| 26. 1. 2006 - Ráno se
vracíme do Humahuaca, kde nakupujeme zeleninu a pečivo a najíždíme na
Pan Americano. Další výskyt červenokvěté neumanniany byl zaznamenán u
městečka Iruya. Odbočujeme na prašku, která vede do tohoto výletního
města. Cesta v městečku končí a tak nás čeká ta samá cesta zpět.
Projíždíme vesničku Iturbe. Kousek odtud dojíždíme turistické autobusy
cestovních kanceláří
 |
Cesta na Iruya
Je zvláštní
vidět klimatizované autobusy jak se kodrcají po kamenech, přejíždí přes
brody a funí do kopce. Opět nádherné přírodní scenerie a krásný pohled
na městečko ve skalách.
 |
Cesta na Iruya
Po
krátké prohlídce odstavíme auto na okraji městečka a pokusíme se vylézt
na nějakou okolní skálu. Bohužel povrch je jen směs drobivé suti a
červené mazlavé hlíny. Je to opravdu nebezpečné a tak toho raději
zanecháme.
 |
Cesta na Iruya
Při zpáteční cestě nás upoutají červené květy na
skále nad silnicí. Při bližším prozkoumání zjišťujeme , že se jedná o
Lobivia kermesina.
 |
Lobivia kermesina
Květy
jsou v barvách o bílé, přes růžovou, až po červenou. Některé rostliny
mají až 8 velikých květů. Při náhodné zastávce na pláni nad Iruya
nalézáme Neowerdermannia vorwerkii.
 |
Neowerdermannia vorwerkii,
mediolobivie
Jsou to malé rostlinky do průměru 5
cm. Jsou špatně viditelné a tak se musí při hledání pohybovat co
nejvíce při zemi. Rostou zde opět s mediolobiviemi. V Iturbe
nás čeká ještě jeden pokus nalézt neumannianu. Prověřujeme
okolní kopečky. Je docela chladno a bohužel máme všechno teplé oblečení
v zamčeném autě. Asi po 2 hodinách se vrací Brian s Vencou. Bohužel i
tento pokus je neúspěšný. Nocujeme u osady Tres Cruses ve výšce
3600 m n. m.
27.
1. 2006 - Ráno máme zmrzlé stany. ale vycházející sluníčko
vše brzy osuší. Dnes se nám snad podaří se přesunout do Bolivie. Přesun
po altiplánu do hraničního městečka La Quiaca je bezproblémový.
 |
La
Quiaca
V městečku odbočujeme doleva, kde jsou
lokality nedávno popsané miniatury Yavia cryptocarpa. Tyto nepatrné rostlinky rostou ve spárách břidlice,
která je vertikálně posázená. Jsou veliké od několika milimetrů až po 3
cm. Silně mi připomínají blosfeldie. Venca však říká, že mají úplně
jiné, větší květy a semena. To my ale nemůžeme posoudit, protože
bohužel žádná nekvete. Vracíme se do La Quiaca a přejíždíme na prašku
směr městečko Yavi. Kousek před je vlevo les Oreocereus celsianus a
troolii.
 |
Lokalita Oreocereus celsianus
Údajně
se zde vyskytuje kříženec Oreocereus celsianus a nějaké lobivie, jejíž
název jsem už zapomněl. No nevím, ale mě ty kytky připadaly všechny
stejné. Na začátku La Quiaca je ještě výskyt Puna subterrana,
bohužel tato krásná lokalita již ustupuje nové výstavbě ve městě.
 |
Kluci,
La Quiaca, Puna
S přejezdem
do Bolivie to není tak jednoduché jako v ostatních případech. Strávíme
na celnici asi 2 hodiny. Po přejezdu do Villazon nakupujeme pití a v
jedné místní restauraci si kluci dají večeři. Já k tomuto zařízení
nemám zrovna moc důvěry a tak se tohoto obřadu neúčastním. Jelikož jsme
opět v Bolivii, tak hned za městečkem platíme drobný poplatek
za používání prašné Pan Americano a odbočujeme ze silnice. Stanový
tábor stavíme na altiplánu. Vypadá to, že bude bouřka, zvedá se vítr a
všude okolo se blýská…
Pokračování příště…
část
1. | 2. | 3. |
4. |
5. |
6. |
7. | 8. | 9. | 10.
| 
