr. 10 – Juka v okolí kempu Virgin River Canyon, Arizona.

Po tomto krásném, ale velmi horkém zastavení, jsme se rozhodli už jen pro jednu zastávku a to na nejsevernějším arizonském sjezdu z dálnice číslo 15. Již z dálnice jsme viděli veliké ferokaktusy, což jsem si nemohl nechat ujít. Další kaktusovou vegetací byly také echinocereusy a k mému překvapení i eskobárka, tady příslušně seschlá.

Obr. 11 – Eskobárka z Arizony na hranici s Utahem.

Ferokaktusů zde bylo veliké množství, od malých, které byly charakteristicky otrněné do červena, až po žlutě otrněné obry se žlutými květy.

Obr. 12 – Ferokaktus ze severní Arizony.

Horko nás opravdu vyčerpalo a tak jsme se nejdříve zchladili ve Walmartu v St George a potom v horách severně od tohoto města. V nadmořské výšce 2100 metrů bylo velmi příjemně. Cestou zpět do kempu jsme udělali pouze jednu zastávku. Na pastvině u silnice jsme viděli kvetoucí opuncie.

Obr. 13 – Kvetoucí opuncie, Pine Valley, Washington County, Utah.

A večer již nastal námi velmi očekávaný okamžik a uslyšeli jsme naši mateřštinu. Ne že by v Salt Lake City nebyli žádní Češi, ale pravé přátele si člověk neudělá tak rychle. Večer se protáhl, probrali jsme spoustu témat, vše jsme zapili různými nápoji a trochu narušili noční klid. Ale co se dá dělat.

Druhý den jsme s většími či menšími bolestmi v rozličných částech těla vyrazili za kaktusy. Chtěli jsme společně zajet na silerky, ale nebylo nám přáno. Musel jsem na chvilku zastavit ve městě a již jsme se nenašli. Klukům se zbytek cestování po státech povedl a my jsme zamířili zpět na sever za našimi všedními starostmi.

Text a foto:
Petr Šimon
shimon(zav)seznam(tecka)cz