V sedm večer jsme v Kaibab (Utah), je dost chladno, v restauraci povečeříme a studujeme kam zítra. Chceme vidět utahie.
 |
Utahia sileri
|
Ráno (čtvrtek) vyrážíme východně od Kanab, míříme na nejsevernější naleziště Utahia sileri, nacházíme jen pár kytiček, ale Pepík slibuje k večeru další.
 |
Navajo Bridge
|
Pokračujeme v cestě, stavujeme se u impozantní stavby Navajo Bridge, most byl postaven roku 1928, a ještě drží. Asi ho stavěla jiná firma, než co stavěla lávku v Troji. Kolem jsou přístřešky, kde indiáni dost draze prodávají „autentické“ ozdoby a cetky.
 |
Navajoa fickeisenii na typové lokalitě
|
Kousek odtud leží typová lokalita Navajoa fickeisenii, hezké rostlinky s kvítky, je zataženo, květy jsou jen pootevřené.
 |
Escobaria vivipara
|
Plošně tu rostou Escobaria vivipara, ještě nemají ani poupata.
 |
Echinocereus engelmannii
|
Také hezky vybarvené Echinocereus engelmannii.
 |
Echinocereus coccineus var. mojavensis
|
Barva květů Echinocereus coccineus var. mojavensis nás zaujala už z dálky. To jsou kytky, které u nás bez problémů snášejí naši zimu, raději však na suchu.
 |
Sclerocactus parviflorus
|
Hned u silnice nalézáme robustní kytky Sclerocactus parviflorus. Jenom na tom kousku mezi plotem a silnicí se musí najít tisíce semen, i když po pravdě řečeno, o tenhle sklerák není velký zájem. Kytky v kultuře vyplodí více semen, než se dá u nás udat.
 |
Utahia sileri v květu
|
Konečně jsme dorazili na bohatou lokalitu Utahia sileri, nádherné rostliny v květu, kvetou už drobné kytky kolem 5 cm široké, srdíčko jásá.
 |
Utahia sileri
|
Takovou utahii, kdo ji u nás umí vypěstovat? Na svých kořenech – sotva. Alespoň o nikom nevím. Jenom ten zasolený podivný, specifický substrát, je asi nemožné namíchat.
 |
Utahia sileri
|
Po cestě nalézáme ještě jedny z posledních Navajoa fickeisenii, a jsou to neobyčejně zajímavé rostliny, s kraťoučkými trny.
 |
Navajoa fickeisenii, forma s kraťoučkými trny
|
Pohled na lokalitu, terén je stále zabarven do červeno-hněda, kam oko dohlédne.
 |
Pohled na lokalitu Navajoa fickeisenii
|
Je pozdní odpoledne, chladno, prší, špatně se fotí. Vjíždíme do údolí, po stranách kamenité stráně, a kupodivu, v těchto místech, kde určitou dobu panuje krutý mráz, rostou krásné ferokaktusy, pravděpodobně Ferocactus wislizenii. Nikde ani semínko, to bych určitě rád provezl, přes předpokládaný odpor úřadů. Moc rád bych měl ve sbírce mrazuvzdorný feráč.
 |
Kamenité stráně s ferokaktusy
|
Na zítřek plánujeme hledání Pilocanthus paradinei – těšíme se.
 |
Setkání s ferokaktusem
|
It has continued, příště opět hezký americký kytičky - Pavel Pavlíček.
Americký duben 2016 - díl 1. |
2. |
3. |
4. |
5.
|