|
Nocleh Pepík zajistil v přízemním
hotýlku, přímo na Route 66. To městečko je kousek od rezervace
Hawasupai, nocleh v hotelu Seligman. Klasika, člověk si připomněl
příhody z Rodokapsů – vždyť i tam, na té cestě, se psala historie
osidlování divokého západu. Propojovala státy od Chicaga (Ilinois)
až do Los Angeles (California). Ráno jsme si hlavní ulici prošli,
ona tam už vlastně (skoro) žádná jiná ulice není. Tady fotil hlavně
Emil, tak se na chvíli do té atmosféry přenesme…
 |
|
Route 66
|
Člověk neví, jestli ty dřevěné boudy přežívají, pravda bude asi
taková, že z původních prkýnek tam nezbylo mnoho, dnes záležitost
vyloženě turistická, a pro motorkáře celého světa srdeční
záležitost.
 |
|
Aby iluze byla dokonalejší, porůznu v ulici postávají
atrapy drsných
pistolníků i lehčích děvčat.
|
 |
|
Chlapík na chodníku ovšem není pistolník, je to Emil.
A ten by mouše
neublížil.
|
 |
|
Krásný bourák. Téhle kategorii nerozumím ani za mák,
odhadl bych to
tak na padesátá léta?
|
 |
|
Místní vězení – myslím, že se tam vyspal nejeden opilec.
|
 |
|
Pojízdná klec
|
Horší bylo, když šerif nemohl přestupek řešit sám. To pak darebáka
zavřeli do pojízdné klece a převezli k soudu do Kingmanu.
Po exkurzi městečkem jsme se přemístili k heliportu nad Grand
Kaňonem, hluboko dole pod námi se nachází hotel, kousek od něj se
nachází lokalita Sclerocactus havasupayensis. Josef měl
s místním turistickým indiánským ouřadem dojednáno, že po obědě nás
helikoptérou snesou na dno, a pak k večeru zase nahoru. Jiná cesta
na místo není, a letecký přístup byl do té doby běžný turistický
komfort.
 |
|
Grand Kaňon
|
Stala se tam ale nedlouho před naším příjezdem malá
přírodní katastrofa. Dole bylo asi 5x více lidí, než byla kapacita
hotýlku (80 lůžek), přihnala se vichřice, hrozná zima, metelice,
vichr…, a tak si náčelník Huvasapaiů šlehnul dvě lofky a rozhodnul,
že dole nesmí být více lidí, než je kapacita ubytovny. Že měli
potvrzeny lety lidé z Japonska, Tramtárie i Česka, to ho moc
nezajímalo, alespoň do té míry, že by poslal mejl se slovy – sorry,
nelítá se. Okolo znělo mnoho jazyků, a mám pocit, že všechny se
nelichotivě otíraly o místní kmen. Kolem heliportu víc než stovka
nasr…, pardon – rozlobených lidiček, tvrdila, že kvůli tomu
přiletěla z jiných kontinentů, zavalitý indián v ofisu se začínal
bát soudce lynchu, ale nic naplat, na to jsme už nečekali, uklidnili
jsme se pár plzničkami, sedli jsme a odjeli.
 |
|
Osiřelá helikoptéra s rozzlobeným pilotem, který přišel o hodně
kšeftů.
A přitom by stačilo, kdyby tam měli třeba rosničku, na
předpověď počasí.
|
Příště už budou kytičky, ty jsme nakonec našli
ještě ten den v
podvečer.
Americký duben 2016 (1)
|
