Cereusy známé i neznámé, část I.

Na předposlední klubové schůzi Chrudimského spolku jsem měl přednášku s názvem Kaktusová renezance aneb Kaktusy známé i neznámé. Pavel P. mě požádal, abych se také zde s Vámi podělil o některé báječné kakty známých i méně známých rodů a druhů, zvláště pak s kakty sloupovitého vzrůstu. Tak jako basa tvrdí muziku, tak i sbírka s cereusy má teprve ten správný náboj. A dle mého soudu jsou v této skupině kaktů opravdové skvosty a to jak s estetickou, tak i sběratelskou hodnotou.

Espostoa baumanii KK 300, Balsas, Peru

Obr. 1 – Espostoa baumanii KK 300, Balsas, Peru

V tomto a následných dílech si vždy připomeneme několik druhů těchto úžasných kaktů z rodů Esposta a Trixanthocereus, Micranthocereus a Coleocephalocereus, Pilosocereus, Neobuxbaumia, Haageocereus, Oreocereus a Morawetzia, Neoraimondia a Eulychnia, Loxanthocereus a Weberbauerocerus, Trichocereus a Pachycereus a několik druhů z monotypických rodů.

A pro upřesnění, mým hlavním sběratelským zájmem a studijním předmětem jsou fosuláči, o kterých si třeba něco řekneme později.

Espostoa procera

Obr. 2 – Espostoa procera

Dnes začneme s rody Espostoa a Trixanthocereus, které jsou si velmi blízké a možná i shodné. Patří k mým nejoblíbenějším, asi proto, že Espostoa byla můj první sloupovitý kaktus ve sbírce. Coby malý kluk jsem ji zakoupil v jednom stánku se suvenýry na školním výletě. Tyto nádherné kakty nejsou příliš náročné, vystačí si s běžným substrátem a pravidelnou zálivkou. Vyžadují slunečné stanoviště s dostatkem vzduchu. Kdo chce docílit velkých, květuschopných rostlin, musí pravidelně dle potřeby přesazovat. V zimě si vystačí v sušším prostředí s teplotou okolo 12°C. V Peru je tento rod rozšířen hlavně v departamentech Amazonas, Cajamarca, Huánuco, Ancash a v několika dalších.

Na prvním obrázku je krásná Espostoa baumanii, kterou sbíral Karel Kníže u Balsas. Jedná se zřejmě o formu Espostoa lanata. Tento druh je rozšířen na velikém území v Peru a proto budeme ve sbírkách nacházet různá jména. To ale neubírá na kráse tohoto druhu, proto bych jmenovky nechal tak, jak jsou.

Espostoa mirabilis KK 295, Balsas, Peru

Obr. 3 – Espostoa mirabilis KK 295, Balsas, Peru

Espostoa procera n. n. s odstávajícími vlasy je krásná forma druhu Esposta lanata. Bohužel jsem o ni v jedné nešťastné zimě přišel. Pokud by někdo ze čtenářů vlastnil nějaký přebytek této zvláštní formy, jeden exemplář bych rád odkoupil.

Espostoa mirabilis není tak bílá jako ostatní příslušníci rodu, ukazuje však na velkou příbuznost rodů Espostoa a Trixanthocereus. Dokáže totiž u paty stonku protahovat štětiny, tak jako u svého příbuzného na obrázku níže, kde je zástupce rodu Trixanthocereus.

Trixanthocereus blossfeldiorum

Obr. 4 – Trixanthocereus blossfeldiorum

Trixanthocereus blossfeldiorum tvoří na stanovištích méně rozvětvené trsy než trsy rodu Espostoa. Nejviditelnějším znakem jsou dlouhé štětiny u paty stonku, které ukazují na příslušnost k rodu. Hlavní znak, boční cefálium a květy, jsou totiž shodné s rodem Espostoa.

Trixanthocereus senilis

Obr. 5 – Trixanthocereus senilis

Trixanthocereus senilis je pro mě, s lehkou nadsázkou, mysteriózní kaktus. Po tomto druhu se totiž pídím od útlého dětství. Poprvé jsem ho uviděl v Kaktenlexikonu od Backeberga skoro před 40 lety. Podruhé to bylo již setkání tváří v tvář v květinářství v jednom městě na Moravě před dvěma lety. A protože majitel tohoto květinářství vlastnil ještě dvě pobočky, měl jsem příležitost mít hned tři kusy tohoto famózního druhu. Bohužel v jedné z poboček byla v prodejním papírovém boxu, původem z Holandska, už jen mrtvolka. I tak jsem vděčný za dva semenáčky, které v mé sbírce rostou do krásy a pomalu se připravují na budoucí pozici prvních houslí mezi cereusy. Je dobré vědět, že někde v Evropě jsou kvetoucí matky a tak má snad tento výjimečný kaktus, který má až 80 bílých trnů v jedné areole, možnost rozšíření do našich sbírek.

Ukázka skupiny různých druhů cereusů ve sbírce

Obr. 6 – Ukázka skupiny různých druhů cereusů ve sbírce

Milí čtenáři, pokud jste se dostali až sem, tak je to pro cereusy dobrá zpráva a příslib většího rozšíření ve sbírkách. Příště se podíváme na rod Micranthocereus, Austrocephalocereus a Coleocephalocereus.

zpět

Autor textu a fotografií:
Martin Krpata
martin.krpata(zav)centrum.cz

 
 
© www.cact.cz/noviny  ISSN 1805-2630