V přehledném
článku o rodu Frailea z pera E.W.
Putmana v Nat. Cact. & Succ. J. 23: 54-56,
1968 shrnuje své názory takto: „Všechny
druhy, které znám kvetou žlutě. Poupata
vyrůstají na temeni rostliny v květnu až
srpnu (v mé sbírce). Na rostlinách je vidět
mnohem více poupat než květů, ale poupata
vždy velmi brzo dosáhnou plodu plného zralých
semen. Tento jev mezi kaktusy unikátní, je
znám od jiných rostlin, se nazývá
kleistogamie, zaručuje nám, že vznikající
semeno je pravého původu. Ačkoli se u mých
rostlin kleistogamie projevuje často, nemám
nedostatek květů, Každá z mých rostlin
obvykle během sezóny zvládne otevřít
několik květů, to na rozdíl oproti tvrzení,
že kvetou minimálně. Ani jsem nepozoroval, že
by vykvétaly jen v pravé poledne a jen za
horkého a jasného dne. Květy se v mé sbírce
otevírají i v podvečer anebo i když je zcela
zataženo. Je nesmysl generalizovat chování
rostlin. Rostliny pěstuji na plném slunci, ale
jiní pěstitelé je udržují trochu ve stínu.
Každý si musí zjistit jaké podmínky nejlépe
vyhovují jeho rostlinám a zjistí-li, že
některé Fraileje kvetou i ve stínu, tak nebude
předpokládat, že pokvetou i na plném slunci.
Moje rostliny si libují na plném slunci a
netrpí popáleninami ani v tom nejprudším
slunci.”
Udo Köhler
v článku o Frailea matoana
(Kakteen Sukkulenten 9(1974):21,22) ...
„Doporučuje se trochu humózní zem a
polostín ( nebo jako u mne čerstvý, proudící
vzduch). Teprve, když v dusném počasí
vyhánějí poupata, doporučuje se slunné
stanoviště. Květy, pro něž autoři udávají
průměr 20 mm, se zdají být za příznivého
počasí větší. Snad jako první květy,
které autoři pozorovali byly „jen první
nouzové květy”. Fraileje podle podmínek
pěstování vykazují rozdílnou velikost
květů. Moje rostlina měla průměr květu
skoro 40 mm. Kromě toho byl květ otevřen celá
dvě odpoledne.”
 |
|
 |
Frailea schilinzkyana AA88
|
|
Frailea densispina AH114
|
Udo
Köhler v článku Frailea - ... jak dlouho
kvete (KUAS 19(1968):166-167).. ...V Karlsruhe
jsem získal rostliny sp.n. HU 177.
Rostliny nevypadaly jako typické importy, byly
již zdejším podmínkám tak přizpůsobené,
že nové přírůstky na těle rostlin nebyly
zřetelné. Byly tak kultivované, že začaly
kvést. Ke konci srpna jsem vyfotografoval vývoj
otevírání květu, získané fotografie jsou
zpomalený záznam. A potom přišlo další
překvapení - velké jasně žluté květy
vydržely dva dny.
... Delší doba
kvetení v severo- a středoněmeckých
podmínkách je možná výjimečně, zejména u
importů. Toto mi potvrdila zpráva pana
Schleipfera (KUAS 19(1968): 10), který to
pozoroval u rostlin z jeho nabídky na rok 1967
a to přímo u importů HU 177.
Dále jsem byl ujištěn dr. Hartlem, že mu Frailea
catapharctoides kvete v Mnichově
při dobrém počasí pravidelně dva dny (přes
poledne).
 |
| Frailea pygmaea var.
lilalunula, FR 1385B |
Pozorování delší doby kvetení potvrdil i pan
dr. Schummel a to z ještě teplejší oblasti -
z Miškolce v Maďarsku. V jeho sbírce kvetou
pěti až šestileté Frailea
colombiana dokonce čtyři dny a
přibližně stejně stará Frailea
schilinzkyana dva až tři dny.
Vypozoroval, že rostliny umístěné ve
skleníku nekvetou, naproti tomu umístěné na
plném slunci ano. Z toho plyne, že délka
kvetení závisí na délce osvitu sluncem po
celou dobu vývinu poupěte. Podle dr. Schummela
platí, čím delší doba a intenzita, tím
delší doba kvetení. Obecně bych toto vše
shrnul - delší kvetení Frailejí než jeden
den vyžaduje mnoho světla, přírodní slunce a
teplo - vyšší denní teploty (hlavně přes
poledne). Splníme-li tyto podmínky, jistě nám
takto pokvetou nejen importy.
|
