Expedice Utah 2015 (4)

V sobotu 11. dubna jsme s Ájou vyrazili jen na krátký výlet do hor v Utah County na jih od Salt Lake City, protože nás čekalo velké cestování na konci měsíce. Chtěli jsme tedy šetřit síly před téměř dvoutýdenním ježděním napříč celým Utahem. Jeli jsme do stejné oblasti jako při našem prvním výletu po nákupu auta, ale tentokrát lépe teoreticky vybaveni, s dalšími radami od znalce místní květeny Zlatka Janeby a s jasnou představou, které cesty chceme zkusit projet.

Hned první odbočka z hlavní silnice pro mě byla velkým zklamáním. Místo klidných hor zde byl čilý ruch od místních vyznavačů jízdy na čtyřkolkách. Také zde byl proveden intenzivní zásah buldozery. Rozhodli jsme se tedy tuto lokalitu nechat být a jeli jsme směrem k dalším vytipovaným místům. Ale ještě před nájezdem na hlavní silnici mi Ája hlásila kaktus. Po těch všech našich cestách už rozděluje pichlavé kytičky na opuncie a kaktusy. Nechali jsme tedy auto na kraji cesty a šli za kaktusem. K mému velkému překvapení šlo o Pediocactus simpsonii ve velikosti asi 8 centimetrů. Obešli jsme tedy celý kopec a našli jsme na severním svahu celkem pět rostlin, velké byly i s poupaty. Na jižním svahu rostly echinocereusy, které taky měly poupata. Úkol dne byl tedy splněn, všechny druhy kaktusovitých rostlin daného území jsme viděli, ale ještě byl čas na další lokality.

Pár kilometrů na západ jsme opět sjeli po prašné cestě k horám, prošli jsme okolní svahy a našli velmi krásné a velké rostliny rodu Echinocereus z okruhu triglochidiatus. Doprovodnou vegetací byly opět opuncie. 

Obr. 1 – Krásně vytrněné rostliny.

Poslední lokalita byla opět pár kilometrů vzdálená a šlo o doporučení Zlatka. Krátká procházka nás dovedla k jalovcovému porostu s lupinou a pampeliškami. Už jsem se chtěl otočit a jít zpět k autu, když Ája opět hlásila kaktus. Byl to krásný pediokaktus, napitý a s poupaty. Šli jsme tedy dál až na vrchol a tam se před námi rozprostřel naprostý ráj. Minimálně deset rostlin v různé velikosti a každá druhá s nádhernými květy.

Obr. 2 –  Lokalita v Utah County.		Obr. 3 – Můj první simpsonii.

Vždy jsem si myslel, že tyto rostliny by měly být velmi kompaktní a ve velikosti do deseti centimetrů. Na této lokalitě však byly rostliny blízké dvaceti centimetrům a napité jak po zásahu kaktusáře s Kristalonem jahoda. Když koukám na fotografie, tak se mi zdá, že došlo ke značnému zkreslení barev květů. Při pozorování na lokalitě se mi zdály více žluté, bez jakýchkoliv náznaků oranžových či růžových odstínů.

Obr. 4 – Detail květu.

V neděli 19. dubna jsem vyjel jen na krátký výlet s botanikem Blakem, který mě vzal na konci února na moji první lokalitu kaktusů do Nevady. Tentokrát jsem měl jen málo času a chtěl jsem vidět především rostliny Opuntia fragilis, tak jsme program upravili dle těchto možností. Z centra města jsme popojeli jen velmi nedaleko k horám. Pěšky jsme během půl hodiny došli k prvním opunciím, po dalším pokračování k velmi bohaté lokalitě echinocereusů s mnoha poupaty a na velmi exponovaných místech i s květy. Na stejné místo jsem se dostal také o dva týdny později a tentokrát s fotoaparátem.

Obr. 5 – Trs mé nejoblíbenější opuncie v horách u Salt Lake City.

O dva týdny později bylo na echinocereusech také mnohem více květů a krajina byla na pohled zelenější. Kvetoucí echinocereusy z okruhu triglochidiatus s menším červeným květem, žlutým jícnem a zelenou bliznou jsem do konce měsíce pozoroval na mnoha lokalitách Utahu.

Obr. 6 – Krásné rostliny v květu kousek od města.

Od středy 22. dubna jsme cestovali s rodiči Áji, kteří přijeli na kratší návštěvu. Projeli jsme spoustu krásných míst v oblasti zvané San Rafael Swell, kde kvetly sklerokaktusy, echinocereusy i opuncie. První cesta vedla na Wedge Overlook, kde jsme si užili pohledu do Little Grand Canyon. V okolí jsme hledali mé oblíbené Pediocactus despainii. V minulém díle svého vypravování jsem ukazoval květy rostliny se čtyřmi hlavami. Tentokrát jsem už na daném místě našel jen díru. Šli jsme tedy dál od cesty a viděli opět mnoho rostlin, dokonce s různými odstíny květu.

Obr. 7 –  Asi nejčervenější květ toho dne.

Poté jsme jeli dál na jih až k dálnici číslo 70. Cestou jsme nalezli lokalitu Yuca nana nebo prostě jen velmi krásnou malinkatou juku.

Obr. 8 – Nejmenší a nejroztomilejší druh juky (pro porovnání klíč od auta).

Další den jsme jeli brzy ráno do Arches NP, kde jsme na mnoha místech opět viděli kvetoucí sklerokaktusy a echinocereusy z okruhu triglochidiatus.

Obr. 9 – Reprezentativní sklerokaktus dané oblasti focený v Arches NP.

Druhým navštíveným místem toho dne byly hory La Sal nedaleko městečka Moab. Vystoupali jsme do výšky více jak 2500 metrů nad mořem, teplota klesla o deset stupňů Celsia a nedaleko nás ještě ležel sníh. I příroda byla náležitě opožděna proti nedalekému teplému údolí. Pediokaktusy již kvetly, ale na opunciích a echinocereusech jsem poupata hledal marně.

Obr. 10 – V horách La Sal roste i pediokaktus.

Večer jsme ještě navštívili údolí řeky Colorado s výskytem petroglyfů. Nedaleko opět kvetly sklerokaktusy, echinocereusy a opuncie.

Obr. 11 – I kvetoucí opuncie potěší.

V pátek 24. dubna jsme navštívili Dead Horse SP a Canyonlands NP, opět jsme viděli mnoho krásných rostlin v květu, ale již žádný nový druh. Pozdě večer jsme se vraceli do Salt Lake City.

Utah 2015-1 | Utah 2015-2 | Utah 2015-3