|
Asi si říkáte, že se ten Pavlíček
definitivně zbláznil. Tohle přece nemůže s okolím Grand Canyonu
nijak souviset. Ale přece, nějaká podobnost tu je. Díváte se na
Vltavu, z místa, kam Smetana rád chodíval, a kde komponoval druhou
část symfonické básně Má vlast. Na protějším břehu u Třebsína leží
nejstarší trampská osada Ztracenka, a poblíž je také známá trampská
hospoda U Taterů, kde prý dodnes chudý poutník bez peněz má nepsaný
nárok dostat chleba se sádlem a pivo. No, však to někdy zkuste, to
místo nad bývalými Svatojánskými proudy (dnes Štěchovická přehrada)
za vycházku stojí.
A teď vidíte důvod, proč jsem tuhle vyhlídku zařadil. Stojíme na
vyhlídce poblíž Grand Canyonu a kocháme se pohledem na podkovu řeky
Colorado. Jistě i laskavého čtenáře napadne, proč jsem si v té
vyprahlé Arizoně rád vzpomněl na krásná místa u nás doma. A zároveň
si uvědomíme, že se člověk honí po zážitcích ve světě, ale na tolik
hezkých míst u nás se do smrti nepodívá.
 |
|
Horseshoe Bend - vyhlídka na oblouk řeky Colorado nedaleko města
Page
|
Tento přírodní úkaz leží poblíže města Page v okrese Coconino.
Směřují sem stovky turistů, rovnookých i šikmookých. Asi je dobře,
že naše Smetanova vyhlídka není tak profláklá, přijde tam jen pár
návštěvníků za den. A je to tak dobře.
 |
|
Turiské na vyhlídce
|
Jozífek byl od té dobroty a vyfotil také dva otrapy z východní
Evropy. Je to jedna z mála chvil, kdy odpočíváme, aniž bychom si
odpočinek vylepšili lahvičkou plzeňského.
 |
|
Pavel Pavlíček a Emil Vašíček u vyhlídky na řeku Colorado
|
Od Page spěcháme zase ven, do přírody. Předtím ale náš truck
zastavujeme náhodně na odpočívadle u silnice (viz
mapa), mrkneme se okolo.
Nádhera. Pěkná strž plná Sclerocactus parviflorus, zájemci si jistě
rádi opíšou koordináty z džípíesky. Je kolem poledního, květy jen
září, rostliny viditelně spokojené, napité v tom dobrém slova
smyslu.
 |
|
Sclerocactus parviflorus, GPS
36°47'11.5"N, 111°32'28.9"W
|
 |
|
Sclerocactus parviflorus
|
 |
|
Sclerocactus parviflorus
|
Plni nadšení z krásné a snadno dostupné populace odjíždíme. Škoda,
že nebyly žádné plody (prostě proto, že v tuto dobu kytky teprve
kvetou, ale loňská semínka jsou už sežrána mravenci, myšima nebo
ptactvem). Určitě bychom si jich pár ukradli, v domnění, že nás
nějaký pečlivý ochranář nesleduje dalekohledem nebo ze satelitu.
 |
|
Sclerocactus parviflorus, GPS
36°47'07.5"N, 111°32'23.3"W
|
Zajíždíme směrem k dalším Navajoa, opět hluboko do pouště, spoustu
kilometrů prašnou cestou, a místy děláme průzkumné výskoky na
prohlídku okolí. K našemu překvapení nacházíme další skvosty,
Pediocactus bradyi. Kdybychom sem přijeli o pár týdnů později,
příroda by zasténala pohoršením, neboť bychom si moc rádi vyseli pár
semínek u nás. Byla by to velmi krásná vzpomínka, mít autentické
rostlinky ve sbírce. I když, po pravdě řečeno, stejné kytičky si za
pár desetikorun můžeme koupit i u nás, v Česku. Ale co naplat, není
to ono.
 |
|
Pediocactus bradyi
|
Další výskok z auta nás zase potěšil, vidíme další
Navajoa, nádherná
populace s dlouhými trny. Tentokrát nekvetly, jen poupátka.
 |
|
Navajoa
|
Pokračujeme hodně mizernou cestou, sjíždíme do vyschlého potoka,
trocha nepozornosti, hluboká vrstva oblázků se daleko rozlétá a kola
se boří. Neuvěřitelnou náhodou jsme dva dny předtím našli v poušti
lopatu, která asi někomu vypadla z auta. Nástroj nám hodně pomohl,
taky moje rady byly přijímány s povděkem, takže díky společnému
úsilí se po hodince práce daří z pasti uniknout. Ale vyhráno není,
ještě nás čeká stejná cesta večer zpět.
 |
|
Nebezpečné místo na dně vyschlého potoka
|
Zajíždíme hlouběji do terénu, a nacházíme ještě jednu lokalitu
Navajoa, kytičky se neliší od předchozí populace, asi 10 km před.
 |
|
Navajoa
|
Mezitím se zastavíme u skupinky Escobaria vivipara v. kaibabensis.
Tu kytičku nahoře se snažil nějaký hlodavec, nakousnout, zbavil
kytku trochy areol s trny, aby zjistil, že se to nedá žrát, tak šel
hledat něco chutnějšího.
 |
|
Escobaria vivipara v. kaibabensis
|
Chýlí se večer, výrazně se ochlazuje, a my přijíždíme opět
k nebezpečnému místu na dně potoka. Josef roztáčí obrátky motoru,
dno potoka skoro přeskočí a šplhá do krpálu na druhé straně.
Tentokrát vítězíme, zhluboka jsme si oddechli. Za dvě hoďky, už za
tmy, vyjíždíme na asfaltku.
 |
|
Opět na dně vyschlého potoka
|
It has continued, příště opět
hezký americký kytičky -
Pavel Pavlíček.
Americký duben 2016 - díl 1. |
2. |
3. |
4.
|
