Cereusy známé i neznámé, část VII.

Rod Trichocereus je úžasné společenství velmi rozličných kaktů, obývající několik států Jižní Ameriky a to především Bolívii, Chile, Argentinu a okrajově i Peru. Na mysli mám ale ten starý rod Trichocereus, ne sběrný velkorod Echinopsis, který si v současné době uzurpuje všechny druhy z rodů Acanthocalycium, Lobivia, Setiechinopsis, Soehrensia, dokonce i Chamaeocereus a již zmiňovaný Trichocereus. Zůstanu však u starého členění a to z důvodů, které jsem již v tomto miniseriálu zmiňoval. Ve sbírce mám v současnosti asi 13 druhů a variet tohoto zajímavého rodu. Z nich bych Vám dnes rád představil několik druhů a dle mého soudu spíše výraznějších druhů v tomto rodu díky svému otrnění a tak i úchvatným květům.

Obr. 1 – Trichocereus pasacana

Začneme, jak jinak, „pasakánou“, obr. 1. Mezi kaktusáři asi nejznámější druh rodu, vyskytující se hlavně v Argentině a okrajově v Chile či Bolívii. V současnosti je veden jako poddruh k T. atacamensis. Problematiku taxonomie těchto dvou druhů skvěle popisuje Rudolf Slaba ve Speciálu 1 časopisu Kaktusy 2017, a proto zvídavé čtenáře odkazuji na tuto periodiku. Vyobrazený exemplář u mě roste od semenáčku asi 30 let, a za přesazení do většího květníku se mi v poslední době odměňuje krásnými dlouhými jantarovými trny.

Obr. 2 – Trichocereus tarijensis, JO 197, Cieneguilas, Bol.

Trichocereus tarijensis (obr. 2), obývá z větší části Bolívii a zasahuje i do Argentiny. V přírodě je to překrásný nepřehlédnutelný cereus s velmi hustým otrněním a s velkými červenými květy. To samé platí i o jeho poddruhu, T. tarijensis ssp. bertramiana, který v barvě květu velmi varíruje.

Obr. 3 – Trichocereus poco, LH 499, Tupiza, Bol.

Na obr. 3 je Trichocereus poco z Bolívie. Tento krásný cereus s dvoubarevnými hustými trny je současnými kombinátory řazen jako synonymum k T. tarijensis. My se však těmto snahám ubráníme a dál budeme číst z našich jmenovek Trichocereus poco. A to nejen kvůli drobným, ale patrným rozdílům, ale i kvůli jménu, které pěkně zní.

Obr. 4 – Trichocereus chilensis f. eburneus

Dalším, dnes představeným druhem je T. chilensis, nebo chiloensis, který ve své domovině obývá rozsáhlá území a vytváří tak množství variet či poddruhů. Na obr. 4 je varieta eburneus, tento exemplář vytváří více než 10 cm dlouhé středové trny. Jestli je to znak této variety nevím, ostatní jedinci dalších dvou variet v mé sbírce se svým otrněním tomuto vyzbrojenému rytíři zdaleka nepřibližují.

Obr. 5 – Trichocereus aff. chilensis

Do stejné skupiny tohoto druhu zřejmě patří i exemplář z obr. 5, který se již několik desetiletí pyšní dosti barevným a silným otrněním. Za svůj život byl již několikrát seříznut a zakořeněn, bohužel v minulosti neměl štěstí na úměrně velký květináč a dostatek zálivky. Ale již několik let se mu blýská na lepší časy, jak vidno z jeho silného stonku a mocných trnů.

Obr. 6 – Trichocereus fulvilanus, Antofagosta, Chile

T. fulvilanus, obr. 6, patří do skupiny trichocereusů, kteří se ve sbírkách vyskytují velmi zřídka. Může se skrývat i pod jménem deserticola, což je asi správnější jméno. Roste velmi zvolna, u mě přirůstá snad centimetr či dva za rok. Však také ve své domovině, v Chile, dorůstá do výšky něco málo přes metr. V každém případě je to vzácný menší cereus s hezkým otrněním, který by si zasloužil větší rozšíření do sbírek.

Obr. 7 – Trichocereus werdermannianus

Opakem je T. werdermannianus na obr. 7, který v Bolívii tvoří několikametrové trsy masivních stonků, které mohou mít více než 50 cm v průměru. Můj čtyřicetiletý „werdermann“ na své chvíle ještě čeká, to až dostane pořádný kýbl. Teď je zatím něco přes metr vysoký, ale již slušně široký s dlouhými středními trny.

Obr. 8 – Trichocereus terscheckii

Poslední obrázek ukazuje asi 80 cm vysoký T. terscheckii s dech beroucím květem, dlouhým 25 cm a širokým 20 cm. Tento exemplář takto vykvétá již druhým rokem a mohl by si z toho udělat pravidlo, poutá totiž na sebe pozornost obdivovatelů i z nekaktusářské „obce“. Tento druh se vyskytuje v Argentině ve vícero departamentech a jeho stonky sahají až do výšky 10 metrů.

Trichocereusy jsou nenáročné kaktusy rostoucí v běžných substrátech s pravidelnou zálivkou, které svou krásu ukáží až ve vyšším věku. Hodně kaktusářů vnímá tyto kakty spíše jako dobré podložky k roubování, zapomínají však na velkou estetickou hodnotu vzrostlých jedinců a v mnoha případech i sběratelskou. Příští díl bude o sběratelsky velmi zajímavém a krásném rodu Oreocereus.

Cereusy známé i neznámé, část I.  | II.| III. | IV. | V. | VI.