Rod Haageocereus ustanovil v roce 1934 K.
Backeberg na počest pana F. Haageho. Pro kaktusáře je tento rod
velmi atraktivní a to hned z několika důvodů. Exempláře tohoto rodu
jsou pro své husté otrnění velmi zdobné a nezaměnitelné. Také noční
květy jsou relativně velké a tajemně krásné, v barvách od bílé,
světle zelenkavé, žluté až po karmínově červenou. Další předností je
menší trsovitý vzrůst, ve své domovině dorůstají stonky maximálně do
2 metrů, u většiny druhů do 1 metru a některé rostou poléhavě. A
nakonec, pěstování těchto krásných kaktů je snadné a snesou zimování
už od 10 °C.
 |
Obr. 1 – Haageocereus versicolor |
Celkově bylo popsáno více než 40 druhů tohoto rodu, mnoho jmen je
však synonymních a některé druhy byly již dříve převedeny do rodu
Weberbauerocereus. Dnes je uznáváno cca 20 druhů. Rod se
vyskytuje výhradně v Peru, kromě Haageocereus chilensis,
který se, jak již název napovídá, vyskytuje v Chile.
 |
Obr. 2 – Haageocereus versicolor v nočním rozkvětu |
Na obrázku č. 1 je typický příslušník rodu Haageocereus
versicolor, již starý exemplář, u báze bujně odnožující. Obrázek
č. 2 ukazuje rostlinu stejného druhu v nočním rozkvětu, která zřejmě
čekala na lišaje, či jiného nočního opylovače. Kvůli sítím v oknech
se však nedočkala.
 |
Obr. 3 – Haageocereus platinospinus, Arequipa, Peru |
Na obrázku č. 3 je elegantní Haageocereus platinospinus
z departamentu Arequipa, kde vystupuje až do výšky 2500 m n. m. Na
bílé květy tohoto vzácného druhu stále čekám. To se ale nedá říci
o jednom z nejkrásnějších druhů v rodu, kterým je Hgc.
divaricatispinus (obr. č. 4). Ten každým rokem vykvétá vždy
několika krásnými tmavě karmínovými květy, bohužel se mi za poslední
roky nepodařilo nafotit otevřené květy.
 |
Obr. 4 – Haageocereus divaricatispinus, Lurin Valley,
Peru |
Haageocereus acranthus, na obrázku č. 5, patří k největším
druhům v rodu, když ve své domovině dorůstá do výšky 2 metrů. Bílé
květy se zelenou trubkou můžou být až 8 cm dlouhé. Odnože u báze se
vyskytují u starších dospělých rostlin. Můj exemplář roste stále
solitérně, ale to mu neubírá na kráse.
 |
Obr. 5 – Haageocereus acranthus |
Obrázek č. 6 ukazuje překrásně vytrněný Haageocereus
pseudomelanostele, který, stejně jako Hgc.versicolor,
tvoří u báze trs fantastických vitálních stonků. Barva květu tohoto
druhu údajně varíruje od bílé po žlutou, trubka je vždy zelená.
Tento druh má několik subspecií, jednou z nich je ssp.
carminiflorus (Obr. č. 7), který v loňském roce takto vykvetl až
po převozu do zimoviště.
 |
Obr. 6 – Haageocereus pseudomelanostele, OST 85 065 |
Haageocereusy jsou skvělé a odolné kakty, které by neměly chybět
v žádném skleníku. Dobře klíčí i přirůstají, z mé zkušenosti můžou
nastat potíže jen u prvního přesazení do květináčků. To když
rostlinka ještě neprokoření celý květináček a po zálivce při
chladnějším počasí nedojde k rychlému vysušení substrátu. Příště se,
vážení čtenáři, podíváme na neméně zajímavý rod Trichocereus.
 |
Obr. 7 – Haageocereus pseudomelanostele
ssp. carminiflorus |
Cereusy známé i neznámé, část I.
| II.|
III. |
IV. |
V.
|