V časopise
The Chileans na počátku 70. let (pozdější
ročníky nemám k dispozici) se vyskytovala
celá řada poznámek ke květům frailejí. The
Chileans 3 (1969), No. 14: 20
- od paní A.
Lavender: „u našich rostlin F.
colombiana, grahliana a
schilinzkyana se květy
otevíraly na plném slunci, ale 4. srpna
jsem objevila otevřené květy i když
byla obloha zakryta mraky. Ten den bylo
zataženo, den však byl velmi teplý a
dusný. Otevřené květy jsem objevila o
půl páté odpoledne - byly široce
otevřené, ale ne však srovnané do
roviny jako jsou, když se otevřou na
plném slunci. Uzavřely se okolo šesté
hodiny. Frailea schilinzkyana kvetla
dvěma květy, jeden na hlavním těle,
druhý na odnoži.”
- od. A.W.
Craig: „vždy jsem spojoval otevření
květů u frailejí s plným slunečním
svitem, takže jsem byl překvapen, když
jsem v prvních několika dnech října
nalezl otevřený květ u mé Frailea
asterioides. Nebyl zcela slunečný
den, ale bylo patrné teplo. Květy se
otevřely v poledne a uzavřely se při
západu slunce.”
The Chileans
4(1970), No. 16: 59
- K. Wahle -
Otevřené květy u frailejí… „Konal
jsem speciální studie o chování při
kvetení mé Frailea
castanea. Tato rostlina kvetla po
mnoho let jen jednou každý rok a květy
byly úplně otevřeny 5x z 8 možností.
V těch 5 případech byly květy
otevřeny od 2 do 3 hod odpoledne a jen
když svítilo slunce nebo teplota byla
25° C a více.
V časopise
C&SJ (US) 46: 36-37, 1972 v přehledném
článku o rodu Frailea shrnula Mary Black
námi sledovanou problematiku takto:
- „Květy
(pravděpodobně) všech druhů jsou
kleistogamní, to je samoopylení
v uzavřeném poupěti a často se
neochotně otevírají. Specialitou
těchto rostlin je řada tlustých plodů
po celé růstové období a vzácně
široce otevřené žluté květy. Řada
teorií vysvětluje tuto vlastnost: 1. Je
vyžadována teplota nad 25°C (78°F),
2. Je žádoucí silný slunečný svit,
3. Je žádoucí potlačení růstu
kleistogamních květů, 4. Květy se
otevírají pouze v určitém ročním
období, 5. Je žádoucí zimní
odpočinek, 6. Fraileje poskytují dva
druhy květů - jedny normální, druhé
kleistogamní, což je snad nedostatek
květních částí. Plody z květů,
které se otevřou produkují více
semen, než plody z kleistogamních
květů, kterém produkují semena bez
křížení.”
V řadě
dalších článků se vyskytují zmínky o
možnosti kvetení, ale všechny vycházejí
z výše uvedených materiálů a neobjevuje se
žádný nový pohled na problematiku.
|
Frailea chiquitana KK461
|
Jako
zajímavost, které se přímo netýká podmínek
kvetení, uvádím popis časového rytmu
kvetení různých forem sekce Carminifilamentosa, tak jak ho popsal K.H.
Prestlé ve své první práci Die Gattung
Frailea z roku 1991: “… Je nápadné, že na
všech místech výskytu Frailea
carminifilamentosa je přítomna i žlutě kvetoucí
stanovištní forma, která se liší celkovým
vzhledem a barevným tonem otrnění. Křížení
obou typů květů nebylo dosud pozorováno.
Výsledkem dlouholetých pozorování těchto
stanovištních forem je, že tyto kvetou
v časovém rytmu, který si zachovávají i
v kultuře. Tak kvetou např. jednotlivé
barevné formy Frailea multiceps n. n.
PR 75.
Dopoledne mezi 11 až 13 hod kvetou citrónově
žluté květy (současně na různých místech,
i ve skleníku). Po jejich uzavření se od 14
hod otevírají květy máslově žluté.
Následující den odpoledne kvetou všechny
květy s carminifilamentosním charakterem, ale
žádné žluté nebo máslově žluté. Tento
postup jsem na rostlinách mohl pozorovat více
roků. V přírodě ukazují tyto fraileje
stejné chování květů, během mé návštěvy
na stanovišti Frailea multiceps
n. n. kvetly jen máslově žluté
květy, ale žádné jiné. Svá další
pozorování jsem učinil až během roků ve
skleníku.
A jak to vidím
já? Můj skleník, který je umístěný na
mírném jižním svahu, je chráněný od
západu a severu. Přímé slunce v létě
svítí asi od 7 do 18 hod. Skleník není
zastíněný, jen na jaře rostliny stíním a
zvykám na ostré slunce. Fraileje jsou
umístěny na vzdálenější straně od slunce
(paprsky jsou filtrovány sklem a vrstvou
vzduchu). Za nejužitečnější považuji
článek pana W. Simona, jako první uveřejnil
rozlišení toho, jaký se vyvine druh květu.
Myslím si, zda rostlina pokvete, záleží na
její celkové kondici a na tom jestli, během
růstu akumulovala potřebné množství energie
(kombinace tepla a světla). Pak musí kvést i
když podmínky nejsou tak ideální.
Nejčastěji u
mne vykvétají v odpoledních hodinách, kdy je
ve skleníku nejtepleji (nemusí svítit slunce).
Při ochlazení se květy uzavírají a málokdy
se opětovně otevřou. Zda se otevřou i druhý
den opět, záleží na celkové kondici rostliny
a hlavně na počasí, když je teplo, tak květy
nezvadnou a otevírají se, ale ne již úplně.
Co na závěr:
ke konci následujícího týdne bylo přes den
krásné slunečné počasí, teplota ve
skleníku vzrostla a otevíraly se další a
další květy. Bohužel mráz všemu učinil
konec. Musel jsem je přestěhovat na zimní
stanoviště. Pro příští roky plánuji
doplnit skleník termostatem a teplovzdušným
ventilátorem, jen tak se dá v nevytápěném
skleníku protáhnout sezóna přes období
ranních mrazíků až do nástupu skutečné
zimy.
Konec
seriálu
|