Milí přátelé, kolegové, milá redakce,
jak tak stále listuju v IN, zjišťuji, že říjnové číslo je
sté v pořadí a tedy že se naše (doufám, že to mohu
napsat) IN přehouply do věku kmetského. Na jejich vzhledu to
však není naprosto patrno. Spíše mládnou, sílí a stávají se
stále čtivějšími a zajímavějšími.
Už jsem to kdesi psal, že hned po jejich objevení se pro mne
staly nejužívanějším nástrojem při mém počínání (když
nepočítám ruce, neb hlava už za mnoho nestojí) kaktusářském
a zdrojem většiny nových informací z našeho oboru.
|
První vydání
Internetových novin Cact.cz - leden 2001 |
Pokorně přiznávám, že fotky tu uveřejněné
stahuji do své fotodatabáze a divil by ses, jak už je
veliká. Též některé seriály pročítám stále kolem dokola, neb
tu se mi objeví ve výsevu kytička z toho sběru, co byl na
fotce v tom a tom čísle, tu je kytka s lokalitou, která
obrázky zdokumentována tam a tam a tak pořád. Zkrátka, IN
jsou pro mě čtením a zkoumáním téměř denním. Jen mně je
trochu líto, že těch, kteří mají nafoceno a naježděno, se v
nich stále objevuje málo a díky každému, kdo sedne a napíše
cosi a pošle obrázky.
Poslední dobou sleduji putování
Marina Tvrdíka a
Vaška Šedy
skoro jako detektivku, o starých šlágrech Vládi Basovníka („Trnitým
Mexikem“ a „Oploceným
Mexikem“) ani nemluvím.
A tak Tobě i všem Tvým všem mladým i starým přátelům, kteří
se na vzniku IN podílejí, přeji hodně chuti do dalších
čísel, spoustu inspirace a víc nových dopisovatelů. V prachu
se kořím před panem Podešvou, jehož práci nepřestávám nad
každým novým číslem velebit a klanět se jí. Takže do dalších
mnoha stovek čísel všechno nej a do těch stých vyrobte
nějakej webovej dort, neb dle mého soudu si to ty noviny
zaslouží.
S úctou a poděkováním přispěvovatel a
čtenář Pavel
|